5.9.2013 - Čistší ovzduší na Ostravsku? Na papíře

Pro obyvatele Ostravska, rok co rok zahaleného do zdraví škodlivého smogu, by to mohla být příznivá ekologická zpráva. Už třetí rok po sobě ubývá v tamním ovzduší nebezpečného polétavého prachu. Jenže: i tak jsou jeho hodnoty vysoko nad povolenými limity, a navíc vývoj v letošním roce spíše naznačuje, že se pozitivní trend zastaví.

OSTRAVA/PRAHA - Jednou z nejsledovanějších kategorií znečištěného ovzduší je ta, která zaznamenává 24hodinový výskyt jemného prachu v ovzduší. Podle tohoto limitu mohou být vysoké koncentrace překročeny maximálně 35krát za rok. Aktuální údaje Českého hydrometeorologického ústavu z loňského roku přinesly v této kategorii nejpříznivější čísla od roku 2010. Například v Bohumíně byl limit před čtyřmi lety překročen 165krát, loni už to bylo jen 101krát. V Havířově to bylo před třemi lety celkem 114krát, v loňském roce pouze 82krát. Podobné to je i s údaji na jiných místech moravskoslezského regionu, který patří k místům s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě vůbec. Rakovinotvorného benzo(a)pyrenu přibylo Podle názoru odborníků i místních obyvatel jsou ale hodnoty znečištění pořád hodně vysoké. A tři roky jsou prý navíc příliš krátkým obdobímna potvrzení pozitivního trendu. "Byli bychom samozřejmě moc rádi, kdyby se nám v zimě dýchalo lépe, ale byla bych v hodnocení velmi opatrná," řekla Lidovým novinám Markéta Ubíková, ředitelka ostravského sdružení Čisté nebe, jehož cílem je zlepšení kvality ovzduší v regionu.

Dodala, že by bylo zapotřebí aspoň pět deset let, aby se ukázalo, že je ovzduší skutečně čistší. A připomněla, že i tuto zimu dosahovaly v některých dnech koncentrace prachu extrémních hodnot a že kategorie "35krát do roka" je jenom jednou ze sledovaných. Loňské údaje jsou zhruba na stejné úrovni jako v roce 2008. Pak zejména kvůli špatným rozptylovým podmínkám hodnoty narostly. Letošní údaje naznačují, že by prachové imise mohly zase vzrůst, například ve Frýdku-Místku se už nyní hodnoty v kategorii "35krát do roka" přiblížily číslům za celý loňský rok. Rozhodne konec roku, záležet bude především na klimatických a rozptylových podmínkách. Na relativní pokles znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji upozorňuje Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny, který se dlouhodobě zabývá vlivem znečištěného ovzduší na lidské zdraví. "Skutečně to může dělat dojem, že prachu ubylo. Ale například u benzo(a)pyrenu to je přesně naopak," řekl Lidovým novinám Šrám.

Jeho hodnoty se někde zvyšují. Napříkladv Radvanicích byly loňské koncentrace bezmála 11 nanogramů na metr krychlový, přičemž před třemi lety to bylo něco přes sedm nanogramů – povolený limit je přitom jeden nanogram. Dýchací potíže i kratší život Benzo(a)pyren má prokazatelně rakovinotvorné účinky, jeho dlouhodobé působení alemá i další zásadní vliv na zdraví. "Významně zvyšuje nemocnost dětí, výskyt astmatu u dětí i úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění u dospělých. Znečištění má dlouhodobý efekt. Lze je zaznamenat od prenatálního období až po zkrácení průměrné délky života," uvedl Šrám, podle něhož je prokázaný i vliv na DNA. Vysoké koncentrace mikroskopického prachu v ovzduší vyvolávají zánětlivá onemocnění plic, ale i chronické choroby dýchacích cest, srdečně-cévní potíže a zkracují předpokládanou délku života. Miliardy se v ovzduší zatím neprojevily Stát, Moravskoslezský kraj i tamní podniky už investovaly do zlepšení ovzduší miliardy a velké průmyslové zdroje snížily emise o několik tisíc tun. Podle Silvie Součkové, vedoucí odboru životního prostředí moravskoslezského krajského úřadu to ale zatím není poznat.

"Očekávané zlepšení zatím nenastalo," řekla Lidovým novinám Součková. Dodala, že ovzduší v regionu kromě velkých továren znečišťuje rovněž domácí vytápění a doprava. "Na území Moravskoslezského kraje se nachází zhruba 55 tisíc domácností vytápěných tuhými palivy. To je velmi vysoký potenciál, jak snížit celkové emise prachu o další tisíce tun," konstatovala Součková. Připomněla společný program s ministerstvem životního prostředí na výměnu starých kotlů za ekologičtější. Desítky milionů z "kotlíkových dotací" už využily tisíce domácností. "Kvalitu ovzduší ovlivňují i další faktory, jako jsou meteorologické a rozptylové podmínky, délka topné sezony, automobilová doprava, příliv znečištěného vzduchu z Polska nebo nepříznivý sociální vývoj, kdy občan hledá ty nejlevnější možnosti, jak si zajistit teplo," poznamenala Součková z krajského úřadu. Optimistické ministerstvo životního prostředí Zdá se, že jediným optimistou je ministerstvo životního prostředí. Předpovídá, že díky ohromným investicím na zlepšení ovzduší by se lidem na Ostravsku mohlo lépe dýchat už na přelomu letošního a příštího roku. Ještě výrazněji by se podle ministerstva mělo ovzduší zlepšit o rok později. Uvidíme, nebo spíš ucítíme, reagovalo na optimistickou předpověď ostravské sdružení Čisté nebe.

---
Aktuální údaje Českého hydrometeorologického ústavu přinesly v této kategorii nejpříznivější čísla od roku 2010

Vysoké koncentrace mikroskopického prachu v ovzduší vyvolávají zánětlivá onemocnění plic, ale i chronické choroby dýchacích cest