12.7.2013 - Fórum čtenářů

výběr z dopisů, kráceno

To jste si nemohli obléknout lepší šaty?

»Ad Havířovské Kdo nejde s námi, jde proti nám, MF DNES 27. června 2013 Bylo 1. 5. 1978, za pár dnů mi bylo 18 let a šli jsme v prvomájovém průvodu (já a dívka, se kterou jsem se o šedesát dní později oženil) v Bohumíně. Drželi jsme se za ruce a usmívali se do okolí, protože nám to připadalo nějak samozřejmé. Najednou nás někdo švihl mávátkem přes ruce: "Pusťte se, jak to, že se držíte za ruce, a co to máte na sobě? Svlíkni si tu riflovou bundu. To jste si nemohli obléknout nějaké lepší šaty? Ty, holka, tu vestu, honem honem, svlíkej to." Koukám, kdo to vříská, a ona je to zástupkyně celozávodního výboru KSČ Železáren Bohumín. "Oblékli jsme si to nejlepší co máme, rifle jsou čisté a vyžehlené," odpověděl jsem. "No toto, jak se jmenuješ?" padla otázka. Objal jsem svou dívku kolem ramen. "Pojď, půjdeme se koukat na chodník," řekl jsem jí, vytratili jsme se z průvodu a zařadili se na kraj chodníku, abychom měli lepší výhled. Ještě několikrát jsem zahlédl vzteklý pohled zástupkyně. Ona z průvodu nemohla.
Radim Divák

»Ad Parní vlaky, ale co dál? Turisté stále Osoblažsku schází, MF DNES 8. července 2013

Nikdo nic nedělá, nikdo nic nechce

1) Dotační tituly ze strukturálních fondů na podporu turistiky jsou v těchto oblastech zcela nepoužitelné, neboť neřeší náklady na provoz zařízení a ty pak nejsou schopny se uživit. A pravidla dotačních titulů neumožňují integrovat projekty z různých investičních oblastí, které by mohly mít udržitelný potenciál.
2) Místní správa nemá ani příslušnou kvalifikaci ani schopnost zadat nebo přijmout návrh na skutečně atraktivní aktivity, které by byly schopny přitáhnout veřejnost.
3) Většina místních ve skutečnosti o rozvoj turistiky nestojí, je to pro ně hrozba, obtěžování, nežádoucí změna životního stylu.
4) Krajský úřad je zcela neschopen návštěvnické aktivity stimulovat, jen donekonečna chrlí mapy, letáky a brožury, které nikdo nečte a které mají životnost čtrnáct dní. Směšné SWOT analýzy z tzv. rozvojových dokumentů slouží jen k dobrému životu spřízněných agentur.
Alan Parker

Kam na oběd? Nikam.
Hospodu nemáme

Byli jsme se tam asi před sedmi lety projet na kole. Pěkné cesty bez aut, hezká krajina, žádní lidi, prima odpočinek. Když jsme přijeli zpátky do městečka, zeptal jsem se místního člověka, kam si můžeme zajít na oběd, ať je to dobré. Odpověď byla kouzelná - nikam, není tady žádná hospoda. Na otázku, jestli je tedy někde otevřený obchod s potravinami, odpověděl, že ne. No nic, dá se to přežít, krajina je fakt hezká, takže s vlastním jídlem si uděláte pěkný výlet, opravdu klidný a bez lidí. Jenže výlet bez útraty tamním obyvatelům prosperitu nepřinese...
Pavel Šedlbauer

Bohatí přijedou, ale za chvíli už musí být jinde

Nevím, jak je to na Osoblažsku, ale v mnoha obdobně situovaných regionech vidím základní problém v tom, že se místní podnikatelé snaží přitáhnout "majetnou" klientelu z měst. Pro ni vybudují disneylandy, aby se rozmazlené znuděné dětičky aspoň na chvíli něčím zaměstnaly, začnou čepovat drahé pivo, louky promění v parkoviště a po čase zjistí, že tito lidé prakticky nikomu v kraji nic nepřinesou, tedy kromě smogu, odpadků a kraválu. Jídlo si nakoupí po cestě v supermarketu, přijedou na pár hodin, protože za chvíli už zase budou "muset" být jinde atd.
Pavel Matoušek