3.2.2014 - Poprvé v historii bychom měli napojení na moře

Architekt Augustin Milata, autor prvního návrhu přístavního terminálu na Odře, říká:

Rozhovor

Ovodní cestě Dunaj – Odra – Labe, kterou nyní pro její univerzálnost nazýváme vodním koridorem D–O–L, se uvažuje už několik stovek let.
Řeky byly od dávnověku prvními komunikačními spojnicemi mezi civilizacemi, tak proč této zkušenosti nevyužít i dnes? Toto téma strategicky a logisticky důležitého průplavu v poslední době opět ožilo. Ostravský architekt Augustin Milata měl ale dost nekonečných řečí a debat a vzal věc do vlastních rukou. Ve volném čase navrhl projekt, který se zabývá splavněním úseku Bohumín – Wroclaw, včetně přístavního terminálu. Deníku poskytl první exkluzivní pohled na to, jak by podle něj reálně mohla vodní doprava v Moravskoslezském kraji fungovat.

• Pro přístavní terminál jste si vybral zelenou louku u Odry poblíž Bohumína. Proč zrovna tuto lokalitu?

Výhoda výstavby na zelené louce je ta, že se nemusí bourat jediná stavba. Rameno Odry u Bohumína je navíc logisticky velice dobře dostupné. Je tady napojení na dálnici a zhruba kilometr a půl je vzdálené bohumínské nádraží, takže tady existuje i napojení na železnici.

• Řeší projekt i úpravu říčního koryta? Co je potřeba k tomu, aby byla Odra v tomto úseku splavná?

Tyto náležitosti samozřejmě musí stanovit hydrotechnik. Odra je splavná po polskou obec Koźle a chybí tam v podstatě třicet kilometrů toku, které je třeba upravit, což je ve větším měřítku zanedbatelný úsek. Projekt počítá i s retenčními nádržemi a prohloubením dna. Tím by došlo k regulaci řeky a opatřením v případě záplav. Průplav by se vyhnul meandrům. Prohloubením Odry by se také dosáhlo toho, že by na řece mohly plout až stometrové remorkéry. Jediný problém by pak ale bylo obratiště, které v návrhu není. Představu mám ale takovou, že by bylo u soutoku Odry a Ostravice, což by vyřešilo i napojení na Landek a Slezskoostravský hrad do oblasti Dolních Vítkovic.

• Máte představu, jak by měl být přístavní terminál vybaven?

Projekt je do posledního detailu promyšlený, včetně kultury, sportovišť, školky a penzionu pro zaměstnance. Je to volná architektonická moderní tvorba. Nejsem zastánce krabicové architektury. Proto například penziony připomínají vlny a na několika místech se objevuje motiv racka a kotvy. Podstatné ovšem budou přístavní budovy. Například konsignační sklady budou mít třicet metrů na šířku a sto metrů délky, plynojemy na kapalný plyn vydrží město zásobovat až tři měsíce. Myslel jsem i na budovy pro hasiče, policii, lékaře a tak dále. Důkladně jsem si vše promyslel tak, aby projekt byl před případnými odpůrci nenapadnutelný.

• Jak dlouho trvalo, než se z prvního náčrtu stala kompletní vizualizace?

Začal jsem na tom pracovat poté, co byla v Gongu diskuse na téma vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe. Nejsem, díky bohu, politik, ale architekt, takže místo toho, abych o něčem donekonečna diskutoval, jsem sedl a začal kreslit. Diskuse a semináře k ničemu nevedou. Dotáhnout celý projekt do konce mi pak trvalo zhruba tři měsíce.

• Byl byste schopen odhadnout, jaký přínos by přístavní terminál měl pro kraj?

V prvé řadě tady vznikne enormní počet trvalých pracovních míst, která jsou nejen pro Ostravu důležitá. Navíc, pokud by se povedlo upravit těch zbývajících třicet kilometrů Odry, získáme poprvé v historii přístup k moři, a tím by byl učiněn první krok k přímému napojení na Moravu, Slovensko, Čechy, Německo, Rakousko i Polsko, a naši sousedé by tuto příležitost jistě využili. Dalo by se pak levně po řece převážet velké množství materiálu. V terminálu je navržena i plodinová burza – lidé by za dvanáct hodin například mohli mít čerstvé ryby ze Štětína a další produkty denní spotřeby, které by se ihned prodávaly na plodinové burze, včetně regionálních potravin.

• Uvažoval jste o tom, na kolik by realizace celého projektu vyšla?

Nejsem ekonom, ale do pěti až deseti miliard (podle rozsahu) by se to dalo postavit úplně celé. Samozřejmě že peníze by se rychle vrátily. Konsignační sklady v přístavech vydělávají nejvíce ze všech skladů na světě, pronajímají se totiž od hodiny. Terminál by se navíc dal budovat postupně. Nejprve by se vyřešilo napojení na dopravu a logistiku a postupně by se mohly řešit apartmány, školka a další, jakoby nadstandardní budovy. Propojením jezer by vznikl areál vodních sportů, který by v Evropě neměl obdoby.

• Dáváte projektu nějakou šanci na realizaci?

Od politiků nečekám vůbec nic, každý se drží svého koryta a bojí se do něčeho opřít. Jsme přece národ Švejků a řídíme se zlatým pravidlem, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. Oslovil jsem politickou reprezentaci, i tu nejvyšší, i sdružení, ale ani mne nepozvali k jednání. Pro ně je nejlepší skutečně nedělat nic. Projekt by se dal zafinancovat z evropských peněz. Navíc by to mělo přínos hned pro několik států. Dalším řešením by bylo třeba konsorcium bankovních domů nebo sdružení významných firem. Pravdou zůstává, že se jedná o projekt, který je možné realizovat v reálně krátkém čase a za relativně málo peněz. Poprvé bychom tak měli přímý přístup k moři. Pak by se sen mnoha generací – vodní koridor Dunaj – Odra – Labe – mohl začít postupně naplňovat. Každý člověk, ale i stát, by měl mít svou vizi. Život bez vize je prázdný. Toto je moje vize.

---

Zajímavosti

• Úprava koryta by měla přínos pro protipovodňovou ochranu, retenční zásobníky by se daly využít i v období sucha.
• Náklady na vodní dopravu jsou mnohonásobně nižší než na dopravu silniční a železniční. Vodní doprava je také ideální k přepravě nadměrných nákladů, jako jsou například výrobky Vítkovických železáren.
• Šetrnost k životnímu prostředí.
• Rozvoj cestovního ruchu, osobní lodní doprava, jachting, zájezdy kajutovými loděmi, bydlení na vodě, sportovní činnosti a tak dále.
• Jezy na upraveném toku umožní výstavbu přečerpávajících elektráren.
• Propojením jezer v dané oblasti vznikne největší areál vodních sportů v Evropě, včetně pěstování zeleniny na vodních kobercích, jak je tomu například ve Šrínagaru v Kašmíru.
• Vytěžená zemina může být použita na vybudování přírodního amfiteátru u jednoho z jezer, na kterém bude zakotven remorkér. Na něm pak bude vytvořena scéna například pro operní představení, koncerty a podobně.