30.5.2013 - Proč pětina neumí matematiku

VELKÉ DETAILY

Pro všechny, které nezajímá, co zase řekl Nečaso Kalouskovi a opačně, nejdůležitější téma těchto dnů zní: Proč dopadly maturity z matematiky tak špatně? Loni ji nezvládlo 19,6 procenta, letos 20,6 procenta. Majitel továrny na testování Ondřej Šteffl míní, že máme příliš přísně nastavené požadavky (V maturitě je chyba, MFDNES 21. května). Poslední Respekt v hlavním tématu Hloupnou naše děti? do jisté míry souhlasí: část problémů je v testech ("klidně by stačily úlohy na trojčlenku, procenta, čtení grafu či na porozumění pojmu funkce"), část v nudné výuce. Myslím, že v maturitních testech to není. Na pravítko bych to nesváděl. Se správnou mírou obtížnosti je to asi jako se správnou mírou zdanění: když si člověk není jistý, rozhlédne se po okolí. Letošní polská maturita (http://maturzysta. dlastudenta.pl/) je posedlá funkcemi, zvlášť sinem a cosinem. Z 34 úloh byla jediná vtipná tato: "Dokažte, že 6100 - 2 . 699 + 10 . 698 je dělitelné sedmnácti."

Rakouský vzorový test zmatematiky, doporučený spolkovým ministerstvem školství (www.bmukk.gv.at), se také točí kolem funkcí. Typická úloha: "Určete, který z obrázků ukazuje polynomickou funkci 3. stupně." Slovenská maturita (www.nucem.sk) má úlohy nápaditější a pestřejší: počet pravděpodobnosti, čtení grafů, aritmetické posloupnosti. Elegantně stručné zadání: "Vandal vytrhl z knihy list; součet čísel na zbylých stranách byl 7495 – kolik očíslovaných stran původně měla kniha?" Až nápadně se podobá české zkoušce. Kdyby si někdy země střední Evropy prohodily sady maturitních úloh, sázel bych víc na průměrné česko-slovenské studenty než na polské a rakouské. Ti první jsou víc trénováni na překvapivá zadání a skutečné matematické myšlení, ti druzí víc na monokulturní úlohy. Tak proč je pětina neúspěšných? Z letošních maturit ještě nemáme podrobná data. Ale máme je z loňských, kdy byl výsledek skoro stejný. (Následující čísla cituji z tabulek bývalého šéfa maturitní agentury Cermat Pavla Zeleného. Dělám to nerad, ale nic přesnějšího zatím není k dispozici.)

Problém není v gymnáziích, kde loni složil základní úroveň z matematiky prakticky každý (neuspělo 1,5 %). Ani v lyceích ("úmrtnost" 5 %). Stavební a strojní průmyslovky se držely v průměru 6,7 %, obchodní akademie už ale měly "úmrtnost" 18 %, podobně jako technické obory na nástavbách. Nadprůměrnou neúspěšnost v matematice měly hotelové školy (čtvrtinovou), pedagogické, umělecké a zdravotní (třetinovou) a učiliště (poloviční). Kdo z toho fatalisticky uzavře, že učni z chudých rodin na maturitní matematiku nemají buňky, těžce podceňuje vliv školy. Matematické myšlení není zakleto v genech, dá se naučit. Proto jsme se přece soudili o zveřejnění výsledků maturit, abychom našli bílé vrány. Existují "pouhá" učiliště, která měla loni stoprocentní úspěšnost v matematice: Střední škola na Husově ulici v Bohumíně, Podorlické vzdělávací centrum v Dobrušce, SOŠ v Lanškrouně... Už léta je v módě jezdit do Finska zkoumat tamní školství. Možná by se mělo občas jezdit taky do Bohumína a do Podorlicka.

---

Kdyby si někdy země střední Evropy prohodily sady maturitních úloh, sázel bych víc na průměrné česko-slovenské studenty než na polské a rakouské. Ti první jsou víc trénováni na překvapivá zadání a skutečné matematické myšlení, ti druzí víc na monokulturní úlohy.