4.2.2013 - Zvlněnou D47 stavěl i Bakala

Předražená dálnice D47 se krátce po otevření změnila ve zvlněnou horskou dráhu. Mezi státem a stavebními firmami zuří boj o náhradu škody. Přou se, kdo je viníkem. Stopy vedou až k miliardáři Zdeňku Bakalovi.

Nekoncepční, neprůhledné a nákladnější než ve vyspělých zemích západní Evropy s dražší pracovní silou. Tak popisují zástupci neziskovek výstavbu dálnic v Česku. Ale nesmíme zapomenout na další raritu: vozovka tuzemských autostrád bobtná - podobně jako těsto. Tedy alespoň v případě závěrečného úseku dálnice D1, známějšího pod označením D47. Vede z Lipníku nad Bečvou až k polské hranici. Problémy u Ostravy se objevily krátce po jeho zprovoznění v prosinci 2007. Ponechme stranou kritiku, že trasa je špatně zvolena a zcela míjí větší města; hlavní zádrhel spočívá v tom, že se vozovka po půl roce začala vlnit a objevily se praskliny. "Jako kdyby se podloží pod jejím povrchem začalo náhle nadouvat, a to do takové míry, že došlo dokonce k poškození mostů," popsala TÝDNU přední soudní znalkyně Miloslava Pošvářová. Podle expertních zpráv, jejichž výstupy má TÝDEN k dispozici, však bude hůř: proces bobtnání totiž teprve začal a zdaleka není ukončen. Nová dálnice je tak de facto ve stadiu před klinickou smrtí. Tristní je, že 78 kilometrů dlouhý úsek vyšel zhruba na 60 miliard korun.

Zákulisí přestřelky

Nejprve krátká rekapitulace: Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), zadavatel stavby, našlo téměř tisíc vad a reklamovalo je. Už mnoho měsíců se však pře s jedním ze zhotovitelů dálnice - společností Eurovia CS. Ta a ŘSD na sebe v dlouhé přestřelce jednoduše svalují odpovědnost za chyby. Loni v únoru ŘSD oficiálně vrátilo Eurovii k opravě několik kilometrů dálnice u Ostravy. "Firma uvedla stát v omyl tím, že předala dílo, které technologicky vůbec nesplňuje zadání ve smlouvě. ŘSD tudíž považuje předání tohoto díla za neprovedené a neplatné," shrnuje dnes spor mluvčí ŘSD Martina Vápeníková s tím, že po Eurovii požadují, aby stavbu uvedla do stavu požadovaného ve smlouvě. Kritizované vady jsou konkrétně v úseku Ostrava Rudná-Hrušov, který vyšel na 4,3 miliardy. Podle znaleckých posudků ŘSD lze příčiny vidět v nekvalitní strusce a odpadu v podloží dálnice. Stavební firma však neshledala v odůvodnění reklamace žádné opodstatnění. TÝDNU se podařilo získat dopis z 6. února 2012, který k rukám tehdejšího ředitele ŘSD Reného Poruby zaslal Ján Špaňo, šéf Eurovie CS, odštěpného závodu oblast Morava. Špaňo reklamaci rezolutně odmítl: "Obsahuje tvrzení, že materiál, který byl použit při stavbě, byl údajně použit v rozporu s právními předpisy. S tímto tvrzením v žádném případě nesouhlasíme a důrazně se vůči němu ohrazujeme."

Veškerý materiál, který byl do stavby navážen a hutněn, byl podle ředitele certifikován. "Nelze za žádných okolností souhlasit se závěrem, že měl charakter odpadu." Eurovia na svých vyjádřeních trvá i dnes, jak minulou středu TÝDNU potvrdila mluvčí Petra Kučerová: "Ano, naše vyjádření platí. Materiál splňoval všechny potřebné normy, byl certifikovaný a v zadávacích podmínkách." Eurovia rovněž podala k Městskému soudu v Praze na ŘSD žalobu na ochranu dobré pověsti. Oznámila, že kromě jiného požaduje finanční náhradu za poškození dobré pověsti ve výši 100 milionů korun. Na webu společnosti je rovněž zveřejněna tisková zpráva, v níž se uvádí, že "kontrola České inspekce životního prostředí na dálnici D47 prokázala, že při stavbě dálnice nebyl použit odpad namísto stavebního materiálu, jak opakovaně a nepravdivě tvrdí ŘSD. Kontrola byla provedena na základě podnětu ze strany ŘSD z 24. ledna 2012". Za svým, tedy za reklamací, si stojí i Ředitelství silnic a dálnic. "Eurovia svá stanoviska skutečně nemění, v současnosti jsme podali celkem dvanáct žalob," doplnila znalkyně Pošvářová, jež na ŘSD vede rovněž úsek kontroly kvality.

