13.4.2013 - 35 "špinavých" dní je limit na rok. Dávno překročený

Dlouhá, silná, mimořádná. Letošní smogová sezona dala plicím obyvatel kraje zabrat mnohem víc než ty předchozí. Jen za první tři měsíce letošního roku se mimo zákon dostal celý kraj. Bez výjimky.

Za leden, únor a březen mnohem víc prachu, než povoluje legislativa pro celý rok. Lidé v Moravskoslezském kraji už si vydýchali zákonem stanovené množství smogu. Výjimkou není ani Novojičínsko či Opavsko. Pětatřicet dní za rok, kdy lidé podle zákona mohou být vystaveni znečištěnému ovzduší a nemělo by to mít výrazný vliv na zdraví, už i tam vypršelo. Rekordmany jsou obyvatelé Karvinska. Třeba Bohumín měl z prvních 90 dnů roku hned 56 s nadlimitním množstvím prachu ve vzduchu. O čtrnáct více než loni. V Havířově a Ostravě-Radvanicích od ledna do března dýchali prach 54 dní. Nejnižší číslo hlásí Studénka. Ani ta se však s 36 smogovými dny do hranic zákona nevejde.

Nejen začátek roku 2013, ale celá letošní zima byla na smog vydatnější než ta loňská. A to i přesto, že smogových situací bylo kvůli novým pravidlům v zákoně vyhlášeno méně a regulace průmyslu jen jedna. Důvodem byly meteorologické podmínky. "Nedomnívám se, že by se skutečnost, že průmyslové podniky letos mnohem méně regulovaly, zásadněji projevila na celkové imisní zátěži letošní zimní sezony," hodnotí vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě Libor Černikovský. Rozdíly jsou velké. V Bohumíně bylo od října do března o 14 dní smogu více, v Ostravě-Radvanicích o 17, ve Frýdku-Místku o 20 a v Havířově dokonce o 27 smogových dní více než v loňské zimní sezoně. Situace v kraji se i přes řadu opatření nelepší. Co s tím? Například vedení ostravského magistrátu volá po změně legislativy a financích na projekty.

"Podle všech výsledků je nejefektivnější investice do lokálních topenišť. Za ty má zodpovědnost město. Ale nemůžeme efektivně kontrolovat, čím lidé topí, případně postihovat viníky. Je potřeba změnit zákon," říká náměstek ostravského primátora Dalibor Madej. Připomíná, že město sice sází zeleň a čistí častěji komunikace, tím se ale ovzduší nezlepší. "Je potřeba masivní finanční pomoc. Peníze z dobrovolných dohod s podniky i z poplatků za znečištění plynou do Státního fondu životního prostředí. Jde zhruba o 100 milionů ročně a ty by měly zůstávat tady," počítá Madej. Aby ulevilo aspoň dětem, město pro letošní rok zvyšuje příspěvek do fondu na ozdravné pobyty z 5 na 7,5 milionu. Podle ministerstva životního prostředí to chce čas. "Situace není ideální, ale v zimě situaci zhoršovaly především meteorologické podmínky. Opatření, ať už se jedná o kotlíkové dotace, nebo podporu z evropských fondů, mají smysl, ale projeví se až s odstupem," říká ministr Tomáš Chalupa. Zaměřit se do budoucna hodlá na všechny zdroje i jednání s Polskem.

S krajským úřadem bude také pokračovat v podpoře výměny kotlů. "Ve třetí výzvě už o nový kotel požádalo 820 domácností," řekla mluvčí kraje Petra Špornová. V prvních dvou výzvách dostalo peníze zhruba 1 200 žadatelů. "Výměna jednoho kotle znamená úsporu emisí prachu o 100 kilogramů ročně," připomněl hejtman Miroslav Novák. Občanské iniciativy upozorňují, že by jednotlivé úřady měly lépe spolupracovat. "Někdy se stane, že probíhají i stejná měření paralelně," podotýká Kamila Plocková ze sdružení Čisté Nebe. Ekologičtí aktivisté usilují o zapojení do zlepšování ovzduší. Například loni se pokoušeli dostat se svým příspěvkem na konferenci o kvalitě ovzduší v Ostravě. "Nebylo nám to umožněno, dostali jsme prostor až v konečné diskusi jen formou dotazu. A to už tam většina účastníků ani nebyla," sdělila Plocková. Právě tradiční konference by se měla stát další styčnou plochou spolupráce úřadů, tentokrát města Ostravy a ministerstva. Poprvé po šesti letech nebude na jaře. "Letos se spolupodílí i ministerstvo. Uskuteční se na podzim," dodal náměstek Madej.

FAKTA

Smog a začátek jara

Ani konec zimy neznamená konec polétavému prachu. Lidé v kraji stále čelí jeho nadlimitnímu množství, nejhorší situace je na Karvinsku a v Ostravě. Po prvních dvou dubnových týdnech už mají města jako Bohumín či Orlová za sebou další desítku smogových dní. Kraj zatím letos s přehledem ovládá republikový žebříček míst s nejšpinavějším vzduchem. V první desítce lokalit s nejvyšším počtem smogových dní je všech deset ze severní Moravy a Slezska.

"Výměna jednoho kotle znamená úsporu emisí prachu o 100 kilogramů ročně."

Miroslav Novák, hejtman kraje