15.6.2013 - A máme jasno. Vzduch špiní hlavně Poláci

Ohnisko znečištění ovzduší je za hranicí. Českou stranu trápí převážně průmysl, polskou domácí topeniště. Více škodlivin míří z Polska k nám. Experti mají jasno po třech letech.

SLEZSKO - Hraje všemi barvami. Mapa znečištění ovzduší v českém a polském příhraničí ukazuje vysokou míru znečištění. Odborníci z obou zemí teď po tříletém společném výzkumu vědí, kde je to nejhorší. Epicentrum se nachází v oblasti mezi státní hranicí a polským městem Rybnik. "Jde o silně urbanizovanou oblast, kde hlavní roli hrají emise lokálních topenišť. Ty se v této oblasti na celkovém znečištění podílejí 71 až 80 procenty," přiznává Leszek Osródka z Instytutu meteorologii i gospodarki wodnej, polské obdoby Českého hydrometeorologického ústavu. Závěry potvrdilo opakované měření i výpočty a modelování. Znečištění v rybnické oblasti ovlivňuje i situaci u nás, především v příhraničí. Při prezentaci výsledků projektu Air Silesia včera vůbec poprvé zazněly konkrétní závěry o přeshraničním přenosu škodlivin. "Ve většině roku vítr fouká z české na polskou stranu. Co se týká imisního zatížení, je to však naopak. Převládá vliv Polska," uvedl Libor Černikovský z ostravské pobočky ČHMÚ. Pro představu -kdyby se Slezsko rozdělilo na poloviny tak, aby byl přenos škodlivin mezi nimi stejný, vedla by tato hraniční čára českým vnitrozemím, několik kilometrů od hranice.

Právě z Polska totiž fouká v zimě při zhoršených rozptylových podmínkách. Modely Vysoké školy báňské tak ukázaly, že například ve Věřňovicích či Bohumíně se polské vlivy na celkovém znečištění podílí až padesáti procenty. Čím dál od hranice, tím zahraniční podíl klesá, a to velmi rychle. Třeba v Ostravě už je zanedbatelný. Slezsko je průmyslovou oblastí a průmysl má na stav místního ovzduší velký podíl. Více než s ním však Poláci bojují s domácími kotli. "Podíl domácích topenišť je nejvyšší v okolí Rybnika, kde je až osmdesátiprocentní. Průmysl naopak převažuje spíše na české straně. V Ostravě má na smogu místy sedmdesáti- až osmdesátiprocentní podíl. Na druhém místě je v Ostravě doprava a až na třetím domkaři," sdělil Petr Jančík z Vyskoké školy báňské. Dodal, že i vlivy dopravy stojí na některých místech v čele zdrojů znečištění. Třeba v oblasti od Ostravy-Zábřehu směrem k Jistebníku. "Je tam síť komunikací vedoucích na Ostravu. Vyšší podíl dopravy tu snižuje vlivy průmyslu a domkařů shodně na třetiny."

Že mají problém s malými zdroji, Poláci přiznávají. Prokázala to i další měření. "Například dioxinů, které vznikají například spalování odpadů s obsahem chloru nebo bromu, je v ovzduší na polské straně dvojnásobek. V množství polyaromátů je Česká republika také dvakrát níž," vysvětlila Lucie Helebrandová ze Zdravotního ústavu. Měření v Polsku ukázala i dvojnásobné množství oxidu siřičitého, který se uvolňuje při spalování nekvalitních paliv s obsahem síry. Vysoký vliv lokálních topenišť ukazují i srovnání jednotlivých období v roce. V létě je situace všude stejná. "V topné sezoně se ale nůžky začnou rozevírat," řekla Helebrandová. Vliv průmyslu v Polsku také není zanedbatelný. Často se diskutují především výjimky, díky kterým mohou polské továrny do ovzduší posílat více emisí. "Při srovnání to ale významnou roli nehrálo. Největší roli hraje množství produkce železa a oceli, na obou stranách," upřesnil Petr Jančík z ostravské technické univerzity.

Experti z obou zemí spolu strávili měsíce práce a výzkumů. Ti čeští měli čas si všimnout, jak je otázka špatného ovzduší vnímána v Polsku. "Základním problémem jsou informace a přístup k životnímu prostředí. U nás se na něj klade důraz, měří se, když znečištění překoná hranici 150 mikrogramů, regulujeme průmysl. V Polsku je přístup jiný. Neregulují, informovanost není velká," hodnotí Lucie Helebrandová. I emise Poláci vykazují jinak. Zatímco u nás se sleduje každý komín, za hranicí stačí jedno číslo pro celou továrnu. Tříletá spolupráce měla položit základy pro řešení otázky ovzduší v celé oblasti bez ohledu na hranici. Jedním z výstupů bude podrobné zveřejnění informací, jak na tom ovzduší v českém a polském příhraničí je.

FAKTA

Air Silesia Šestice českých a polských institucí mapovala ovzduší v příhraničí obou zemí tři roky, od července 2010 do června 2013. Každá měla svůj úkol, od měření a vyhodnocování dat až po modelování a předpovídání. Zkoumala se míra znečištění, zdroje, přenos přes hranice i systém předávání informací.