27.2.2013 - Fórum MF DNES: Proč se nabídka škol a poptávka firem míjejí

Absolventi technických oborů jsou v dnešní době nedostatkovým zbožím. Firmám chybějí a školám, které by je měly dodávat, také. Děti se totiž na průmyslovky či do učení nehrnou. Moderovaná diskuse zástupců firem a škol našeho kraje se věnovala (ne)propojenosti zdejších škol a firem. Společný problém? Nedostatek absolventů technických oborů.

OSTRAVA - Měly by fungovat ve vzájemném souladu, namísto toho se české školství a český průmysl míjejí. Firmy trpí nedostatkem absolventů technických oborů. Školy, které by je měly dodávat, jsou na tom ale obdobně. A zatím to nevypadá na to, že by se něco mělo změnit. Proč tomu tak je, co by se změnit dalo a jak, o tom pojednávalo tradiční fórum MF DNES, na němž se v ostravském hotelu Mercure sešli zástupci firem a škol Moravskoslezského kraje. "V Česku je nedobrý obraz průmyslu. Problém je v tom, že my nedokážeme prodat všechna jeho pozitiva. Strojírenství je přitom jediné odvětví, které vykazuje pozitivní výsledky," uvedl moravskoslezský regionální manažer Svazu průmyslu a dopravy Petr Holica. "Ze škol zároveň mizí zásadní věci pro výuku techniků, vymizela i kvalitní matematická gramotnost - my jsme v mezinárodním srovnání byli ve znalostech matematiky kolem 8. místa a dnes jsme sedmdesátí osmdesátí. Pokud ale děti nebudou zvládat právě řemeslné činnosti a nebudou mít matematický základ, tak je k technice nikdy nedostaneme."

Účastníci fóra se i shodli, že děti nemají k manuální práci vztah. "K práci je nikdo nevede. Ze škol vymizela technická výchova. Tak, jak jsme my všichni pilovali kočky a vyráběli trojúhelníky k přívěšku, tak dnešním dětem to chybí," řekla Lucie Baranová, vedoucí odboru lidských zdrojů opavského Ostroje."Myslím, že to je společenský problém. Technické obory nejsou moderní a rodiny se podle toho chovají. Když se dělal před čtyřmi lety průzkum, kolik mladých lidí chce dělat techniku, tak vyšlo v České republice 15 %. V Asii to bylo 60 %. Technika je nepopulární, nemoderní, je to v očích lidí něco škaredého, špinavého," konstatoval manažer strategický nábor společnosti ČEZ Pavel Puff. Jeho firemní kolega, ředitel útvaru personalistika Josef Lejček uvedl i smutné představy studentů: "Studenti v našem průzkumu ve spoustě případů netušili, jak by se mohli v technickém oboru dál uplatnit. K tomu řada z nich přiznala, že techniku studuje jenom proto, že se jinam nedostali." S technickými obory se pak děti míjejí. "Já se děsím toho, kolik máme vystudovaných manažerů na středních školách, kteří pak končí na pokladnách v hypermarketech. Společnost by měla umožnit, aby se technickým oborům udělala propagace," konstatovala ředitelka lidských zdrojů společnosti Dalkia Eva Tmejová.

Ano, školství má problém, přiznávají školy

"Česká republika má hodně škol a málo žáků, kteří ani nejsou nuceni se někam dostat. Školy se jim podbízejí. Studenti ještě nemají po maturitě a už jsou přijatí na vysokou školu. U nich nejde o to - chci se dostat na školu - jdu prostě tam, kde mě vezmou," poznamenala náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Věra Palová, která má na starost školství. Technické školy navíc nelákají. "Stává se, že když dětem ukážete střední školu, tak oni se jí v rámci exkurzí polekají. Vidí velké stroje, vidí dílny," doplnil ředitel Asociace středních průmyslových škol ČR Martin Tobiáš. "Proto jsme nakoupili malé modely, malé obráběcí stroje, roboty a chtěli jsme nabídnout dětem kroužek, který by jim základy technických oborů zprostředkoval. Výsledek? Ani jeden zájemce." Proč děti na školy nechtějí? "Málo se mluví o tom, že absolvent se může vyvíjet. Málo se mluví o tom, že v průmyslu si vydělá a k tomu že dostane jistotu práce," podotkl ředitel Střední školy technické Opava Josef Vondál.

