28.3.2013 - Dobrý den, jmenuju se Dement

Strašák, Blabla, Babyrád, Rádsetoulal, Pažebřuch... Žijí mezi námi. V Česku je evidováno přes 370 000 příjmení.

V okrese Česká Lípa žil do roku 2010 pan Dement. Teď už Dementi vymřeli. Ale také je možné, že rod za sebou záměrně zametl stopy a jeho potomci se už jmenují jinak, což jde za tisícovku na úřadě zařídit. Horší je, že vymizelo také příjmení Dušín. Ano, v Česku nežije nikdo s tímto příjmením, které vzbuzuje naději, že jeho nositel je slušný člověk. Žije se lépe s prachobyčejným jménem Svoboda či Novotný, nebo s takovým, které je jedinečné, pozornost vzbuzující? Těžko odpovědět, záleží na tom, v jaké oblasti žijeme, protože příjmení, které na jednom konci země poutá pozornost, je na jiném místě běžné. V Česku se totiž za staletí vytvořily zvláštní enklávy. Třeba Kroměřížsko je oblastí Strašáků. Když řeknete v Praze, že jste Strašák, setkáte se úsměvem. V Kroměříži ne. Tamní čalouník Jaroslav Strašák vůbec nerozumí otázce, jak mu se svým příjmením je.

"Normálně, proč?" "No jestli se vám třeba ve škole děcka nesmála?" "Proč? Však tady je Strašáků." Podobně Přerov a okolí, to je oblast Mrtvých. Žije jich tam přes padesát, přes dvacet jich je v nedaleké Olomouci, ostatní jsou už rozptýleni po republice sem tam jeden. Celkem je mezi Čechy sto deset Mrtvých. Představme si dítě, které nastoupí do školy a na otázku, jak se jmenuje, musí odpovědět: Blabla. Ovšem jiné to je, když žije ve Valašském Meziříčí. Tady jsou firmy Blabla vrata, Blabla motor, Blabla bar. Blablů je tady hodně a jsou podnikaví.
Panebože, jak se vůbec může stát, že se někdo jmenuje Blabla? "Samozřejmě mě to zajímalo," říká Miroslav Blabla, šéf firmy Blabla vrata. "Vysvětluju si to tak, že nějaký dávný předek byl mluvka. Ostatně já taky mluvím rychle, občas slyším, že prý mi v telefonu není dobře rozumět. Když se představuju někde na ústředně, v telefonu a tak, lidé se diví. Nevadí mi to, jsem zvyklý, někdy si je vychutnávám. Tady doma se tomu jménu nediví nikdo. Ve Valašském Meziříčí je nás víc a obec Loučka-Podolí, to je přímo epicentrum Blablů."

Před časem se na Miroslava Blablu obrátila žena se zájmem o rodokmeny. Vyprávěla mu, že nedaleko je oblast, které se dodnes říká Hradisko, protože tam stával dřevěný hrad. Bylo to na staré kupecké stezce, která před staletími vedla z Brna na Polsko. V Hradisku na přelomu patnáctého a šestnáctého století pobývala skupina Italů. Po čase jeli dál, ale jeden z nich byl těžce raněný, tak ho tam nechali. Místní lidé se o něj postarali, uzdravili ho. Zůstal. Neuměl česky, dorozumívali se postupně, obtížně. A tak mu začali říkat Blabla. Prostě mu nerozuměli, to, co říkal, pro ně bylo jen bla bla bla. "Možná je to pohádka, ale ověřoval jsem si některé věci a základ je reálný," říká Miroslav Blabla. "Hradisko skutečně bylo, po stezce jezdili cizinci, dochovaly se zápisky, že tam byli nějací Italové. Co když je to pravda?" Fakt je, že v Praze na Blablu nenarazíte. Ve Valašském Meziříčí a okolí jich je čtyřiatřicet, dvaadvacet jich žije ve Frýdku-Místku. O jejich podnikavosti i tam svědčí nápis na květinářství Blabla květiny.

