9.4.2013 - Smogových dnů je méně

TŘINECKO – V zimní sezoně přelomu let 2012 a 2013 se na Třinecku opětovně projevilo vlivem meteorologických a zhoršených rozptylových podmínek (silné mrazy a bezvětří) znečištění ovzduší polétavým prachem.

Podle měření na stanicích imisního monitoringu přesáhl v roce 2012 počet dnů s překročením denního imisního limitu pro suspendované částice (prašný aerosol) legislativou tolerovaných 35 dnů na obou monitorovacích stanicích, na stanici Třinec­Kosmosto bylo 58dnůanastanici Třinec­Kanada 49 dnů. Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM10 byla ve stanovenémlimitu. Při vyhodnocení zimní sezony lze konstatovat, že z hlediska smogových situací byl příznivější prosinec 2012, kdy došlo pouze jednou k vyhlášení signálu upozornění na možnost smogové situace. Horší situace pak byla v lednu a únoru 2013. Signál upozornění byl v tomto období vydán ve čtyřech případech s maximálním trváním až 98 hodin.

Největší znečištění bylo naměřeno 16. ledna na monitorovací stanici Třinec­Kosmos ve výši 271 ug/m3, přičemž zákonem stanovený čtyřiadvacetihodinový limit klouzavého průměru pro prašný aerosol je 50 ug/m3. Signál upozornění vyhlašuje Český hydrometeorologický ústav podle platného Smogového regulačního řádu Třinecka při trvání překročení zákonného limitu po dobu 35 hodin. Ve srovnání s předchozími roky došlo na Třinecku ke snížení počtu smogových dnů. V Moravskoslezském kraji je ve vyhodnoceném období Třinec z hlediska znečištění ovzduší průměrně zatíženým městem. Mezi města s nejvíce znečištěným ovzduším se řadí Věřňovice, Bohumín, Karviná a Orlová. Oblast Třinecka je z hlediska klimatických podmínek i vlivem umístění odlišná například od blízkých oblastí Ostravska­Karvinska či Frýdecko­ Místecka.

Teplotně je zima 2012 srovnatelná s rokem 2011. Velká část znečištění ovzduší pochází podle oficiálních internetových stránek Třince z těžkého průmyslu našeho regionu a z polské části Slezska, dále pak z dopravy a lokálních topenišť. Vysoká koncentrace dopravy kromě přímých exhalací způsobuje i víření již usazených částic do ovzduší. Vliv lokálních topenišť na znečišťování ovzduší v Třinci představuje stále velkou část. Jedná se o spalování méně hodnotných paliv v kotlích rodinných domů a v posledních letech také vliv okolních obcí, ve kterých neproběhla plynofikace a občané nepoužívají alternativní zdroje vytápění.