8.2.2013 - Parních tramvají zbylo 15. V Brně dvě

BRNO - Z brněnské parní tramvaje Caroline byli před lety Holanďané uneseni. Neváhali objednat speciální tahač, odvézt ji stovky kilometrů a postavit ji hned vedle repliky legendární Stephensonovy Rocket, označované za první moderní lokomotivu světa. Teď na Caroline, unikát z roku 1889, padá prach v Brně v temném depozitáři. Chybí peníze na to, aby mohla dál i po 124 letech znovu jezdit, přestože je toho černozelený stroj stále schopen. "K provozu ale potřebuje takzvanou zostřenou prohlídku kotle, při níž je třeba z jejích útrob vyjmout část trubek a rozhodnout o její další opravě. Ani jejím ložiskům současný uliční prach moc neprospěl," řekl LN ředitel Technického muzea v Brně Vlastimil Vykydal. Odborníky na nezbytné opravy instituce zajištěné má, peníze ne. Předpokládaný účet činí asi 900 tisíc korun, což by sebralo téměř všechny jeho prostředky na péči o tisíce ostatních exponátů.

Pro obyvatele Brna je to stále "jejich" Karolínka, pro dopravní fandy magnet, který při jízdě ulicemi bývá obsypán lidmi s kamerami a fotoaparáty. Zatím to však nezabírá: tramvajové lokomotivě, která vedle skutečných parních lokomotiv může připomínat dětskou hračku, měla pomoci sbírka, na té se ale zatím sešlo jen několik tisíc korun.
"Přispěl bych nějakou korunou, ale nevím o tom, že je to možné," tvrdí například muž listující si knihami o dopravní historii v brněnském knihkupectví Academia. Podobný důvod nezájmu připouštějí i odborníci. "Doufám, že sbírka ještě zabere, lidé o ní jen netuší," míní Jiří Morávek, který je hlavním organizátorem festivalu Brno–město uprostřed Evropy, jehož hvězdou se Caroline i s původními vagonky tradičně stávala. Také fandové na diskusních fórech naznačují, že právě tento festival by měl "na oplátku" parnímu stroji pomoci.

Caroline nečeká sama

V Brně kromě Caroline chátrá i její o pět let mladší sestra Witkovitz, rovněž pocházející z linecké lokomotivky Krauss. Vozívala do roku 1922 cestující po Ostravě (kde tehdy paradoxně rovněž zajišťovala dopravu Společnost brněnských místních drah) a muzeum ji v roce 1980 zachránilo z lihovaru v maďarském Györu. Tam Witkovitz ve svých 86 letech stále spolehlivě pomáhala při posunu. Nezbytné opravy nikdy neskončily. Odhadovaný účet za jejich dokončení je stejně jako u Caroline 900 tisíc korun. Fakt, že v Brně jsou dvě zprovoznitelné parní tramvaje, patří přitom ke světovým unikátům. Znalec historie městské dopravy Roman Šiler odhadl, že ve světě jich zůstalo zachovaných asi 15, ale malé vagonky s cestujícími může stále tahat jen malá část. Mít dvě provozuschopné by udělalo z Brna špičku, stejný magnet, jako je třeba známé tramvajové muzeum v rakouském Mariazell.

---

Odstavené unikáty bez peněz

Technické muzeum v Brně vlastní největší sbírku historických vozidel městské dopravy v ČR.

Kromě parních tramvají (ty v tuzemsku jezdily pouze v ulicích Brna, Ostravy a Bohumína) drží i další desítky starých tramvají, trolejbusů a autobusů.

Peníze na jejich obnovu nezbývají a také jejich depozitář v Brně-Líšni je spíše pracovním skladištěm. Má daleko do tramvajové galerie v pražské střešovické vozovně či zvažovaného muzea v Liberci.

Navíc není kvůli zchátralosti kolejí (původně plánovaných jako předváděcí trasa) ani napojen na síť brněnské dopravy. Každé vozidlo, jež nedojede "po svých", je tak nutné převážet na tahači.