8.11.2013 - Majorita a minorita bez konfliktů

» Studenti čtou a píší noviny Názory středoškoláků z kraje, nyní na téma: Ctíme jiné kultury

Otázka respektování jiných, odlišných kultur, náboženských a společenských zvyklostí je podle mého názoru vždy aktuální téma, které může vyvolat nejrůznější ohlasy. Pokud se na tento problém podívám ze své pozice, což je pozice jedince, který je součástí majoritního celku konkrétního autonomního komplexu, tak je pro mne základní otázkou, jak se s tímto problémem vypořádal náš právní řád. Listina základních práv a svobod ve třetí hlavě zakotvuje práva národnostních a etnických menšin, a každý občan žijící na území našeho státu, který je příslušníkem jakékoliv minority, má právo na udržování kultury dané menšiny (písně, tance, zvyky apod.) a její rozšiřování např. formou různých přednášek, výstav a festivalů.

Z této základní právní normy je pro mne zřejmé, že cizí kultura, pokud je součástí žijící menšiny na našem území, nesmí být nikomu odpírána. Pokud si stát vytvořil tento mechanismus, měla by se cizí kultura přinejmenším respektovat. Avšak jakékoliv společenské odlišnosti by neměly být ve značném rozporu se zákony majoritní země. Tuto myšlenku lze demonstrovat na jednoduchém příkladu, kdy v naší zemi lze těžko provozovat a respektovat právo šaría, i když je to běžná norma v islámských zemích. Takovýchto jednoduchých příkladů lze uvést celou řadu. Těmito diametrálními odlišnostmi a jejich následnou aplikací se může jedinec vystavit jistým problémům.

Pokud budu vycházet ze skutečnosti, že jsem příslušníkem menšiny, tak bych měl mít v prvé řadě na paměti fakt, že musím především respektovat a ctít normy majoritní společnosti a neměl bych se dostat s nimi do konfliktu. Udržování vlastních zvyků by však nemělo závažným způsobem narušovat majoritní společnost. Každý civilizovaný a soudný člověk se přeci může demokraticky rozhodnout, kde bude žít, jestli v zemi, ze které pochází a kde zná normy a zvyklosti, nebo jestli bude žít v jiné zemi s jinými normami. Pokud učiní tuto změnu, tak by se měl v prvé řadě zajímat o to, jaké jsou v dané zemi normy, a měl by se jimi řídit a přinejmenším je respektovat, už jenom proto, že je součástí menšiny. V žádném případě, by neměl být nijak diskriminován.

Foto:

O autorovi: Dominik Stanek, Gymnázium Františka Živného, Bohumín