17.10.2013 - Diskuse začíná ukazováním prstem

Co by mě přesvědčilo, abych dal určité straně svůj hlas? Nic. Žádná záruka, že politici své sliby opravdu splní, neexistuje a ani existovat nemůže. Politici jsou si toho dobře vědomi a i lidé to vědí. Přesto se stále opakuje totéž. Straně nebo koalici A buď skončí mandát, nebo podlehne tlaku strany B v opozici. Lidé tedy v dalších volbách volí stranu B, takže se na scéně jen promění role. Také si nechtějí uvědomit, že tyto strany nabízejí v podstatě to samé a mají i společný cíl – ještě chvíli udržet korýtko, aby se nepřeklopilo, než se stihnou nažrat. I kdyby náhodou dostala momentálně vládnoucí strana dobrý nápad, což se občas stává, je její návrh okamžitě zamítnut opozicí.

Svět, kde se nelže

Podívejme se, jakou formou politické strany prezentují své programy. Mohou na to jít tvrdě a zahájit skutečně masovou letákovou kampaň, nasadí cirkusáky, alegorické vozy, pouliční divadlo a možná i dobročinné koncerty. Tyto akce ovšem mají smysl pouze u nově vzniklých stran a uskupení – lidé se přeci o nich nějakým způsobem dozvědět musí. Proč to ale dělají už zaběhlé a dobře známé strany, je mi opravdu záhadou.
Další metodou jsou předvolební diskuse vysílané v televizi. Nejprve se "ukazuje prstem", kdy se politici navzájem obviňují, kdo za to všechno může. Většinou to skončí tak, že za všechno můžou ti před nimi. Sice je to celkem zábavné, ovšem informační hodnota je nulová. Pak se lze spolehnout i na diskuse, kde většinou nemluví přímo politici, ale lidé, kteří danému tématu opravdu rozumějí. To už zní lépe.

Představme si utopický svět, kde strany své sliby plní a politici jsou slušní lidé, kterým jde o dobro společnosti. Nejdůležitější je, aby lidé měli kontrolu nad tím, co politici dělají – konkrétně tedy žádám volný přístup k informacím týkajícím se vládní činnosti, které nejsou zatajeny dle zákona o volném přístupu k informacím. Požaduji také, aby stát hospodařil pouze skrze transparentní účet. Veřejná referenda o každé alespoň trochu závažnější věci jsou už nerealizovatelná třešnička na dortu. Dle mého názoru už jsme do EU integrováni až příliš a neumíme této integrace plně využívat. O kolik peněz z EU jsme už přišli vinou politiků? Nevím a nejsem si jistý, jestli to chci vědět. Základní požadavky jako mít co jíst, kde bydlet a nepracovat 12 hodin za minimální mzdu jsou doufám samozřejmé.

O autorovi: Tomáš Brisučiak, Gymnázium Františka Živného, Bohumín