3.12.2013 - Pohřeb a narozeniny v jeden den

MĚSTO ALBRECHTICE – Proslulá pianistka Alice Herzová-Sommerová, rodačka z Prahy, 26. listopadu v Anglii slavila 110. narozeniny. Ve stejný den měla ve Městě Albrechticích pohřeb její vrstevnice Evangelia Čarasová, která byla o necelé tři měsíce mladší. Co měly tyto dlouhověké dámy společného a v čem se jejich osudy lišily?

Evangelia Čarasová se narodila v Řecku v únoru 1904. Alice Herzová-Sommerová v listopadu 1903 v Praze, která tehdy byla součástí Rakouskauherska. Mateřským jazykem paní Čarasové byla řečtina a česky se nikdy pořádně nenaučila. V židovské rodině Alice Herzové-Sommerové se sice mluvilo německy, ale znalost češtiny byla samozřejmostí. Kromě toho uměla také hebrejsky, latinsky, francouzsky a anglicky.

Události roku 1903

Jak vlastně vypadal svět v době, kdy se tyto dámy nerodily? Jejich vrstevníkem byl například Julius Fučík. V Praze začala stavba Vyšehradského tunelu, v Bohumíně nahradila koňku první parní tramvaj, František Křižík vybudoval první elektrifi kovanou železnici z Tábora do Bechyně, Henry Ford založil automobilku, Pepsi Cola registrovala ochranou známku, byl vyroben první svou motocykl Harley-Davidson, konal se první ročník Tour de France, provoz zahájila Transsibiřská magistrála, byl vynalezen automobilový stěrač, zápasník Gustav Frištenský se stal mistrem Evropy a vypukla Rusko-japonská válka. Na krnovském náměstí byla postavena nová radnice a novou dominantou Krnova se stala také romantická kamenná rozhledna na Cvilíně podle projektu architekta Ernsta Latzela. V krnovském kostele svatého Martina Otto Rieger ml. postavil reprezentativní varhany, které hrají do dnešních dnů.

Osudy odlišné i podobné

Osudy Evangelie Čarasové z prosté zemědělské rodiny na řeckém venkově a světově proslulé pianistky Alice Herzové-Sommerové z pražské židovské rodiny, plné talentovaných umělců, si byly podobné hlavně v tom, že obě ženy poznaly strach o holý život a opustily původní vlast. Zatímco Herzová-Sommerová je dnes nejstarším člověkem, který přežil holocaust, paní Čarasová poznala hrůzy občanské války, která se odehrála v Řecku v letech 1946 až 1949. Horská území na severu Řecka ovládly síly vedené komunisty. Jejich protivníkem byla pravicová monarchistická vláda podporovaná západními mocnostmi. Levicové síly prohrávaly, takže na jejich územích panoval hlad, strach a trvalé ohrožení civilních obyvatel. Evakuace do zemí pod ochranou velkého bratra Sovětského svazu probíhala živelně. Rozdělila rodiny, takže mnozí rodiče na několik let ztratili spojení se svými dětmi.

Fotografie, film i knihy

Zatímco nejznámější portrét Evangelie Čarasové pořídil na její zahrádce přední fotograf Jindřich Štreit, vyprávění Alice Herzové-Sommerové zaznamenala filmařka Olga Sommerová v dokumentu Sedm světel. Její život je námětem několika knih. A že bylo o čem psát. Kamarádila s Franzem Kafkou, přežila koncentrační tábor v Terezíně, byla při procesu s Adolfem Eichmannem a osobně poznala řadu významných historických osobností. K rodinným přátelům kromě Kafky patřili například Gustav Mahler, Sigmund Freud nebo Max Brod. Přestože jí nacisté zavraždili matku, manžela a přátele, dokázala žít bez zahořklosti. Před třemi lety jí velvyslanec Michael Žantovský předal cenu Ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury ve světě.