21.8.2013 - Moc nad zákony získali prezident a ČSSD

Sněmovna končí, nastupuje Senát Po rozpuštění sněmovny přebírá Senát pravomoc přijímat v neodkladných případech zákonná opatření

Po rozpuštění sněmovny může navrhovat zákonné normy pouze vláda Jiřího Rusnoka, schvaluje je Senát ovládaný sociálními demokraty a potvrzuje prezident Miloš Zeman. Nabízíme přehled nejdůležitějších připravovaných zákonů s tím, které jsou zřejmě na odpis a které mají šanci projít.

DAŇOVÉ ZMĚNY

Barbora Strnadová barbora.strnadova@economia.cz Dividendy i podíly na zisku měly být od ledna osvobozeny od daně z příjmu. Nyní však vůbec není jisté, že zvýhodnění pro majitele akcií či obchodních společností začne platit. Soubor změn, který to měl zajistit, již sice prošel třetím čtením ve sněmovně, ale v Senátu se může zastavit. A je možné, že nová sněmovna jej smete úplně. "Těším se, že se podaří zabránit zrušení daně z dividend, které se někdy označují jako poslední Kalouskův tunel, protože jsem prezidentem dolních 10 milionů a ty dividendy většinou nepobírají," uvedl včera prezident Miloš Zeman na svém facebookovém profilu. Soubor daňových změn však také například zvyšuje limit pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely u fyzických osob, zvyšuje hranici pro osvobození příjmů u příležitostné činnosti ze 20 na 30 tisíc korun a osvobozuje od daně příjmy žáků a studentů na praxi. Pro podnikatele zavádí možnost rychleji odepisovat náklady na pořízení majetku, například u osobních aut. Zákon však také prodlužuje lhůtu, po jejímž uplynutí je prodej cenných papírů osvobozen u fyzických osob od daně z příjmu – z půl roku na tři roky.

O osudu daňových změn bude rozhodovat Senát, v němž má většinu ČSSD. Z připraveného balíčku sociální demokraté nejvíc kritizují právě osvobození dividend a podílů na zisku od daní. Podle odhadů by to v druhém roce od zavedení ochudilo příjmy veřejných rozpočtů zhruba o devět miliard. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nevyloučil, že kvůli zmíněným daňovým úlevám shodí horní komora celý zákon. Nutné změny, které balíček obsahuje a jež souvisejí čistě s fungováním nového občanského zákoníku, pak vyřeší zákonné opatření Senátu. "Ještě jsme tento tisk nedostali ze sněmovny, nemohu tedy říci, jak budeme postupovat. Chceme hledat řešení a domluvit se na něm i s ministrem financí, případně premiérem," řekl Štěch. Na prohlášení sociálních demokratů reagoval například podnikatel Andrej Babiš. "Hašek ani Tejc netuší, jak podnikatel uvažuje. Kdyby nebyla daň, vezme si dividendy a nechá je v ČR. Když daň bude, nevezme je a stát má prd," napsal Babiš na svém Twitteru. Zdanění dividend je kritizováno dlouhodobě: v současnosti totiž firma nejdříve zdaní svůj zisk 19 procenty, její akcionáři následně z téhož zisku státu odvedou 15 procent při výplatě dividend, které jim firmy vyplatí. "Byla by to významná změna k lepšímu pro investory," myslí si Jan Čapek, partner poradenské firmy Ernst & Young.

Těším se, že se podaří zabránit zrušení daně z dividend, které se někdy označují jako poslední Kalouskův tunel. MILOŠ ZEMAN prezident