OHROŽENÍ NOVÁCI

V květnu 2011 spustili studenti informatiky Jan Samek a Ondřej Malačka internetové stránky Kdejsme.cz. Vycházejí z veřejně dostupných informací ministerstva vnitra. Zpracovali je tak, že si každý může najít, kolik nositelů jeho jména v Česku žije a kde. Češi se do jejich stránek zamilovali. Už na ně kliklo přes dva miliony lidí, takže je vlastně navštívil každý pátý obyvatel země. Rekord padl jeden červnový den roku 2011, to se na ně podívalo přes šedesát tisíc lidí. Databáze obsahuje přes 370 800 příjmení, zahrnuje zvlášť ženská a mužská. Takže Novákovi tvoří dvě příjmení, zvlášť se počítá paní Nováková a pan Novák, zvlášť pan Čermák a paní Čermáková a podobně. Potvrzuje se stará věc, že Novák je nejběžnější příjmení. Žije jich u nás 34 218. A s nimi 35 680 Novákových. Dnes je Novák typické jméno, ale už nevyjadřuje, jaký je jeho majitel. Kdysi dávno, před stovkami let, však všechna příjmení měla konkrétní obsah. Něco znamenala, něco vypovídala. Odkud ti lidé přišli, čím se odlišovali, co uměli a neuměli, jaké měli vlastnosti. Když se na to takhle podíváme, dopátráme se, proč je právě Nováků tolik. Proč není nejvíc třeba Moravců, Poláčků, Čiháků nebo Malindů.

Přízvisko Novák dostávali často lidé, kteří se přistěhovali. Před staletími to bylo třeba tak, že ve vesnici žilo několik Janů. Jeden koval, tak mu říkali kovář. Jeho dětem se pak říkalo malí kováři, a z toho vzniklo příjmení Kovář, Kovařík, Kovaříček. Další Jan se přistěhoval, byl ve vesnici nový, tak mu začali říkat novák, z čehož vzniklo příjmení Novák. Zdá se to jednoduché vysvětlení, ale tímto nekončíme. "K přezdívce, přízvisku, přísledku a naposledy k příjmení vedlo několik důvodů," vysvětluje Vladimír Mates, autor série knih Jména tajemství zbavená, uznávaný odborník v pátrání po původu jmen. "Lidem, kteří se přistěhovali, se říkalo nejen Novák. Používal se i staročeský výraz Novotný. V telefonním seznamu například dosud najdeme i jméno Novysedlak. Nováci se však říkalo i lidem, kteří byli v něčem lepší. Například ševcům nebo krejčím, kteří šili z,nového‘. Nelátali, nepřištípkařili. Jinou kategorii tvořili ti, kteří vymýšleli nové věci, nové způsoby. Existuje například starý citát: Kterážto zařízení skrze nováky vtipně bývají vylepšována. Novák je označení pro pokrokáře obecně," říká Mates.

Označení Novák, případně Novotný a jejich odnože typu Nováček a podobné se hodily na spoustu lidí, proto se tak rozšířily. A zůstaly nejrozšířenějšími, i když – pozor – Vladimír Mates má pro Nováky a vlastně i pro nás ostatní jednu poněkud smutnou zprávu. "Vymíráme," konstatuje. "Multikulturalisté a snad i vláda to považují za přirozený vývoj. Týká se to i nejrozšířenějšího českého příjmení Novák. Za deset let ubylo tisíc sto padesát Nováků. Na základě matematického vzorku – za jeho správnost neručím, vše je relativní – jim dávám tak šest set až sedm set let. S koncem prvenství Nováků vymizí i českost, moravskost, slezskost a začne nová éra s určujícími dnešními menšinovými vlivy." Něco na tom bude, v první desítce nejčastějších příjmení v České republice se během posledních deseti let odehrál zajímavý úkaz: dostalo se do ní jméno Nguyen. V databázi ministerstva vnitra je na deváté pozici, ale bude to tím, že není rozlišeno, zda jde o pana Nguyen či paní Nguyen, takže jsou zahrnuti jako jedno jméno, čímž značně posílili nad českými příjmeními. Faktem je, že v Česku žije přes jednadvacet tisíc lidí s příjmením Nguyen.

HRDÝ PAŽEBŘUCH

Na radnici ve Vyškově pracuje Iva Rádsetoulalová. Teorie o tom, že lidé příjmení získávali podle svých vlastností a schopností, se jí zdají celkem pochopitelné. V této rodině je znát, že geny přetrvaly po staletí. "Dcera se toulá ráda. Pořád někde cestuje, říkám, že by si mohla otevřít cestovní kancelář." Paní Iva získala příjmení svatbou s panem Rádsetoulalem, a tak ví, že Rádsetoulalovi pocházeli z Krásenska na Moravě, pak se stěhovali do Radkova... prostě se poněkud roztoulali. "Je nás málo. Často se rodily dcery, takže jméno postupně zaniká. Zvykla jsem si na něj, ale často je problém, když se někde představuju. Někdy to musím opakovat i třikrát. Nejhorší je, když chce někdo mé jméno napsat a já ho musím hláskovat." Když na radnici ve Velkých Hostěrádkách sháníte pana Pažebřucha, slyšíte: "Kterého?" Pažebřuchů je v Česku šestadvacet, osmadvacet je paní Pažebřuchových. Většina žije ve Velkých Hostěrádkách. Pavel Pažebřuch bydlí v nedalekých Hranicích a je na jméno hrdý. "Praděda mi vyprávěl, že to znamená rozpřažené paže a velké břicho. Tedy pohostinnost, srdečnost. Pažebřuchovi byli poměrně bohatí, v rodině byly statky, vinohrad, a kdo přišel, měl se u nich dobře."

