27.6.2013 - Pro příští sezonu musíme zvýšit konkurenci

Fotbalisté Bohumína zakončili soutěžní ročník vítězstvím nad Polankou a v tabulce obsadili páté místo. Jejich trenér Marek Poštulka v rozhovoru pro Deník říká:

Bohumín – Skvělým a možná nečekaným výsledkem skončila sezona pro fotbalisty Bohumína. Tým vedený navrátilcem na trenérskou židli Markem Poštulkou dokázal i přes ne moc vydařený podzim vybojovat sedmačtyřicet bodů, což mu v konečném účtování stačilo na páté místo. To je zároveň nejlepším umístěním klubu od sezony 2004/2005, kdy skončil rovněž pátý.
Velkou zásluhu na tom má především zvládnutý závěr soutěžního ročníku, ve kterém Bohumín z posledních pěti zápasů vybojoval třináct bodů. "Plnili jsme to, co si před zápasy celý rok říkáme a v těch posledních se začaly dostavovat výsledky. Navíc, i když v týmu byly určité problémy, tak starší kluci si je vyříkali, a jak vidno, mělo to pozitivní dopad. Díky tomu všemu u mě převládá dobrý pocit," říká k sezoně spokojený trenér Marek Poštulka.
"Na to, jak jsme mnohdy sestavu lepili a v jakém počtu hráčů jsme odehráli jaro, musím před kluky smeknout. Páté místo beru jako velký úspěch," potvrdil Poštulka, že po letech, kdy se klub plácal pouze ve druhé polovině tabulky krajského přeboru a párkrát mu dokonce hrozil sestup do nižší soutěže, má za sebou výbornou sezonu, na které lze stavět už v té následující s označením 2013/2014.

- Po předchozích utkáních jste se vždy těšil na to, až sezona skončí. Při současné formě vašeho mužstva je to ale možná škoda, nemyslíte?

Podle toho závěru, který se nám vydařil, to tak vypadá. Třeba bychom mohli šlapat dál. Přesto jsme všichni rádi, že už je konec. Kluci už toho mají plné "kecky", jelikož mají za sebou náročný "anglický půlrok". Teď si užijeme třítýdenní pauzu, dáme se do kupy a pak začneme zase nanovo.

- Jiná pauza, a to z důvodu přívalů sněhu, se odehrála hned na začátku jara. Vám soutěžní sezonu odložila dokonce o měsíc...

Obecně není nic příjemného začínat později. Byli jsme připraveni na první zápas a najednou se to začalo odkládat. Myslím, že se to také na tom našem začátku, který nebyl ideální, projevilo. V závěru jsme ale z devíti zápasů sedmkrát vyhráli a v jednom remizovali, takže jsem spokojený.

- Při současné situaci v tabulce vás o to více může mrzet, že jste s posledními třemi celky tabulky (Háj ve Slezsku, Frenštát a Slavkov) uhráli z osmnácti možných bodů pouze sedm. Mít tyto body, tak atakujete druhé Heřmanice, že?

Toho jsme si také plně vědomi, protože jsme se na to zrovna nedávno dívali. Je to škoda, protože jsme mohli být ještě výše. Na druhou stranu jsou věci, které mě v životě mrzí daleko více než toto (usmívá se).

- Čím si ale tento fakt vysvětlujete?

My prostě nemáme mužstvo, abychom tvořili hru a dobývali zavřenou obranu. Hrajeme v bloku a vyrážíme do rychlých brejků, ze kterých umíme udeřit. To nám vyhovuje. Proto se silnějším soupeřem dokážeme odehrát vyrovnanou partii, nejednou jsme byli dokonce lepší. Se slabším je to naopak.

- A co pohárová porážka s Vřesinou?

Tak ta mě určitě mrzí a bude ještě dlouho. Zvlášť proto, že to byl zápas především o přístupu, nepodcenění soupeře a chuti hrát. Přistoupili jsme k tomu ale laxně a pak jsme se už nechytili. Je to škoda, protože bychom postoupili do Poháru České pošty a mohli si zahrát s některým divizním týmem, který by se dal porazit a pak k nám mohl přijet třeba ligový tým. To by byla paráda a svátek, ale bohužel. Nicméně příští rok už žádný pohár hrát nebudeme. Odvolal jsem jej. Budeme spíše kvalitně trénovat.

- Velké problémy, a to se týká rovněž pohárového finále, vašemu týmu dělalo proměňování brankových příležitostí...

To je pravda. V každém zápase jsme měli spoustu šancí. Kdybychom jen polovinu z nich proměnili, tak jsme úplně někde jinde. Já ale říkám, že kdyby byli kluci maximálně produktivní a každá šance končila v bráně, tak nehrají v Bohumíně, ale třeba v Realu Madrid (úsměv).

- Začíná letní přestávka a k ní patří také přestupy. Máte už o příchodech a odchodech nějakou představu?

O žádných odchodech zatím nevím. Určitě ale bude důležité kádr vhodně doplnit. Hlavním úkolem pro nás bude sehnání brankáře, protože Ríša Goj nám na čas odjíždí na studijní pobyt a bez kvalitního brankáře se neobejdeme. Už máme něco rozjednáno s Karvinou a Baníkem Ostrava, ale nerad bych o tom v tuto chvíli mluvil. Uvidíme, co bude, ale víme, že je před námi spousta práce. Snad se ale povede, aby kádr měl alespoň osmnáct hráčů. Od jeho podoby a dalších věcí se pak také budou odvíjet ambice a cíle klubu pro novou sezonu.

- Prozradíte alespoň, které hráče hledáte typově?

Kromě brankáře potřebujeme tvůrce hry, který by ve středu hřiště dal naší hře řád a myšlenku. Je pravda, že v posledních zápasech jsme uprostřed zálohy zkusili Kubu Sittka, což se nám osvědčilo. Na mnohých postech ale musíme zvýšit a zkvalitnit konkurenci.

- Nebojíte se toho, co se v Bohumíně stává, že když přijdou posily, které se prosadí na úkor stávajících hráčů, tak ti vám přestanou chodit na tréninky?

Tak to už bude jejich věc, se kterou moc nenadělám (úsměv). Konkurence k fotbalu i sportu patří a je vždy ku prospěchu. Když se s tím někdo nesrovná, tak bohužel. Věřím ale, že se to nestane. Naopak. Doufám, že díky tomu budou všichni daleko více pracovat na tréninku a snažit se. Všem jde přece o to posunout bohumínský fotbal dál.

- Když se v rychlosti ohlédnete za právě skončenou sezonou, jak se liší realita od vašich představ, které jste měl na jejím začátku?

Do ideálu to samozřejmě má daleko. Měl jsem představu, že budu mít široký kádr, který se ještě na všech postech zkvalitní a na jednotlivých bude konkurence. Kluci potom cítí tlak na sebe a vydají ze sebe podstatně více. Nakonec to dopadlo tak, že jsme to táhli ve dvanácti třinácti lidech. Proto před nimi musím ještě jednou smeknout, jak to celé zvládli. Zvlášť v závěru, kdy to v parném počasí nebylo jednoduché.

Foto: TRENÉR BOHUMÍNA při utkání.
Foto: Deník/Pavel Sonnek

Foto: MAREK POŠTULKA prokazuje dobrý čich při výběru taktiky, kterou jeho tým uplatňuje proti soupeřům v krajském přeboru. Sledování zápasů se mu očividně vyplácí.

Foto: Ivo Dudek