STAVEBNÍ SPOŘENÍ

Olga Skalková olga.skalkova@economia.cz Velké změny plánované ve stavebním spoření od příštího roku jdou k ledu. Norma už sice čekala na třetí čtení ve sněmovně, po jejím rozpuštění je nepravděpodobné, že by ji formou mimořádného opatření schválil Senát. Navíc levice, která má v horní komoře většinu, měla ke změnám od začátku řadu výhrad. Vláda chtěla, aby se státní podpora ze stavebního spoření mohla od příštího roku použít jen na bydlení, a nikoliv na cokoliv, jako je to nyní. Změna se přitom měla vztahovat nejen na nové, ale i na už uzavřené smlouvy. Zároveň plánovala umožnit převod peněz ze stavebního spoření i na penzijní připojištění a tím ještě víc zvýšila zájem lidí o zabezpečení na stáří. K další změně pak mělo dojít v roce 2015. Od tohoto roku měla norma vpustit do stavebního spoření i běžné banky, takže by se konkurence ještě přiostřila. Pro zhruba čtyři miliony současných klientů stavebních spořitelen se ale hned tak něco nezmění. Nečasův kabinet měl omezení stavebního spoření v programovém prohlášení, ale přes dva roky trvalo, než se vládní návrh propracoval k finálnímu schvalování. A čím víc se den D (třetí čtení) blížil, tím víc hlasů se proti němu ozývalo.

Výtky padaly i od vládních poslanců. Nelíbil se záměr omezit využití státní podpory i na stávající smlouvy a poslanci navrhovali, aby se novinky vztahovaly až na smlouvy uzavřené od roku 2014. Mnohým vadil i záměr rozdrobit stavební spoření do běžných bank, které by mohly vložené peníze používat nejen na bydlení. Zdlouhavá debata o změnách odrazovala nové klienty. Co bude dál? Nová vláda musí začít celý legislativní proces od začátku včetně připomínkového řízení. V něm se dá čekat zvýšená aktivita stavebních spořitelen. Už nyní totiž dávají najevo, že některé chystané změny by uvítaly a budou se k nim snažit přimět i vládu, která vzejde z nových voleb. Líbí se jim záměr rozšířit využití peněz na penzi a na studium a zmiňují i další možnost – financování sociálních služeb ve stáří. Pochopitelně, protože tím se zvětší okruh jejich byznysu. Stínový ministr ČSSD Jan Mládek je rád, že vládní novela spadla pod stůl. Umožní to podle něj novou debatu o parametrech, tedy jaké případné změny v něm udělat a zda vůbec.

Nyní Maximální státní podpora stavebního spoření je 2000 Kč ročně, může být maximálně 10 procent z naspořené částky (to je z 20 tisíc Kč). Podmínkou je doba spoření 6 let. Při nejlepším využití se zhodnocení úspor blíží 5 procentům ročně. Navrhovaná změna Spoření by bylo možné využít jen na stavební a bytové účely. Úspory včetně státní podpory mělo být možné použít i na penzijní připojištění ve 3. pilíři a v případě zavedení školného i na něj.

OBČANSKÝ ZÁKONÍK

Vladimír Šnídl vladimir.snidl@economia.cz Šlo o jeden z nejzásadnějších zákonů, které ohrozil pád Nečasovy vlády. Příští rok začne platit dlouho chystaná novela občanského zákoníku. Jenže ve vzduchu pořád zůstává několik doprovodných novel, které mají zajistit jeho řádné fungování. A jejich schválení nyní závisí na rozhodování Senátu ovládaného sociální demokracií, která občanský zákoník dříve odmítla podpořit. Nyní však slibuje, že normu podrží. "Je zde řada firem nebo bank, které čekají na to, jak tyto prováděcí zákony dopadnou. Budeme tedy usilovat o to, aby vešly v platnost," říká předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha. Desítku navazujících novel, které se týkají například insolvenčního zákona nebo občanského soudního řádu, stihla před dvěma týdny schválit ještě Poslanecká sněmovna na jedné ze svých posledních schůzí. Nicméně vzhledem k tomu, že se sněmovna rozpustila, neměl by případné zamítnutí horní komory kdo přehlasovat. Jasné "ano" proto musí dát už senátoři. "Pravdou je, že občanský zákoník v minulosti nebyl naší prioritou. Avšak v situaci, kdy s ním už všichni počítají a kdy firmy do navazujících příprav vložily miliony korun, nemůžeme ohrozit jeho platnost," dodává Vícha.