To Miroslav Babyrád z Bučovic o svém příjmení nadšeně nevypráví, přitom zřejmě vyjadřuje celkem jasnou zálibu předků. "Nevím, nikdy jsem po původu nepátral, ale tady na Vyškovsku je nás Babyrádů víc," říká. V Rychnově nad Kněžnou žije šestadvacet majitelů příjmení Píč, sedmnáct je jich v nedalekém Žamberku. Východní Čechy jsou jejich oblastí, například v Praze či jinde na žádného Píče nenatrefíme. Ovšem pozor, nám leckdy připadá legrační či vulgární jméno, které jazykovědci za takové nepovažují, a Píč je příkladem. Vůbec není důvod se nad ním uchichtávat. "Píč není vulgární jméno, pochází z německého Pietsch a je to domácká zdrobnělina jména Petr, znamená tedy Petřík, Petříček," upozorňuje znalec Vladimír Mates. V Česku žije 139 nositelů jména Hrobař, nejvíc v Uherském Hradišti. Na severu Moravy žijí Kokotci, a to ve Frýdku-Místku a v Karviné. Městem Kokotků je ovšem Třinec, tam jich je čtyřiadvacet z celkového počtu třiasedmdesát. Pokud tahle věta v některém z Pražanů právě vyvolala jízlivý posměch, je třeba číst dál. Existuje i šest majitelů tohoto jména v nezdrobnělé formě. Čtyři z nich bydlí v Praze.

MĚSTO MILÁČKŮ

Některá jména můžou život změnit, přesněji zpříjemnit. Ví o tom Nikola, vizážistka z Prahy. Když se jí jeden muž představil jako Miláček, myslela, že si dělá legraci. Teď už je také Miláčková, mají dva malé Miláčky a říká, že jméno je skvělé. "Kdekoli se představím, lidé se usmějí a jsou milejší." Miláčků žije v Česku dvě stě patnáct, nejvíc v Praze, a to třicet. Ale, v Čáslavi jich je šestadvacet a vzhledem k hustotě Miláčka na počet obyvatel je tedy Čáslav městem Miláčků. Dobře je na tom i Bohumín, tam žije devatenáct Ježíšků a patnáct Ježíškových. Druhá největší komunita Ježíšků působí v nedaleké Orlové. Až do druhé poloviny osmnáctého století se přízviska používala bez jasných pravidel. Pak císař Josef II. rozhodl, že každý musí mít druhé jméno závazně uděleno, zapsáno a nemůže si je svévolně změnit. Tehdy se rozhodlo, jak se Češi budou po stovky let nejčastěji jmenovat. Z přízvisek a přezdívek se stala jména a z těch nejčastějších vznikla příjmení, o nichž mluvíme jako o typických českých.

Tato se stále drží v první pětce: Novák, Svoboda, Novotný, Dvořák, Černý. Jak vznikla, je celkem jasné, takže je pochopitelné, proč je dostávalo hodně lidí. U Nováků a Novotných jsme si to už vysvětlili, na řadě jsou Svobodové. Ti se lišili tím, že nebyli poddaní, ale měli svobodu, tedy nějakou výsadu, živnost, statek. Dvořákovi se zase zřejmě říkalo lidem, kteří se odlišovali tím, že pocházeli ze dvora. A je jich hodně proto, že ve většině vsí bývalo podobné složení lidí. Někdo tam byl nový, šikovný, zaváděl novinky. Jiný pocházel ze dvora, další měl svobodu, protože se třeba panstvu zavděčil. A lidí, na které se hodilo přízvisko Černý, bylo také dost. Třeba ti, kteří měli výrazně černé vlasy, snědou pleť, jejichž předci přišli z jižních zemí. Celé pátrání po původu jmen má název onomastika a jména se dělí podle původu do různých kategorií. Například na ta, která lidé dostali podle míst, odkud přišli, nebo podle vlastností nebo podle dějů, tedy příhod, které se jim staly.

