28.1.2013 - Nejen sudetská karta, ale i nezaměstnanost

Prezidentské volby rozhodly hlasy voličů, kteří jsou nespokojeni s pravicovou vládou a volají po sociálních jistotách. Strašení sudetskými Němci je nakonec tak výrazně neovlivnilo.

Benešovy dekrety byly jistě nejdiskutovanějším a ze Zemanovy strany nejzákeřněji použitým tématem kampaně. Nakonec však toto téma zřejmě nebylo tím hlavním, co rozhodlo o Schwarzenbergově porážce. Z podrobné analýzy volebních výsledků vyplývá, že Schwarzenbergovi mnohem víc uškodilo jeho angažmá v nepopulární vládě a jeho stranické spojení s extra neoblíbeným ministrem financí Miroslavem Kalouskem. "Zemanovi voliči brali ty volby spíš jako střet levice versus pravice," říká sociolog Jan Tuček z agentury STEM/MARK.

Ministr zahraničí nedokázal uspět ani v okresech a městech, kde zvítězil v prvním kole. Zemanovi připadly i střední Čechy, pro jejichž obyvatele by měla být otázka dekretů zcela druhořadá. Jediné okresy, kde uspěl Schwarzenberg, leží paradoxně právě v bývalých Sudetech, případně hraničí s Rakouskem (České Budějovice). Kde jinde by se mělo najít nejvíce voličů, kteří se obávají, že přijdou o své domy, než na Liberecku či Jablonecku? Přitom právě zde zvítězil Schwarzenberg.

Chudí a bohatí

Výsledky voleb ukazují, že více než spor o výklad nepříjemné části naší historie je ovlivnil spor o současnost. Zeman získal rozhodující podporu v okresech nejvíce zasažených současnou hospodářskou krizí. "Česko je levicová země a Zeman získal hlasy typických levicových voličů, kteří volají po sociálních jistotách v těžkých časech," říká sociolog Jan Herzmann. To dokládá i seznam deseti měst, kde Zeman dosáhl největších úspěchů. Jde o města s vysokou nezaměstnaností, až na jednu výjimku v nich množství lidí bez práce v procentech výrazně převyšuje celorepublikový průměr.

Všechny tyto "Zemanovy bašty" se dlouhodobě potýkají s úbytkem obyvatel. Odliv obyvatel bývá obvykle způsoben tím, že je zde nízká šance získat dobře placenou práci. Ve všech těchto městech také v podzimních krajských volbách výrazně dominovaly ČSSD a KSČM – Karviná (celkem 66 % hlasů), Orlová (61 %), Bystřice nad Pernštejnem (62 %), Bohumín (67 %). Lze tedy konstatovat, že zde převažují voliči, kteří razantně odmítají současnou pravicovou vládu. "Schwarzenbergova města" naopak mají obvykle nízkou nezaměstnanost a v posledních letech zaznamenala nárůst počtu obyvatel.

Kampaň o emocích

Ačkoli byla podle průzkumů většina voličů rozhodnuta hned po prvním kole, kampaň před tím druhým podle odborníků měla velký význam. "Zemanova negativní kampaň sice nenabídla nic hezkého, ale byla chytrá. Na rozdíl od té Schwarzenbergovy zapůsobila na emoce voličů, které chtěl oslovit," míní politoložka Vladimíra Dvořáková. Válka o dekrety pomohla vykreslit Schwarzenberga jako "cizince" a Zemana jako "pravého Čecha". Levicoví voliči (většinou lidé starší, s nižším vzděláním a menšími příjmy) tím získali další motivaci k volbám jít. Negativní dopad podle Dvořákové však měla i kampaň Schwarzenbergova týmu. "Nesoustředila se na získávání nových voličů. Bylo to přesvědčování přesvědčených, které v závěru bylo přehnaně masivní. Domnívám se, že to ve finále část Schwarzenbergových voličů demotivovalo," podotkla.