Problémy nicméně nekončí, ani když už děti na technické obory nastoupí. "Nezájem o techniku vidím dnes a denně i na naší škole. Zavedli jsme výuku technické angličtiny. Děti to mají zadarmo. S obrovskými problémy je přesvědčujeme, ať si tuto hodinu vezmou," přiznal ředitel Střední průmyslové školy Ostrava-Vítkovice Jiří Mlýnek. "K tomu matematika - museli jsme upravit vzdělávací program, protože když jsme si udělali testy z matematiky ze základní školy, tak jsme zjistili, že nemůžeme pokračovat." S absolventy technických škol pak nejsou úplně spokojené ani firmy. "Vybavenost absolventů je opravdu problémem. Ti lidé vycházejí ze škol bez jazykových znalostí, a co je horší, vycházejí bez snahy uplatnit se v praxi ve svém oboru. Spousta z nich bere šanci vystudovat školu jako příležitost mít titul, zázemí, nicméně už během studia se profilují tak, že ve svém oboru zůstat nechtějí," dodala Radana Kostruhová, personální ředitelka Continental Automotive Czech Republic.

Posty, které firmám v kraji nejvíce chybí...

Kdo by se firmám určitě hodil? "Jednoznačně zámečník, mechanik seřizovač, nástrojař, obráběč kovů," řekla za Ostroj Lucie Baranová. "V Continental Automotive nám chybí maturitní obory - mechanici, elektrotechnici, mechatronici. Co se týče vysokoškoláků, tam máme velký nedostatek vývojářů, softwarařů, hardwarařů," doplnila Radana Kostruhová. "Chybí nám lidé k obsluze automatů. Snažíme se proto, aby i,obyčejní‘ operátoři byli schopni základní technické a elektronické dovednosti zvládnout a základní úpravy na stroji si pak udělali sami." Z firem nicméně zaznívají i dobré zprávy.

Petr Kulík pracuje jako personální ředitel ostravského závodu firmy Brose CZ: "Určitě bychom uvítali elektroniky, mechatroniky, obráběče kovů. Odborníci nám ale nechybí. Dáváme hodně energie do spolupráce s odborným učilištěm, střední školou přímo v Kopřivnici a pomáhá nám to. Máme dost vysoký počet učňů 2., 3. a 4. ročníku přímo u nás ve výrobě a je pravda, že tito absolventi pak u nás nastupují." Spokojená je i Dalkia či ČEZ. Ale... "Potřebujeme hlavně silnoproudaře a strojaře. Nedostatek nemáme, před dvěma roky nám ale na inzerát reagovalo přes čtyřicet lidí, dnes na stejný inzerát kolem třiceti. Trh ukazuje, že nabídka na trhu je složitější a hledat lidi bude horší," řekl Pavel Puff ze společnosti ČEZ.

... a jak na situaci na trhu práce umí reagovat školy

Školy by rády firmám pomohly, mají ale také své ale... "Dáváme rodičům jistotu, že v technické sféře má absolvent jistotu uplatnění za nadprůměrný plat. Stejně máme třídy nenaplněné," poznamenal Martin Tobiáš.
"My nedostatkové obory, které tady zástupci firem řekli, nabízíme. Ale nenaplňujeme," konstatovala náměstkyně hejtmana Věra Palková. "V tom nám ale musí pomoci firmy. Ony nám musí dát vědět, jakou mají potřebu. Žádný celostátně kvalifikovaný odhad, že budeme v roce XY potřebovat tolik a tolik lidí v zemědělství, tolik a tolik ve strojírenství, totiž neexistuje." Přitom po strojařích je obrovská poptávka. "Strojaři jsou rozebráni ve čtvrtém ročníku doslova a do písmene. Firmy dnes chodí čím dál tím víc do nižších ročníků a zaměstnávají je. V technologii mají studenti už v pátém ročníku smlouvy," uvedl děkan Fakulty strojní Vysoké školy báňské Ivo Hlavatý.