Typickými dějovými příjmeními jsou Dohnal, Coufal, Dočkal, Přichystal. Vlastnosti, duševní či tělesné, vyjadřují Hrdina, Veselý, Pokorný. Zaměstnání a schopnosti předků naznačují jména Kuchař, Tesař, Kovář, Ševčík, Pekař, Pekárek. Další kategorii tvoří ta, která vyjadřují, že jejich nositelé odněkud přišli: Pražák, Němec, Slezák, Březina, Zbahna nebo třeba Skoutajan. Rozšířená jsou i jména zeleninová a ovocná, možná předkové byli pěstiteli: Hruška, Mrkvička, Cibulka, Křenek. Pokud druhé jméno vyjadřovalo, jaký člověk je nebo co má za sebou, a pokud budeme věřit, že geny se předávají, nelze se divit, že mezi námi žije botanik Větvička, ornitolog Orel, dietolog Svačina, horský záchranář Chlad, moderátorka relace o počasí Mráčková a oční lékař
Koukal.

---

Stará Marcela
Simona Kožená
Bunda Miroslav
Bramborová Jitka
Kaše Jindřich
Milan Vídeňský
Řízek Marek
Chaloupka Vít
Perníková Alena
Karel Drbal
Škrabal Karel

PO KOM MÁTE JMÉNO?

Zdeněk Srstka herec a kaskadér počet Srstků: 36, počet Srstkových: 27 Tatínek se narodil na Moravě a tam se srstka říká angreštu. Možná někdo srstky pěstoval.

Ilona Csáková zpěvačka počet Csáků: 1, počet Csákových: 8 Táta je slovenský Maďar, ten jediný Csák v Česku je on. Je to maďarské jméno, na Slovensku nás není mnoho a všichni jsme tam příbuzní. Teta, učitelka, nám vyprávěla, že jsme snad potomci Matúše Csáka Trenčianského.

Tomáš Matonoha herec počet Matonohů: 134, počet Matonohových: 136 Ve škole mi příjmení trošku vadilo, protože evokuje spoustu debilních přezdívek. Později se ukázalo být výhodou, je zapamatovatelné. Po jeho původu jsem nepátral, jen jsem si zjišťoval, kolik nás je.

Zdeněk Troška režisér počet Trošků: 24, počet Troškových: 25 Je nás tak málo? To vůbec nevím. Předci byli ševci. Takže jméno může pocházet z toho, že vždycky měli všeho jen trošku.

Lucie Borhyová moderátorka počet Borhyů: 2, počet Borhyových: 2 Táta, brácha, máma a já, to jsou všichni Borhyové u nás. Pokud vím, jméno nemá žádný význam. Je to starý šlechtický maďarský rod, záznamy o něm jdou až do roku 1600.

Michal Malátný zpěvák skupiny Chinaski počet Malátných: 0 Jmenuju se Novotný. Když jsem nastoupil do divadla v Pardubicích, byli tam už tři. Jeden v legraci říkal: Víte, že tady jsem Novotný já? A já řekl první blbinu, která mě napadla: Tak budu Malátný. V občance mám Novotný.

DRBAL A ŠKRABAL. Oba pracují v naší firmě. Jeden je ředitelem prodeje pro regiony, druhý je zástupcem šéfredaktora – taky pro regiony. Často tedy spolu jezdí na služební cesty a tam se představují: Oba jsme Karlové. Já Škrabal. A já Drbal. "Pak hned musíme dodat, že si z nich fakt neděláme srandu," říkají.

CO NAZNAČUJÍ JMÉNA POLITIKŮ

Kalousek počet Kalousků: 934, počet Kalouskových: 991 Vzniklo jako zdrobnělina slova kalous, tedy sova. Kalous byl považován za ptáka, který nevěstí nic dobrého, lidé si ho spojovali s hrozbou, s blízkou smrtí. Výraz kalous souvisí se slovem kal, tedy s blátem, hlínou, černou hmotou.

Nečas počet Nečasů: 1 912, počet Nečasových: 2 024 Prapředek zřejmě žil ve vsi Nečas na Jičínsku, a když se přestěhoval, říkalo se "ti z Nečasu". Ve staré češtině se výraz nečas nespojoval jen s počasím, ale také s časem, nečasný znamenalo předčasný, ale také nezralý.

Klaus počet Klausů: 323, počet Klausových: 341 Německá obdoba s původně řeckým Nikelaos, což je složení slov Niké (bohyně vítězství) a laos (to je jiný výraz pro demos, tedy lid). Zřejmě se tak říkalo těm, kteří vykonali něco důležitého, v něčem zvítězili.

Sobotka počet Sobotků: 2 776, počet Sobotkových: 2 785 Zřejmě je odvozeno od obcí s podobným názvem: Sobotka, Sobotice, Sobotovice, Sobotín...