17.4.2013 - Skoky ve vyúčtování za rychlíky už zkoumá ministerstvo dopravy

Ministerstvo dopravy zveřejnilo i přes protesty Českých drah detailní přehled o nákladech a výnosech jejich rychlíků. Režijní náklady na některých tratích za rok stouply téměř dvojnásobně.

PRAHA - Ministerstvo dopravy začalo zkoumat, jak pravdivě České dráhy vykazují ztrátovost rychlíků, které si od nich dosud stát ročně za více než čtyři miliardy korun objednává. Důvodem jsou velké rozdíly v nákladových i výnosových položkách jednotlivých rychlíkových tratí v údajích za rok 2010 a 2011. "Údaje, které v nich jsou, bychom rádi ověřili," konstatoval náměstek ministra dopravy a šéf řídícího výboru Českých drah Lukáš Hampl. "Na první pohled dochází k nikoliv nevýznamným rozdílům, které je potřeba vysvětlit," dodal Hampl. Ministerstvo dopravy výkaz nákladů a tržeb nečekaně znovu zveřejnilo na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím i za rok 2011. Už za rok 2010 přitom tyto údaje vyvolaly velké diskuse i protesty ze strany dopravce.

Dráhy podle podrobných výkazů umějí za jediný rok změnit na některých trasách náklady i výnosy řádově o desítky procent. Někdy je to snadno vysvětlitelné: například mezi Břeclaví a Ostravou ministerstvo část mezinárodních vlaků, které více nesou, ale i více stojí, neobjednalo, a proto i přepočtené náklady a tržby klesly o třetinu. V řadě případů však ke změnám v objednávce nedošlo, a přesto se čísla výrazně posunula. To se stalo třeba u rychlíků mezi Kolínem a Rumburkem, kde meziročně klesly náklady o dvacet procent a tržby vzrostly o třetinu. Velké posuny jsou například i v položce nákladů na správní režii. Ještě v roce 2010 si dráhy na vlacích z Děčína do Břeclavi účtovaly správní režii ve výši 66 milionů korun, o rok později to bylo už 110 milionů. K podobným skokům ve výši správní režie došlo také u dalších tratí.

Ministerstvo se chce zaměřit v první fázi na vykazovanou výši nákladů za dopravní cestu. Ty se v přepočtu na kilometr liší i více než dvojnásobně. Rozdíly v poplatcích jsou přirozené: záleží na hmotnosti soupravy i typu tratě. Ministerstvo si však chce ověřit, zda nejsou poplatky příliš vysoké. Výkazy ztrát za jednotlivé tratě ukazují, že v roce 2011 už na žádné trati stát nedoplácel více než 200 korun za kilometr. Nejztrátovější pro stát zůstávají stále méně významné regionální rychlíky: největší ztráta je v přepočtu na kilometr u rychlíků Praha – Příbram – České Budějovice, kde stát doplácí za každý kilometr 175,60 Kč. Čísla za linku z Ostravy do Olomouce přes Krnov ukazují, že dráhy už v roce 2011 jezdily na této trase levněji, než za kolik chce stát uzavřít smlouvu na rychlíky s RegioJetem. V průměru stát doplácí 60 procent všech nákladů na rychlíky, zbytek pokrývají tržby.

Na některých tratích je však příjem z tržeb podstatně horší: třeba u zmíněné linky Praha – Příbram – České Budějovice stát doplácí na každou korunu z jízdného devět korun na nákladech. České dráhy nechtějí rozdíly v jednotlivých položkách komentovat. "Nesouhlasíme s tím, aby byla ekonomická data národního dopravce do takových podrobností poskytována konkurenci. Něco takového nemá nikde v Evropě obdoby," uvedl mluvčí drah Radek Joklík. Podle něj jsou veškerá čísla podložená. "Zásadní je, že absolutní vykázaná ztráta se i přes prokazatelný růst nákladů a vyjmutí ziskových spojů z objednávky meziročně snížila o 161 milionů korun," upozornil Joklík.