13.11.2013 - Demokracie znamená především dialog

Světově uznávaný mořeplavec Richard Konkolski říká:
Osobnosti ve výslužbě

Richard Konkolski, osamělý a světově uznávaný mořeplavec, rodák z Bohumína, měl letos šťastný rok. Alespoň pokud jde o Českou republiku. Je chvályhodné, že si na něho vzpomněla, byť už řadu let žije za oceánem v USA. U příležitosti svých sedmdesátin získal Pamětní stříbrnou medaili Senátu Parlamentu ČR za dosažené úspěchy, celoživotní přínos pro československý sport, reprezentaci a propagaci České republiky. Dne 28. října pak obdržel státní vyznamenání – Medaili za zásluhy v oblasti sportu – z rukou prezidenta Miloše Zemana. Před několika dny byl poctěn Čestnou plaketou města Bohumína. Když jsme spolu připravovali následující rozhovor, Richard Konkolski, charismatický a vlídný člověk, si posteskl nad neprofesionalitou některých mladých novinářů, kteří vůbec "nebyli v obraze", když s ním natáčeli své příspěvky a "tlačili" ho někam, kde se rozhodně nechtěl ocitnout… "Jsem zděšen jejich novodobým černobílým viděním světa…" povzdychl si tento opravdový matador oceánů světa.

• S jakými pocity jste přijal z rukou prezidenta vysoké státní vyznamenání?

Byl to úžasný pocit nejenom můj, ale i mé manželky Mirky, která byla na Hradě pochopitelně se mnou. Je to pro mě určité zadostiučinění, které mě přesvědčilo o tom, že to, co jsem dělal, bylo správné. A je to i zároveň pobídka, abych pokračoval ve své práci i nadále…

• V posledních letech se častěji vracíte na rodné Ostravsko. Jak tyto návraty prožíváte?

Většinou pracovně a literárně (úsměv na tváři), což je většinou spojeno se křty nových knih. V posledních letech se těch publikací sešlo více. Zprvu to byly Aljašský deník, Zápas o Atlantik, Setkání se Svatou Helenou, následovala Bouře před Bermudami, což bylo pokračování Cesty kolem světa. Moje manželka Mirka mezitím napsala knihu Osaměla žena osamělého mořeplavce. Ale ještě mezitím jsem napsal další knihu, Karibikem na Pacifik, což je mé třetí další pokračování Cesty kolem světa. A z poslední doby nesmím zapomenout také na knihu o velrybách nazvanou Obří oceán. Vypráví o lovu velryb, ale z období, které možná čtenáři vašeho Seniora znají z filmu natočeného režisérem Johnem Hustonem na motivy románu Hermana Melvillea, kdy se při lovu nepoužívaly výbušniny. A v psaní knížek bych chtěl ještě pokračovat,mám jich naplánováno asi celkem jedenáct.

• Už dříve při našem setkání jste se svěřil s obavami, že mořeplavectví se hodně změnilo v posledních letech v nesmlouvavý byznys…

Bohužel, nejsem skeptik, ale v zásadě optimista, ale mám obavy, že ten byznys tu naši planetu zničí… Řeknu malý příklad. Kdysi jsem si koupil boty, vydržely mi deset let, podobně je to třeba i s chladničkou, která vydržela dokonce dvacet let. Ale dnes je životnost předem určena na krátkou dobu, řekněme na pět let. Takže všechno je to o zisku…

• V minulosti jste si vlastnoručně vyrobil jachtu Niké I, později Niké II. Máte v současnosti nějaké nové plavidlo?

Jachtičku žádnou nemám, pouze jakýsi člun mi visí u domku. A z oken svého obydlí v USA hledím na Atlantik. Žiji na ostrově Newport. Čím jsem starší, čas má pro mě stále větší hodnotu, nevíme, co se stane zítra. Na moře už nevyjíždím. Prvotní pro mě zůstává napsat knižně zážitky z cest po světě. Takže sedím u počítače, jsem v tom případě také v těsném kontaktu se svou rodnou zemí. Někdy dokonce komunikuji s počítačem až šestnáct hodin denně.