Učiliště je pro děti strašidlo

Jak by se školně-firemní propojenost dala zlepšit? "Učitelé základních škol povětšinou nemají tušení, jak fabrika vypadá. Pořád je zažité - uč se, nebo skončíš na učňáku. Pro děcka je učňák strašidlo. Učňák má pro ně úroveň, kam chodí jen blbci, s prominutím," uvedl Josef Vondál. "Protáhněme firmami učitele, aby viděli, že technika je dnes někde úplně jinde." V podobném duchu mluvil i Petr Holica ze svazu průmyslu. "My vyvineme aktivitu směrem k úpravě zákona o pedagogických pracovnících tak, abychom vytvořili podmínky pro zapojení odborníků z praxe do vzdělávacího procesu, do výuky odborných předmětů," sdělil Holica.

"K tomu se musíme zamyslet, jakým způsobem vytvořit kolem průmyslu a techniky pozitivní atmosféru. Pracujeme už i s dětmi z mateřských školek a kupujeme jim stavebnice. Chystáme projekt Matematika s chutí, který vede k osvojení matematických dovedností dětí ve třetích třídách. K tomu musíme vysvětlovat, proč je studium techniky dobrá volba." "Školství se musí více propojit s konkrétními podniky. Já jsem byl na školní diskusi, kde jeden z vyučujících řekl, že chce využít možnosti, že by bakalářské práce dělali ti študáci přímo v podniku a měli by to za docházku. A tam se všichni obořili, že to není možné, že to je špatné. Já si naopak myslím, že by pro nás bylo ideální tímto způsobem to propojit," podotknul Petr Kulík ze společnosti Brose.

Změňme trochu gymnázia.
A taky výchovné poradce...

"Myslím si, že i gymnázia mohou dělat techniky. Jestli budeme pořád říkat, že z gymnázií jdou ekonomové, právníci a manažeři, a neřekneme, že i gymnázium je schopné připravit dobrého technika, tak se sami zbavujeme lidí, kteří na to mají vlohy," mínil Pavel Puff. "K tomu s myslím, že je v katastrofálním stavu práce výchovných poradců. Byl jsem na jejich konferenci a musím říct, že jsem byl zděšen, jaké podmínky ti lidé mají. A to jsou lidé, kteří by měli do průmyslu nasměrovat děti. Dělají svou práci tak třemi procenty svého úvazku. Když jedou na konferenci, tak si musí vzít dovolenou." Podobně mluvil i Jiří Mlýnek. "Výchovní poradci, to je jeden velký problém. My jsme opakovaně obesílali sto základních škol a zvali výchovné poradce. K nám do školy jich přišlo deset." Podle Mlýnka by pak měl mít kraj více pravomocí.

"Jestliže kraj garantuje koncepci vzdělávání, měl by mít plné právní kompetence, aby mohl regulovat oborovou strukturu a kapacity nejen svých škol, ale i soukromých. Parlamentem to neprošlo." Další možnosti? "U nás začala fungovat průmyslová rada fakulty strojní. Je to skupina 22 zástupců firem z regionu, kteří škole říkají, co firmy chtějí. Je to návrat k průmyslovým podnikům, které tady jsou," vysvětlil Ivo Hlavatý. "Problém je v tom, že chybí jeden prvek, který by stáhl nabídku škol, stáhl i požadavky podniků, dal je dohromady a udělal analýzu na roky dopředu tak, aby se každý člověk mohl podívat a zjistit, jakou má perspektivu, když půjde studovat to nebo ono. Svaz průmyslu postavil proti sobě po oborech volná místa a nezaměstnané. To je krásná analýza," sdělil Pavel Puff. "Pokud takový cílený informační bod nebude existovat celostátně, tak si myslím, že to bude boj s větrnými mlýny."

---

Fórum MF DNES

Fóra MF DNES se účastnili: Petr Kulík (Brose CZ spol. s. r. o.), Radana Kostruhová (Continental Automotive Czech Republic), Josef Lejček a Pavel Puff (ČEZ), Eva Tmejová (Dalkia Česká republika, a. s.), Lucie Baranová (Ostroj a. s.), Josef Vondál (Střední škola technická, Opava), Jiří Mlýnek (Střední průmyslová škola, Ostrava-Vítkovice), Martin Tobiáš (Asociace středních průmyslových škol ČR), Ivo Hlavatý (VŠB - TU Ostrava, Fakulta strojní), Věra Palková (Moravskoslezský kraj) a Petr Holica (Svaz průmyslu a dopravy ČR).