Zpravodajství
28.8.2013 - V roce 1947 bylo sucho desetkrát větší než letos
Zdroj: Karvinský deník
Ročník a číslo: 200
Strana: 7
Autor: Boleslav Navrátil
Historické sucho přispělo k tomu, že se komunisté před šedesáti pěti lety chopili moci
Historie
V letošním létě zasáhlo sucho zejména jižní a severovýchodní Moravu a Slezsko. Mluví se o padesátiletém srážkovém minimu. Ale s úrodou obilí a ovoce to není tak zlé. V roce 1947 bylo hydrologické sucho označeno jako pětisetleté. Zasáhlo celý stát. Většina potoků vyschla, v Odře a Ostravici byl průtok minimální. Na severu Moravy nedosahovala úroda obilovin ani poloviny předpokládané sklizně. Nedostatek potravin byl v mnoha případech horší než za války. Komunistům přišlo sucho vhod.
Nedostatek potravin
Měsíční dávky bílého pečiva: pro děti do šesti let šest kilogramů, děti od šesti do deseti let měly nárok na deset kilogramů, od deseti do osmnácti let na dvacet kilogramů pečiva. Ostravský obchodník Jaroslav Pábl byl obviněn z kšeftování s potravinami. Soud ho osvobodil, udání bylo falešné.
Důsledky sucha byly tak strašlivé, že vláda rozhodla dotovat příplatky k výkupním cenám dobytka. Ministr zemědělství Julius Ďuriš v rozhlase řekl, že za tyto příplatky lze děkovat pouze komunistům. Připomněl slib Sovětského svazu dodat obilí.
Zástupci zemského národního výboru v Ostravě požadovali koncem září 1947, aby za šmelinu s potravinami byl uplatněn trest smrti. Nastal hon na šmelináře. Kilo másla stálo na černém trhu dvě stě korun, stejně jako kilo česneku, jedno vejce bylo za osm korun a metr hedvábí za šest set korun. Republika byla poprvé od konce války bez potravinových dodávek UNRRA. Začátkem října proběhla v Ostravě velká razie na šmelináře, zabaveny byly tuky, mouka, cukr, dále tři sta dvacet vajec, čtyři vepři, dvě husy a osmdesát metráků uhlí.
Hon na šmelináře
Němci pracující na Dole Zárubek začali držet hladovku kvůli zákazu vycházet na veřejnost. "Taková opovážlivost!" napsala Nová svoboda. V republice se konalo rozsáhlé sčítání cikánů, kteří byli příkazem zařazováni do pracovního procesu ve stavebnictví. V Ostravě jich bylo napočítáno sto třicet šest, v Bohumíně žádný.
Na veřejném shromáždění vystoupil předseda městského národního výboru Josef Kotas s žádostí o zavedení milionářských dávek, z nichž by byly placeny příspěvky zemědělcům a státním zaměstnancům. Úřady vyzvaly k boji proti přemnoženým myším a těžkému alkoholismu mezi dělnictvem. Šmelinářce A. Pšenicové z Přívozu zabavili třináct kilo margarínu. Novináři se přimlouvali, aby byly do převýchoven zařazovány jen mladé prostitutky, "neb staré štětky se již nenapraví".
Z bídy těžila KSČ
V Přívoze byl zatčen důchodce se šrůtkou špeku, kterou mu darovali příbuzní ze Slovenska. Kriminalisté objasnili původ vepřového masa pokoutně dováženého do Ostravy z Nového Jičína: pocházelo ze zabitého slůněte prodaného majitelem cirkusu. V Hrušově byl o státním svátku 28. října odcizen z neuzamčeného chlívku vepř. V Ostravě se objevily falešné potravinové lístky, pachatel byl málem dopaden na lávce přes Ostravici, ale hodil balík padělaných lístků na maso, sádlo, cukr a krupici do vody a utekl.
Začátkem listopadu se v Ostravě začala uplatňovat daň z přepychu. Bylo také nařízeno, aby každá rodina z venkova poskytla Ostravě dvě a půl kila brambor, jinak budou zásoby odebrány úředně. U faráře Nogola v Sedlišti bylo nalezeno více brambor, než mohl sám spotřebovat.
Za falešné osočování a udávání musely noviny tisknout opravy. Velká zpráva: Sovětský svaz dodá tisíce tun potravinářské pšenice a také kukuřici pro vepře. Do komunistické strany vstoupily v Ostravě desetitisíce lidí. Politická demagogie dosáhla vrcholu. Právě v této době vznikla všeobecná nenávistná atmosféra ve společnosti, která nakonec vedla o čtyři měsíce později – v únoru 1948 – k politickému převratu a převzetí moci komunisty.
Foto: MILIONÁŘSKÉ DÁVKY. Komunistický předseda národního výboru v Ostravě Josef Kotas vybízel vládu k zavedení milionářských dávek, které měly připadnout zemědělcům. Šmelinaření s potravinami mělo být trestáno smrtí.
Foto: CHYBĚJÍCÍ POTRAVINY. Zemědělci na Ostravsku museli v suchém roce 1947 odevzdávat více potravinářských produktů, ačkoliv se například obilí urodilo velmi málo.