4.9.2013 - Vysněná vítězná rozlučka se povedla

Brankář Bohumína Richard Goj po svém posledním podzimním zápase v rozhovoru pro Deník říká:

Bohumín – Derniéru jak se patří, alespoň tedy pro podzimní část sezony, zažil v brance fotbalového Bohumína brankář Richard Goj. Dvaadvacetiletý svěřenec Marka Poštulky odchytal proti Petřkovicím (3:1) skvělý zápas, ve kterém svůj tým několikrát podržel a pomohl mu tak k zisku dalších tří bodů.
"Tohle utkání bylo pro nás hodně důležité, protože jsme potřebovali po dvou prohrách s Rýmařovem a Vítkovicemi konečně bodovat, nejlépe pak vyhrát. Je dobré, že jsme to zvládli," říká Goj, který v tomto týdnu odcestuje na zahraniční studijní pobyt do Irska, kde bude sbírat nové školní, fotbalové i životní zkušenosti. "V zásadě je to studijní pobyt, takže hlavním účelem toho bude škola. Budu tam ale hrát také fotbal přímo za univerzitu. Nicméně tohle je nutno brát jen jako nadstavbu," dodává s tím, že se na Ostrovy, kde bude až do Vánoc, těší.
"Doufám, že mi to dá nějaké životní zkušenosti a samozřejmě mi to pomůže se zlepšit v angličtině. Navíc věřím, že tam poznám jinou kulturu a lidi. Hrozně se na to těším," přiznává student Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské.

- Byla před odletem nějaká rozlučka s týmem?

Ne, to ne. Nic velkého nebylo a ani nebude. Jen jsem donesl flašku a dál nemá cenu, abych to nějak hrotil.

- Nicméně za rozlučku lze brát způsob, jakým jste odchytal poslední utkání s Petřkovicemi, kdy jste tým nejednou podržel.

Byl jsem na ten zápas opravdu hodně natěšený, protože jsem se chtěl rozloučit s klukama vítězstvím a dobrým výkonem, což si myslím, že se podařilo, takže jsem rád. Vůbec poslední rok se mi chytá skvěle, cítím se v pohodě a od toho se potom ty výkony odráží.

- Jaký máte pocit z prozatímního průběhu ročníku z pohledu Bohumína?

Myslím, že můžeme být v tuto chvíli docela spokojení. Ve čtyřech zápasech jsme sice krom dvou vítězství i dvakrát prohráli, ale vždy to byly těsné porážky. Rozhodně nás nikdo nepřehrával. Určitě máme na to být stejně jako v minulé sezoně v první polovině tabulky. Na to, že nás je neustále dvanáct třináct a musí hrát i předseda, tak hrajeme dobře. Jsme alespoň sehraní a schopni porážet i silnější soupeře, jako byly naposledy Petřkovice.

- Vás ale sráží především porážky se slabšími, jako měl být třeba Rýmařov…

Přesně tak. Nevyhýbají se nám výpadky v koncentraci, výkonnost a přesně tyto porážky se soupeři z nižších pater tabulky, hlavně pak doma, nám na sebevědomí a pohodě moc nepřidají. Byť nutno říct, že zrovna Rýmařovu se teď daří.

- Před rokem byl na podobném pobytu rovněž v Irsku váš současný spoluhráč Pavel Kukuliač. Mluvili jste o tom spolu?

Ano, a zrovna Irsko mi jednoznačně doporučil. Poradil mi s ubytováním, řekl, jak to tam chodí nebo mi také domluvil ten fotbal. Už teď před odletem jsem s určitými lidmi v kontaktu, a jakmile tam přiletím, tak můžu hned na trénink. To je pozitivní, protože nemusím absolvovat nějaký výběr nebo něco podobného. Navíc mám v Irsku rodinu, takže i proto je pro mě zrovna tato země ideální destinací.

- Plánujete, že se třeba zajdete podívat na nejvyšší irskou fotbalovou ligu?

Pokud vyjde čas, tak se určitě rád podívám, protože v Corku se právě nejvyšší irská liga hraje. Konkrétně pak Cork City.

- Co říkáte na svého slovenského kolegu Marka Gladiše, který vás v brance Bohumína do konce podzimu nahradí?

Upřímně jsem rád, protože je to talentovaný gólman, který už má i nějaké zkušenosti, jelikož přišel z Hlučína. Myslím, že to tady v pohodě zvládne.

- Jste připravený na variantu, že se v zimě budete muset bít o místo v základní sestavě?

Samozřejmě tuto možnost nelze vyloučit. Pokud se Marek chytí, tak se to může stát. Nicméně, a to je pochopitelné, byl bych rád, kdybych po návratu zase normálně chytal. Vždyť to je tady pomalu můj klub. (smích) Ale ne, to si dělám srandu. Samozřejmě je lepší, že tu jsme dva, než kdybych tu byl pouze sám.