Dálnice teprve nabobtná

Kdo nese odpovědnost za vady? ŘSD, nebo Eurovia? Ve světle okolností, které se TÝDNU podařilo zjistit, vyznívá tvrzení stavební firmy jako účelové. Žalobu totiž podala nejen na ŘSD, ale již 15. července 2011 zároveň i na subdodavatele problematického materiálu - společnost Harsco Metals CZ, po níž požadovala náhradu škody přesahující i s úroky částku 30 milionů korun. Podle žaloby vytýkala Eurovia svému subdodavateli, že jím dodávaná struska neměla v okamžiku navážení do násypů stavby platné certifikáty. Zjednodušeně řečeno, vlastnostmi neodpovídala projektové dokumentaci. Přitom když neplatnost certifikátů u použitých materiálů reklamovalo u Eurovie Ředitelství silnic a dálnic, reagovala sama společnost naprosto opačným způsobem. "Pokud je tedy podle Eurovie vše v pořádku, jak uvádí směrem k ŘSD, lze jen stěží pochopit, z jakého důvodu tuto skutečnost vytýká svému subdodavateli," domnívá se též Pošvářová. Z žaloby dále plyne, že mezi Eurovií jako kupujícím a firmou Harsco jako prodávajícím byla 1. prosince 2003 uzavřena smlouva na dodávku strusky. Strusku včetně její dopravy na stavbu firma Harsco vyúčtovala fakturami. Všechny faktury, v částce 85 395 556 korun, Eurovia proplatila.

Poté co ŘSD u Eurovie reklamovalo vady dálnice poprvé (26. června 2008 podélné nerovnosti levého jízdního pásu), byly podle žaloby provedeny tři jádrové vrty a sondy, a to najatou společností G-Consult. Byly zkoumány též geologické či hydrogeologické poměry, provedeny zkoušky bobtnavosti za účelem zjištění příčin reklamovaných vad. Výsledky průzkumu vyloučily vlivy poddolování a působení soutokem řek. Soudní znalci Ing. Michal Kofroň a prof. Ing. Petr Martinec, CSc., učinili ve znaleckém posudku závěr, že "zdrojem sledovaných objemových změn na dálnici jsou procesy hydratace (reakce, při které se daná látka nasycuje vodou, pozn. red.) a karbonatace (koroze, pozn. red.) netříděné ocelářské strusky, která je smísená s hutním materiálem, a tato struska způsobuje objemovou nestálost". Současně důrazně varovali, že "proces zdaleka není ukončený". Eurovia reklamovala vadnou strusku u žalovaného, ale Harsco reklamaci odmítlo. Náklady, jež Eurovia vynaložila na opravu nerovností na tomto úseku a které pro ni představují škodu, dosáhly, jak uvádí, k 31. květnu 2011 částky 29 milionů korun. Krajský soud v Ostravě vydal v listopadu 2011 platební rozkaz na tuto částku a náklady řízení. Harsco proti tomu podalo odpor.

Postavili šmejd

Eurovia o několik měsíců později svůj postoj zmírnila. Ale spíše jen naoko. Uvedla sice, že reklamace ŘSD uzná, ovšem jen některé, a že chce jednat o každé závadě zvláště. "Je třeba zdůraznit, že spousta závad vznikla nevhodnou údržbou," brání se firma. Pošvářová je naopak toho názoru, že o vadné strusce Eurovia vědět musela: "Nyní je jí jasné, že bude muset dálnici opravit, protože je to obrovský průšvih, šmejd. Holt asi chce, aby jí Harsco opravu zčásti zaplatilo." Ve sporu obou firem je důležitá i skutečnost, že díky němu vychází najevo, kdo nejspíše pochybil - tedy Eurovia. A nejde přitom pouze o opravu vozovky. Stát po zhotoviteli požaduje, aby uznal odpovědnost za všechny reklamované vady, aby navrhl způsob jejich odstranění a pak je také na své náklady odstranil. ŘSD zároveň chce, aby se záruční doba prodloužila o 10 let. Zhotovitel by měl také na své náklady zajišťovat finální opravy a monitorování stavu dálnice po celou dobu záruky.

Kdo se napakoval?

