22.3.2013 - Křižovatka moří. Bláznivý sen, nebo dopravní výhra?

Kanál Dunaj–Odra–Labe by protnul Slovácko. Chybí stamiliardy i důkaz, že by byl přínosem

Slovácko – Někdo ho vnímá jako nepředstavitelnou fantasmagorii, jiný jako obrovskou příležitost rozvoje České republiky. V poslední době je vybudování kanálu Dunaj–Odra–Labe, který by protnul také území Uherskohradišťska, diskutovaným a živým tématem. Ta myšlenka je velmi stará. O propojení trojice veletoků se uvažovalo už na počátku osmnáctého století. Poloha České republiky je v tomto ohledu navýsost strategická, státem prochází úmoří Černého (Morava), Severního (Labe) a Baltského (Odra) moře. Na Slovácku by průplav vedl korytem řeky Moravy a Baťova kanálu. Ten by bylo potřeba rozšířit, pro velké lodě je nyní příliš úzký. Rok 2013 zřejmě bude pro celý projekt zlomový. Pro Ředitelství vodních cest ČR se v současnosti zpracovává studie proveditelnosti velkokapacitní plavební trasy. Pokud bude konstatovat, že vybudování průplavu má smysl, započne projednávání na vládní úrovni. Výsledek by měl být znám do konce roku.

Zastánců nevídané budovatelské akce, která by stála stamiliardy korun, je celá řada. Patří mezi ně například členové krajské koalice se slušovickým Františkem Čubou (SPOZ). Náklonnost k projektu vyjádřil i prezident Miloš Zeman při své nedávné návštěvě Kunovic. "Analýzy zcela jasně ukazují, že tento vodní koridor by po dobu patnácti let zaměstnával šedesát tisíc pracovníků. Mohl by být, podobně jako Seina­ ­Sever, většinově financován z prostředků Evropské unie," odpověděl Miloš Zeman na otázku Slováckého deníku. Prezident bude podporovat licitování o dotacích z Bruselu. Třeba bude slavit úspěch i díky tomu, že nad Pražským hradem na začátku dubna zavlaje po devíti letech modrá vlajka s kruhem zlatých hvězd. Peníze z evropského Fondu soudržnosti by totiž mohly uhradit až 85 procent stavebních nákladů. U redakcí oslovených veřejných činitelů však převládá spíše skepse. Málokdo věří, že se podaří sehnat sumu v odhadované výši 230 miliard korun.

"Pokud někdo projekt schválí a zaplatí, ať ho klidně i postaví. Nic proti tomu nemám. Vůbec ale nevěřím, že by se někdy podařilo průplav vybudovat, proto se o něj ani moc nezajímám. Kdo by to zaplatil?" reagoval na otázku, co by říkal velkým nákladním lodím za svými humny, starosta Huštěnovic Aleš Richtr. Podobně se vyjádřil i poslanec z Boršic Vladimír Koníček (KSČM). "Myšlenka je to dobrá, otázkou zůstává, za čí peníze ji uskutečnit. Pokud na stavbu nepřispěje Evropská unie, bude projekt mimo finanční možnosti České republiky," uvědomuje si Koníček. Na samém chvostu státních priorit v oblasti dopravy se podle lídra Věcí veřejných Víta Bárty nachází vodní cesty. "Je potřeba si uvědomit, že dnes nemáme splavný ani celý tok Labe. Řada staveb stojí kvůli nedostatku peněz. Najít je bude možné pouze s vyjednáním nového programovacího období evropských fondů pro rok 2015," uvedl Bárta v tomto týdnu, když navštívil Topolnou.

Velkými kritiky stavby jsou členové Strany zelených. Upozorňují na možná ekologická i ekonomická rizika. "V současnosti je průplav nereálné a neefektivní budovat. Stavba je podle dostupných odhadů finančně i časově extrémně náročná. Vážně se také dotkne dvou chráněných krajinných oblastí," upozornil Vilém Jurek ze Šumic, krajský šéf zelených. Straně, jež se vyprofilovala na ekologických tématech, by se více líbilo, kdyby se náklad přes území kraje přepravoval po železnici. "Vybudovaný železniční koridor Břeclav–Bohumín dodnes není dostatečně využívaný pro nákladní dopravu. Proč tedy budovat něco dalšího? Je iluzorní se domnívat, že by podniky svou nákladní dopravu přesunuly z kamionů na ještě méně flexibilní lodě," dodal Jurek, profesí krajinný inženýr. Zároveň označil uvažování nad kanálem Dunaj–Odra– Labe za bláznivý sen. Věří, že studie proveditelnosti zpracovávaná pro Ředitelství vodních cest bude konstatovat nesmyslnost projektu.

---

ČÍSLO DNE

230 Až na tolik miliard korun je odhadována suma, za kterou by bylo možné vybudovat kanál Dunaj –Odra–Labe.