• Co se stalo s vaší legendární jachtou Niké, na níž jste obeplul svět?

Původní Niké jsem nechal tady, pak byla prodána, později při jedné plavbě na Jadranu narazila na skály a potopila se. Z příkazu tehdejší jugoslávské vlády ji vyzvedli na břeh. Několik let byla ve stodole, později ji převzal Český jachtařský svaz a zrekonstruoval ji. V současné době se nachází v depozitáři Národního technického muzea v Praze, ale tím jsem ji už tak trochu pustil k ledu. Opravdu nemám finanční prostředky na to, abych ji znovu přivedl jako exponát vodní dopravy. To by měli pomoci také jiní.

• A co ta exotická místa, která jste v minulosti navštívil – už vás nelákají?

Svět se šíleně mění. Když jsem před lety navštívil Velkou korálovou bariéru, pobyl jsem tam deset měsíců. Živil jsem se lovem a za tu dobu potkal snad deset lodí. Dnes to tam vypadá jako na Páté avenue v New Yorku nebo jako na Václaváku v Praze. Šílený provoz. Každá loď je vybavená televizory, pračkou, vším možným. A ti lidé, kteří přijedou za tou krásnou přírodou, kolikrát nevyjdou ani na pobřeží a jsou uzavřeni uvnitř lodi a žijí jako v plovoucím obýváku.

• Vzpomenete si na vaše oblíbená teritoria ve světě?

Ideální pro mě byl Kokosový ostrov mezi Panamským průplavem a Galapágami. Typický ostrov pirátů, mimo lodní linky, těžko se tam někdo dostal, panovalo tam úplné bezvětří. Piráti tam měli prý dokonce své poklady. Strávil jsem tam týden, také jsem hledal poklad, ale neúspěšně. Prostě romantika. Ale už vím, že kdybych tam jel dnes, tak jsem zklamán – žádná samota, ročně tam nyní zavítá několik desítek tisíc potápěčů.

• Uvažujete, že byste se někdy vrátil na stáří do rodné země?

Takto neuvažuji. Díky internetu jsem v kontaktu se svými přáteli prakticky čtyřiadvacet hodin denně. A pak,mámv USA syna, který odešel z tehdejšího Československa coby žák základní školy, takže už si za oceánem zvykl, neovládá českou gramatiku jako člověk, který zde absolvoval střední či vysokou školu. Upřímně řečeno, kolik času mám ještě před sebou? Je mi sedmdesát. Deset či patnáct let aktivního života? Obdivuji svoji manželku Mirku, která i přes velký zrakový handicap sama píše knížky. Skutečně před ní smekám. Mám před sebou velký úkol – napsat ještě hodně knížek. A pokud zdraví bude sloužit, vždycky se velmi rád do své domoviny přijedu podívat…

---

Richard Konkolski Narodil se v roce 1943 v Bohumíně. Světová legenda československého mořeplavectví, první kontinentální Evropan, který sólově obeplul svět v obou směrech. V roce 1972 se zúčastnil závodů osamělých mořeplavců přes Atlantik z anglického Plymouthu do Newportu. Po ukončení závodů pokračoval ve vlastnoručně vyrobené jachtě Niké I v cestě kolem světa. Byl oceněn tituly Zasloužilý mistr sportu a Sportovec roku 1978. V červnu 1982 emigroval do USA. Žije a tvoří v Newportu v americkém státě Rhode Island. Napsal řadu knih – 360 poledníků pod plachtami, Sám proti moři, Sólo přes Atlantik, Dobrodružství křtěné mořem: příběhy prvního československého mořeplavce, Aljašský deník, Zápas o Atlantik, Setkání se Svatou Helenou a řadu dalších. Natočil několik filmů a má na kontě světové rekordy v mořeplavectví. V únoru byl uveden do síně slávy Moravskoslezského kraje za celoživotní přínos sportu. Je nositelem pamětní stříbrné medaile Senátu Parlamentu ČR a letos 28. října obdržel státní vyznamenání – Medaili za zásluhy v oblasti sportu – z rukou prezidenta Miloše Zemana. Byl rovněž vyznamenán Čestnou plaketou města Bohumína.