1.10.2013 - Haldy patří neodmyslitelně k Ostravě

Haldy hlušiny, které vznikají jako odpad při těžbě nerostných surovin, jsou typickým ostravským panoramatem a industriálním dědictvím města podobně jako vítkovické železárny nebo důlní věže. Deník přináší přehled čtyř nejznámějších hald

Halda Ema

Počátky kuželové haldy ve Slezské Ostravě sahají až do roku 1920. Ema je jednou ze dvou hald, které stále doutnají. Bílé obláčky dýmu, které z vrcholu haldy stoupají, jsou oblíbeným cílem turistů. Teplota uvnitř haldy dosahuje až 1500 stupňů Celsia. Při takto intenzivním hoření vznikají vzácné nerosty jako porcelanity a jaspisy. Díky teplu, které z hory vyvěrá, na haldě roste teplomilná flóra. Vyskytuje se zde také stepní fauna. Na severní straně je hustý les, jižní strana, která stále prohořívá, je zatím holá a panuje na ní subtropické klima, kde se ani v zimních měsících nevyskytuje sníh, ale roste zde celoročně tráva. Ema je třetím nejvyšším místem Ostravy. Tím prvním je kopec v Krásném Poli (334 metrů nad mořem), druhým pak vyvýšenina nad Hošťálkovicemi (318 metrů nad mořem).
VÝŠKA:okolo 315 metrů nad mořem
ROZLOHA ODVALU:82 hektarů
OBSAH:přes čtyři miliony metrů krychlových

Halda Přívoz

Přívozská halda nebo také halda Dolu Odra je umělý kopec vzniklý ukládáním hlušiny z těžby uhlí nacházející se nedaleko Dolu Odra v Přívoze. Ohraničena je Ostravicí, železniční tratí do Bohumína a ulicemi Muglinovskou a Teslovou. Jedná se o třetí největší haldu v Ostravě (první je halda Ema, druhá halda Dolu Heřmanice). Za desítky let její existence ji pokryly náletové dřeviny, především břízy.
Přestože je na haldu obtížný přístup, do strmého kopce,směremod železnice, je díky své izolovanosti ideálním místem pro noční opékání. Přívozská halda (nazývaná Ostravany také Halda Ladislav) nabízí pohled na krajskou metropoli z její severní části.
VÝŠKA:téměř sto metrů
ROZLOHA ODVALU:neznámý
OBSAH:neznámý

Halda Hrabůvka

Halda Hrabůvka, též Stará halda, se nachází v jižní části Ostravy. Odval sloužil Vítkovickým železárnám pro ukládání strusky z hutní výroby. Halda sloužila také jako úložiště kovonosných a mořírenských kalů, zeminy a materiálů, které byly kontaminovány ropnými produkty při průmyslových haváriích a dopravních nehodách. Přestože je halda stále využívána pro svůj původní účel, v roce 2005 Česká inspekce životního prostředí rozhodla o sanaci celé Dolní oblasti Vítkovice včetně haldy Hrabůvka. Po rekultivaci se uvažuje o využití prostoru pro vybudování sportovního areálu s golfovým hřištěm.
VÝŠKA:neznámá
ROZLOHA ODVALU:97 hektarů
OBSAH:neznámý

Halda Heřmanice

Tato halda vznikla navršením hlušiny z Dolu Heřmanice a nachází se v katastrálním území Slezské Ostravy v blízkosti Heřmanického rybníka. Dělí se na tři části: nejzápadnější a nejstarší Karolina, střední Autoodval a východní – dosud provozovaná část – Svoboda. Halda Heřmanice je vedle haldy Ema jednou ze dvou hořících ostravských hald. Na jejích svazích lze spatřit stoupající dým, síru usazenou na kamenech, či dokonce zuhelnatělé pařezy. Přestože proces hoření probíhá uvnitř haldy, docházelo zde v minulosti i k otevřeným požárům, způsobených např. vznícením kořenů dřevin, které byly na haldě vysázeny v rámci rekultivace v 70. a 80. letech 20. století. Proto lze na tuto haldu vstoupit pouze na vlastní nebezpečí.
VÝŠKA:zhruba 250 metrů nad mořem
ROZLOHA ODVALU:od šedesáti do 103 hektarů 
OBSAH:zhruba 21 milionů metrů krychlových