V souvislosti s aktuálním sporem mezi ŘSD a zhotoviteli zvlněného úseku D47, který vyvrcholil podáním žalob k Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, se přitom objevily nové skutečnosti nad rámec toho, co bylo prozatím veřejnosti prezentováno. Ke zhotovitelům zfušované stavby patří totiž vedle společnosti Eurovia CS rovněž společnost Advanced World Transport, která je ovládána investiční skupinou BXR podnikatele Zdeňka Bakaly. Firma je podle smlouvy o dílo spoluodpovědná za zvlněnou dálnici, a je proto vedle společnosti Eurovia žalována ŘSD v souvislosti s odstraněním vad stavby. "Ano, to je pravda, oni tvoří konsorcium," potvrdila TÝDNU Pošvářová. Jak ke složení konsorcia došlo? Předražená zakázka na výstavbu dálnice D47, kterou vyhrálo Sdružení Moravsko-slezská dálnice, bývá přičítána k "hříchům" vlády Miloše Zemana. Hlavním členem konsorcia byla Eurovia CS, která do tendru vstupovala ještě pod názvem ODS -Dopravní stavby Ostrava. Dalšími firmami byly Správa silnic a železnic (rovněž dnešní Eurovia) a OKD Doprava (dnes pod názvem Advanced World Transport).

Ale pokračujme: Eurovia zřídila internetové stránky, na kterých tvrdí, že "v souvislosti se stavbou D47 se v médiích v posledních měsících objevuje řada nepravd a nepřesností, často šířených přímo Ředitelstvím silnic a dálnic". Zdůrazňuje například, že "ŘSD se chce raději draze soudit než rychle jednat o opravě dálnice". A kritici rovněž zdůrazňují, že závažné chyby lze najít i na straně ŘSD. Jeden kilometr dálnice vyjde prý v Česku podle mezinárodních studií až na pět set milionů. V sousedních zemích stojí polovinu. Dražší je u nás postavit i obyčejné betonové mosty, oproti Německu o 30 procent. Vedení ŘSD se však proti závěrům ohrazuje. Podle neziskovek utrácelo ŘSD v minulosti miliardy protizákonně a za zfušovanou práci, což TÝDNU potvrdili i nejmenovaní pracovníci této organizace. Policie ostatně obvinila nedávno v souvislosti s kauzou údajné korupce na ŘSD tři lidi. Dva právníky a dalšího muže stíhá pro podezření ze zpronevěry. K případu mlčí. Kvůli údajně nevýhodným pronájmům pozemků ze strany ŘSD pak protikorupční police již předloni obvinila bývalého šéfa ŘSD Petra Laušmana a další tři lidi. Není se tedy čemu divit, že scházejí peníze. Jen oprava zvlněného úseku dálnice D47 u Ostravy bude stát zřejmě stovky milionů, byť Eurovia hovoří o "pouhých" 125.

Hraje se o miliardy

Ve sporu o D47 se však celkem hraje o stamiliony, ne-li miliardy. Přišlo se totiž i na další vážné vady. Pošvářová kritizuje, že nikoli na pěti, jak se uvádí, ale "na všech mostech koroduje ocel a pilíře si nadměrně sedají do podloží". Připomíná, že ŘSD navíc v žalobách podaných k rozhodčímu soudu neřeší jen konstrukční vady, ale i objem peněz, který firmám vyplatilo. Koncem loňského října podalo dvě žaloby na stavební firmy celkem o 385 milionů korun. Podle ŘSD společnosti podváděly, když vyúčtovaly peníze v rozporu se smlouvou: při fakturaci si prý uměle nadhodnotily takzvanou inflační doložku. V prvním případě se ŘSD u sdružení firem Strabag, Eurovia a Alpine Bau domáhá 204,9 milionu korun. Ve druhém po společnostech Eurovia, Skanska a Porr požaduje 180,3 milionu.

První žaloba se týká stavby 4,5 kilometru dálnice D47 z Hrušova do Bohumína, druhá navazujícího úseku. Smlouvy s firmami podepsalo ŘSD v roce 2004 a stavby převzalo v roce 2006 a 2007. Pošvářová dodává, že úředníci se kromě soudu obrátili i na policii. Nejen kvůli údajně uměle navýšeným inflačním platbám, ale i kvůli podezření z podvodu. V mostu na D1 prý chybí přes 320 tun oceli. Jak Pošvářová doplnila, stavební firmy mohly podvést stát zhruba o 18 milionů, když si prý nechaly zaplatit za ocel, kterou ve skutečnosti nikdy nedaly do dvou dílů nosné konstrukce jednoho z dálničních mostů. Firmy si údajně vyfakturovaly navíc přes 320 tun oceli, než pak použily. "Co vím, případ je stále ve fázi prověřování," uzavřela expertka.