2.4.2013 - Ministr rozdal medaile učitelům

Mezi vyznamenanými byla i Věra Petrová, jež učí už přes šedesát let a pamatuje umístěnky či děti, které chtěly dělat radost

Za rok jí bude osmdesát, ale ještě učí. Na soukromé střední škole uměleckého směru angličtinu. Konečně, angličtinářů pořád není dost. Věra Petrová je jedním ze čtrnácti učitelů, kteří převzali minulý týden v pražském Lichtenštejnském paláci z rukou ministra školství Petra Fialy medaili 1. stupně za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost.

Vystudovala češtinu, učila slovenštinu

Její profesní dráha nebyla vlastně ničím výjimečná. Zajímavá je hlavně tím, jak mapovala dobu. Věra Petrová vystudovala pedagogické gymnázium začátkem padesátých let a nastoupila na umístěnku do Ervěnic na Mostecku. "Tehdy jsem tam měla několik žáků, jejichž otcové byli ve vězení. Snažila jsem se jim pomáhat, jak jsem mohla, což bylo ale trochu riskantní," vzpomíná. Kdyby na to někdo upozornil, hrozily problémy. Následné studium na vysoké škole znamenalo specializaci na český a ruský jazyk. Jenže Věra Petrová se vdala za Slováka a odjela s ním na Slovensko. Co tam s češtinou? Na jedenáctiletce (někdejší odrůdě gymnázia) jí dali učit slovenštinu. "Musela jsem si udělat speciální zkoušky," konstatuje. Rychlá rekvalifikace ji čekala ještě po devětaosmdesátém roce. Z ruštiny na angličtinu. Ale to už byla dávno zpátky v Čechách, protože její slovenský manžel zemřel.

Ten druhý byl důstojník, který však v osmašedesátém roce veřejně odsoudil vstup sovětských vojsk na naše území. Tehdy kvůli tomu přišla Věra Petrová o možnost učit. Dovolili jí pracovat jen v pozici družinářky, pro jistotu si udělala ještě průvodcovské zkoušky v Pražské informační službě. Měla ale štěstí na ředitele školy. Družina otvírala už v šest ráno a družinářka, v té době už matka dvou malých synů, musela kluky budit před pátou. "Myslím, že ten ředitel litoval hlavně je," domnívá se. "Prostě jednoho dne prohlásil, že to riskne, a dovolil mi vrátit se k výuce." Učila v Praze 5, taky v Praze 1, v šestapadesáti, když už vlastně mohla jít do důchodu, odjela do Anglie, aby si spolu s dalšími českými učiteli vylepšila angličtinu. "Učili nás pedagogové z Oxfordu, studovali jsme i didaktiku, a dokonce jsme měli praxi přímo v anglické škole. Bavilo mě to. Ohromně mě zajímal taky způsob tamní výuky, poprvé jsem viděla, že učitel nemusí stát před žáky, ale může s nimi komunikovat v důvěrnějším kruhu."

Do Anglie pak jezdila se svými studenty pravidelně, naposled tam s nimi byla předloni. Jak se podle ní žáci za těch šedesát let, co učí, změnili? "Myslím, že dřív byli cílevědomější, chtěli to někam dotáhnout, nebo aspoň udělat radost rodičům. Dnes mnozí do školy chodí a nechodí, úkoly berou jako zbytečnost," říká zamyšleně. To je podle Věry Petrové chyba, protože ve škole se nelze naučit všechno a třeba taková angličtina by se měla opakovat nebo používat i přes prázdniny. Tendence je však jiná: "Rodiče nic podobného nevyžadují, a když nejsou výsledky, obviňují učitele," konstatuje. Seznam nových držitelů medaile 1. stupně přinášíme na této straně, v příštím čísle Akademie přineseme seznam držitelů medaile 2. stupně.

---

Medaile 1. stupně ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost

Boleslava Achrerová (* 1922) nyní v důchodu, poslední působiště ZŠ a MŠ Šumná Oblíbená a laskavá učitelka, která mnohé své žáky nadchla pro učitelské povolání, celý život působila na prvním stupni, letos se dožívá 91 let.