Zmiňované novely řeší například daně z nabytí nemovitosti, zavádění takzvaných svěřeneckých fondů či otázky svéprávnosti lidí. Senát by o nich měl rozhodovat na své zářijové schůzi. Kvůli nejasnému osudu občanského zákoníku odložila potřebné přípravy řada podnikatelů. Podle nedávného průzkumu advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners a poradenské společnosti Otidea nemá o chystaných změnách představu hned 71 procent firem. "Na to, že se jedná o největší změny za poslední dvacetiletí, které významně ovlivní život firem, to řada podnikatelů vůbec neřeší. Neuvědomují si, jak velké obměny v obchodní praxi nastanou, a obávám se, že na ně nebudou připraveni," komentoval výsledek průzkumu Pavel Dudák z kanceláře Vilímková, Dudák & Partners. Jen samotný občanský zákoník obsahuje přes tři tisícovky paragrafů, které kromě fungování firem zasahují odškodňování, dědictví, pronajímání bytů či sousedské spory. Zjednodušeně se o něm mluví jako o "zákoně, který se dotkne úplně každého".

ZÁKON O ÚŘEDNÍCÍCH

Barbora Strnadová barbora.strnadova@economia.cz Letitou historii má za sebou zákon o státních úřednících – jen pro vládu Petra Nečase jej ministerstvo vnitra sepisovalo třikrát. Norma, která má zabránit politikům vyměňovat úředníky, kdykoli se jim to hodí, opět pravděpodobné skončí v koši. Zákon nastavuje nová pravidla hodnocení úředníků a jejich odměňování, tedy vytváří něco jako kariérní řád a systém byrokratických hodností. Ve státní správě má vzniknout nová pozice v podobě státního tajemníka – ten vytvoří pomyslnou hranici mezi politickou a úřední sférou. "Existence zákona, který vymezí práva a povinnosti státních úředníků a jasně stanoví hranici mezi politickými a úřednickými místy, je jedním z nejdůležitějších předpokladů fungující a efektivní státní správy," komentoval zákon Jan Kubice, když byl ještě ve funkci ministra vnitra. Státnímu tajemníkovi budou příslušet na ministerstvech personální pravomoci a budou mu podřízeni všichni nižší úředníci. Ministři by si tak mohli vybrat pouze svého náměstka a poradce. Funkční období státního tajemníka je navrženo na pět let a do funkce jej bude jmenovat nebo odvolávat předseda vlády na návrh ministra.

Poslední verze normy doputovala do sněmovny, ale neprošla ani prvním čtením. Dát jasná pravidla tomu, kdo a za jakých podmínek pracuje pro stát, je klíčové pro dobré fungování administrativy. Evropská unie navíc schválením zákona podmiňuje čerpání peněz z fondů v letech 2014 až 2020. Česku dala na jeho přijetí čas do konce letošního roku. Je však možné, že nebude tak přísná. "Důležitý je přesvědčivý pokrok v této oblasti. Pokud by příslušný zákon nenabyl účinnosti již k 1. lednu 2014, muselo by být zároveň zřejmé, že legislativní proces je v pokročilém stadiu," vysvětluje Jana Jabůrková, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které na čerpání fondů EU dohlíží. Zákon v současné podobě kritizovala opoziční ČSSD. Podle ní nezaručuje oddělení úřednických a politických funkcí, nezajišťuje účinnou ochranu úředníků pro případ nedůvodných organizačních změn či účelového špatného hodnocení a nezaručuje konec praxe zneužívání nepřiměřeně vysokých odměn. Je tedy možné, že sociální demokraté přijdou s vlastním návrhem zákona o státních úřednících, který vše opět změní a kolečko začne nanovo.

Osud chystaných zákonů

Normy, jež zřejmě neprojdou Pohledávky VZP

• stát měl odkoupit pohledávky pojišťovny a tím do ní fakticky poslat další peníze na péči. Mělo jít až o pět miliard korun.

