20.3.2013 - Hraniční zátočiny Odry jsou přírodní unikát

Meandrující řeka je evropsky významná krajinná oblast, kde žije mnoho významných živočichů i rostlin
Historie

U Bohumína tvoří řeka Odra zvláštní přírodní útvar – Hraniční meandry řeky Odry. Na tomto nejníže položeném místě České republiky je ponechána řeka přirozenému vývoji koryta. Jde o osm kilometrů dlouhé území od hraničního přechodu až po soutok Odry s Olší. Moravskoslezský kraj vyhlásil na podzim roku 2006 hraniční meandry jako přírodní památku, lužní porosty na obou březích tvoří zvláště chráněné území. Nicméně nechybělo mnoho a většina z toho by se do dnešních dnů nedochovala.

Zachraňte meandry

Podle Vladislavy Hamplové, ochránkyně přírody, se lokalita hraničních meandrů začala vyvíjet až po velkých záplavách v roce 1997. Během povodně došlo totiž k protržení prvního meandru u Bohumína. Byly tři možnosti: vrátit řeku do původní podoby, regulovat ji, anebo nechat tak, jak si nové koryto vytvořila. Varianta ponechání řeky v novém korytě se prosazovala těžce. V té době se právě zpracovával atlas niv řeky Odry a mezinárodní ochránci přírody byli pozváni, aby si meandry prohlédli. Hodnotili tento úsek Odry jako evropsky unikátní. O pomoc byli požádáni odborníci z organizace Světového fondu pro ochranu přírody (WWF), kteří podpořili návrh ponechat nerušený pohyb řeky a neregulovanou tvorbu říčních koryt ve vymezeném pásmu.

Uskutečnila se celá řada výzkumů a studií, které dokazovaly, že nové koryto nezhorší dopad záplav, naopak je zmírní, a že řeka se přirozeně hýbe při každé velké vodě. Problém byl v tom, že Odra je řekou hraniční a všechny dohody musí být projednávány mezi Polskem a Českem. "Největší obtíž byla v tom," potvrdila Vladislava Hamplová, "že scházely staré mapy, ze kterých by vyplývalo, jak vlastně stabilní či nestabilní tok řeky je. Nakonec se jedna mapa našla ve Slezském archivu v Opavě, byla to ručně kreslená kopie z roku 1742, tedy z doby, kdy Marie Terezie prohrála s Pruskem válku o slezské dědictví. S překvapením se zjistilo, že nové koryto, které si Odra vytvořila v roce 1997, je téměř totožné s tím starým z roku 1742. Odra se jakoby vrátila o několik století zpátky."

Vstřícní Poláci

Polská strana spolupracovala vstřícně, takže se dospělo ke třetí variantě: koryto Odry a území kolem ní nebude upravováno. Samozřejmě by nebylo dobré, kdyby se břehy výrazně pohybovaly. Odborníci prokázali mimořádnost tohoto území. Vladislava Hamplová na základě odborných expertiz pak podala k úřadu Moravskoslezského kraje návrh, aby bylo zahájeno řízení o prohlášení hraničních meandrů za přírodní památku. Velká podpora byla v tom, že Polsko už předtím prohlásilo tuto část Poodří za chráněné území. V listopadu 2006 byly tedy hraniční meandry Odry prohlášeny za přírodní památku. Ve zdůvodnění Moravskoslezského kraje se uvádí, že tento úsek představuje jedinečný přírodní fenomén, který se na většině evropských řek už vůbec nevyskytuje. Odra si zde zachovala v tvorbě koryta svou přirozenost, když se meandr protrhne, teče řeka jiným korytem, z toho původního se stanou slepá ramena a tůně.

V oblasti žije mnoho ptáků, objevili se zde například bobr evropský, jezevec lesní a vydra říční, slepá ramena poskytují vhodné životní prostředí například pro řadu bezobratlých, pro obojživelníky a samozřejmě i hmyz. Nacházíme zde i velké množství zvláště chráněných rostlin. V roce 2004 byla na novojičínském zámku připravena o hraničních meandrech Odry působivá výstava. "Měla mezinárodní charakter," uvádí její autorka Vladislava Hamplová, "zúčastnili se jí odborníci z Polska, Německa a samozřejmě také z Česka." Právě Poláci požádali, aby se tato výstava stala putovní. V polských městech kolem Odry měla osm zastavení a loni se vrátila do České republiky. Je skvělé, že tento krajinný skvost zůstane zachován ve své přírodní nedotčenosti.