Eduard Bajer (* 1940) v důchodu, poslední působiště Gymnázium M. Koperníka, Bílovec Erudovaný odborník a propagátor přírodovědných předmětů, úspěšný učitel, jehož žáci uspěli i na prestižních zahraničních univerzitách, ve školství působil 50 let.

Olga Brabencová (* 1938) v důchodu, poslední pracoviště ZŠ a MŠ ve Všeni Obětavá a oblíbená učitelka, podle navrhovatele "výrazná osobnost českého venkovského školství", ve školství působila více než 50 let, letos oslaví významné životní jubileum.

Ladislava Déduchová (* 1933) v důchodu, poslední působiště MŠ Lobodice Za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost ve funkci učitelky a ředitelky mateřské školy; jako uvádějící učitelka usnadnila nástup do praxe mnoha absolventkám, ve školství působila 35 let, letos se dožívá 80 let.

Miluše Karasová (* 1939) v důchodu, poslední působiště ZŠ a MŠ Kladno Oblíbená a respektovaná učitelka, jejíž žáci vždy obsazovali přední místa v chemických olympiádách, organizátorka bohaté mimoškolní činnosti, ve školství působila 50 let.

Jan Mizerovský (* 1943) SPŠ sdělovací techniky Praha Za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost v oblasti odborného vzdělávání; významně přispívá k výjimečným výsledkům i pověsti školy, nad rámec svých povinností organizuje vzdělávací zájezdy pro žáky i kolegy, ve školství působí 44 let, letos oslaví významné životní jubileum.

Věra Petrová (* 1934) SOŠ uměleckořemeslná, Praha Za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost v oblasti základního a středního školství a celoživotní obětavou práci ve škole i při mimoškolních a volnočasových aktivitách; v loňském roce dosáhla 60 let nepřetržité práce ve školství.

Vladimír Schlimbach (* 1935) v důchodu, poslední působiště Dětský domov a ZŠ Vizovice Za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost v oblasti hudebního vzdělávání; respektovaný a oblíbený učitel se věnuje mládeži již 50 let, stejně dlouho, a to i po odchodu do důchodu, vede svůj "Dívčí saxofonový orchestr", úspěšný v mnoha evropských státech.

Eva Škultétyová (* 1943) v důchodu, poslední působiště ZŠ a MŠ Petrovice Úspěšná a oblíbená učitelka i významná osobnost regionu, která se naplno věnuje dětem i ve svém volnu, letos oslaví významné životní jubileum, nadále činná ve školství.

Miroslav Štengl (* 1943) SŠ hotelnictví a gastronomie Praha Za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost v oblasti odborného vzdělávání a modernizaci odborného školství v ČR; podílí se na přípravě učebních dokumentů, člen několika odborných týmů, letos oslaví významné životní jubileum.

Jaroslav Vávra (* 1936) v důchodu, poslední působiště ZŠ a MŠ Žatec Za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost v oblasti základního školství; obětavý i důsledný pedagog byl vždy příkladem svým kolegům i žákům, ve školství působil 54 let.

Libuše Vávrová (* 1939) ZŠ a MŠ Žatec Za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost v oblasti základního školství; pečlivá, kreativní i důsledná učitelka oblíbená dětmi i kolegy působí ve školství již 55 let. Vladimír Vedra (* 1938) VOŠ a SPŠ stavební, Praha Za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost, celoživotní tvůrčí přístup k pedagogické práci, lidský přístup k žákům i kolegům; ve školství působí 50 let, letos oslaví významné životní jubileum.

Zdeněk Veselý (* 1938) v důchodu, poslední působiště ZŠ (dnes Masarykova, dříve Nejedlého) Bohumín Erudovaný a oblíbený učitel, organizátor mnoha volnočasových aktivit, včetně letních táborů, a to i mezinárodních, vždy vedl své svěřence nejen ke vzdělání a sportu, ale i kulturním zájmům, kronikář města Bohumína, letos oslavil významné životní jubileum.