Vysokoškolský zákon

• nový způsob akreditačního řízení nebo rozdělit bakalářské a magisterské studijní programy na profesní, akademické a výzkumné. Novela zaváděla také funkci mimořádných profesorů, díky kterým by lidé z byznysu či zahraniční profesoři mohli snáze vyučovat na českých univerzitách.

Zákon o státních úřednících Změny ve stavebním spoření

• o obou píšeme podrobněji na této stránce.

Normy, které mají šanci

Někteří ministři v demisi už dopředu avizovali, že budou chtít Senátu předložit několik zákonných opatření, která nestihli prosadit v podobě zákonů: Novela zákona o veřejných zakázkách

• úprava usnadňuje zadávání veřejných zakázek. U stamilionových zakázek například nebude povinné vypracování posudku, zda je investice potřebná a není předražená.

Zákon o vojácích z povolání

• zavádí nový systém odměňování vojáků. Měl by přinést například zvýšení platů vojáků se základní vojenskou hodností.

Zákon o ochraně spotřebitele

• novela zákona, kterou schválila sněmovna, reguluje předváděcí prodejní akce. Poslanci také schválili i novelu živnostenského zákona, který má podvodníkům zabránit, aby se téměř okamžitě mohli vrátit do stejného oboru podnikání.

Poplatky ve zdravotnictví

• v nemocnici by měly klesnout poplatky ze stokoruny na 60 korun. Pokud by tuto normu zákonodárci neschválili, neplatili by lidé v nemocnici od začátku příštího roku žádné poplatky.

Platby pro zdravotní pojišťovny

• stát by měl zvýšit platby zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Pro zdravotnický systém by to znamenalo o pět a půl miliardy korun ročně více.

PŘIPRAVILA: MARTINA SOUČKOVÁ

Jak se změní počet kroků při přijímání zákonů

dosud

1
Návrh zákona

(zákony mohou předkládat poslanci,
senátoři, vláda, kraje)

Poslanecká sněmovna

2
První čtení

3
Druhé čtení

4
Třetí čtení

101 hlasů bývalé koalice: ODS + TOP 09 + LIDEM + nezařazení poslanci;
91 hlasů opozice: ČSSD + KSČM + Věci veřejné; 8 hlasů: nezařazení poslanci

Senát

5
Schvalování návrhu zákona

45 hlasů: ČSSD; 35 hlasů: senátoři ostatních stran
– běžné zákony se přijímají nadpoloviční většinou přítomných senátorů.

Prezident

6
Podpis zákona

Miloš Zeman Přijaté zákony musí
podepsat také předseda
sněmovny a premiér.

7
Zákon začíná platit, když
vyjde ve Sbírce zákonů

po rozpuštění sněmovny

1 Návrh zákonného opatření

(zákonné opatření může navrhnout pouze vláda)

Zákonné opatření je zvláštní forma právního předpisu, které Senát přijímá ve věcech, jež nesnesou odkladu. To, jestli nesnese odklad, určuje vláda. Nesmí však jít o ústavu, volební zákon, státní rozpočet, státní závěrečný účet nebo o mezinárodní smlouvu, která má být součástí českého právního řádu. V České republice dosud nebylo vydáno ani jedno zákonné opatření Senátu. Senát

2 Schvalování zákonného opatření

Ke schválení zákonného opatření je potřeba nadpoloviční většina přítomných senátorů, přičemž musí být přítomna alespoň jedna třetina členů horní komory. Z toho plyne, že v extrémním případě může zákonné opatření Senátu přijmout jen čtrnácti souhlasnými hlasy.

Prezident 3 Podpis zákona

Miloš Zeman Aby mohlo zákonné opatření vyjít ve Sbírce zákonů, podepisuje ho kromě prezidenta i premiér a šéf Senátu.

4 Zákonné opatření začíná platit, když vyjde ve Sbírce zákonů Všechna zákonná opatření musí schválit na první schůzi Poslanecká sněmovna, jinak ztrácejí svoji platnost.