18.6.2013 - Nejvíc absencí měl Pavel Drobil. Je to tupá statistika, říká

Mají za sebou "tříletku" – tři roky v poslaneckých lavicích. Jak v této době byla dvaadvacítka poslanců z Moravskoslezského kraje aktivní? Kdo nejčastěji chyběl při hlasováních a kdo byl naopak největší poctivec?

Svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, slibovali před třemi lety tehdy nově zvolení poslanci. Kdyby dnes, šestatřicet měsíců od nástupu do funkce, přebírali vysvědčení, mnozí by měli v kolonce o zameškaných hodinách, docela vysoké cifry. Vyplývá to ze statistiky hodnotící účast poslanců na hlasováních, které pro MF DNES zpracovalo sdružení KohoVolit. eu. "Zahrnul jsem údaje o účasti jednotlivých poslanců při 5 349 hlasováních z období od voleb do konce 52. schůze z letošního 3. dubna 2013," vysvětlil datový analytik sdružení KohoVolit.eu Kamil Gregor a upřesnil, že data z posledních dvou schůzí do celkových čísel zahrnout nemohl, neboť zatím nejsou veřejně dostupná na webu Sněmovny. Jak ze statistiky vychází, největším absentérem z řad poslanců zvolených v Moravskoslezském kraji byl v posledních třech letech Pavel Drobil (ODS). Přítomen byl polovině hlasování, která v Dolní sněmovně od voleb 2010 do letošního dubna proběhla. V posledním roce se účastnil 57 procent všech hlasování. Podle Pavla Drobila přitom údaje nejsou reprezentativní.

"Tato tupá statistika o práci poslance nevypovídá vůbec nic, navíc jsem byl půl roku ministrem, což se na této statistice rovněž podepíše," řekl poslanec a podotkl, že celková statistika zahrnuje i procedurální hlasování jako třeba schvalování bodů schůze, které ji zkresluje. Nutno podotknout: třeba jiný z ministrů a zároveň poslanců, Zbyněk Stanjura (ODS), byl od voleb ve Sněmovně přítomen 94 procentům hlasování, přičemž ministr je déle než půl roku. Druhý největší absentér z poslanců zvolených v kraji Alfréd Michalík (ČSSD) svou neúčast zdůvodnil zdravotními komplikacemi. V období, které zmapovalo sdružení KohoVolit.eu, byl přítomen 53 procentům hlasování, přičemž v 82 procentech případů hlasoval v souladu se svým poslaneckým klubem. "Loni v červnu jsem byl na operaci kyčle a prakticky tři měsíce jsem se nemohl hýbat. Až do října jsem byl v lázních. A bohužel v letech 2010 a 2011 jsem byl na zásahu v pražském IKEMu kvůli arytmii srdce," uvedl Alfréd Michalík a dodal, že v posledním roce svého poslancování by chtěl být ve Sněmovně co nejčastěji.

Lubomír Zaorálek, Ladislav Šincl nebo třeba Václav Klučka (všichni ČSSD). Ti patřili mezi poslanci z kraje do skupiny, která při hlasováních chyběla často. Naopak Renáta Witoszová (TOP 09), už zmíněný Zbyněk Stanjura (ODS), Jiří Rusnok (LIDEM) nebo třeba Ludmila Bubeníková (STAN) patřili ve Sněmovně k největším poctivcům – jejich účast na hlasováních byla 92procentní nebo vyšší. Jak se shodli politologové, aktivita poslanců je pro voliče jedním z vodítek, jak vybírat kandidáty, které ve volbách podpoří. Roli přitom hraje nejen aktivita volených zástupů v Poslanecké sněmovně, ale i celkově jejich schopnost sebezviditelnění. "Důležitá pro zviditelnění poslanců je jednak jejich práce v parlamentu, kde o sobě dokážou dát vědět třeba při interpelacích nebo předkládáním novel zákonů či pozměňovacích návrhů. Docela důležitá je ale i aktivita poslanců v regionu, odkud vzešli – práce jejich poslaneckých kanceláří nebo třeba účast na společenských akcích," uvedl politolog Tomáš Jarmara. A politoložka Jiřina Pavlíková ho doplnila: "Poslanec a výsledky jeho práce by měli být vidět. On sám by o tom měl umět průběžně informovat, a to nejen prostřednictvím médií, ale i webu či sociálních sítí."