10.2.2014 - Meziobecní spolupráce zaujala i v Moravskoslezském kraji

Už 176 smluv o připojení dobrovolných svazků obcí či smluvních obcí ke svému pilotnímu projektu Podpora meziobecní spolupráce eviduje Svaz měst a obcí ČR. Projekt je podpořen prostředky Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost dotovaného Evropským sociálním fondem.

O tom, jak se tento pilotní svazový projekt daří rozvíjet v Moravskoslezském kraji, jsme hovořili s tamní regionální koordinátorkou projektu Ing. Sylvou Kováčikovou. Z celkem 22 obcí s rozšířenou působnosttí (ORP) v kraji se jich do projektu různou formou zapojilo už dvacet.

• Proč jste přijala roli regionální koordinátorky projektu a čím vás projekt oslovil?

Nabídka Svazu měst a obcí plnit funkci prvního regionálního koordinátora v projektu Systémová podpora meziobecní spolupráce přišla v době, kdy jsem končila práci na projektu Inteligentní město a funkci lektora v projektu Vzdělaný zastupitel. Principy a cíle nového projektu Svazu mě velmi zaujaly. Sama jsem jako starostka města Bílovec zažila zrušení okresních úřadů a vznik nových správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Vznikaly různě, někde jen »kružítkovou metodou«, jinde z přirozené spádovosti k většímu městu, další pak politicky. Podle toho vypadá i spolupráce mezi městy. Někde je intenzivní a jsou vidět její úspěšné výsledky. Naopak jinde o sobě město a okolní obce zase navzájem téměř nic nevědí. Projektem se otevírá příležitost si na třech definovaných společných tématech ověřit, v jaké efektivitě se v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností v České republice daří poskytovat tamním obyvatelům služby v sociální oblasti, odpadovém hospodářství a předškolním a základním školství. Očekávám, že se prokáže skutečnost, že zkvalitnění výkonu veřejné správy snáze dosáhneme vzájemnou spoluprací a dělbou úkolů. S jistotou tvrdím, že tento projekt nesměřuje ke slučování obcí! Naopak. Míří k posílení jejich samostatnosti a suverenity, neboť si na samosprávu ušetří hospodárným řízením služeb, které ze zákona musí svým občanům poskytovat.

• V čem spatřujete případné příležitosti, ale i rizika projektu v rozvoji území?

Pokud se na projekt dívám pohledem občana a zastupitele, vidím spíše příležitosti: Vypracování první společné reprezentativní strategie pro celý správní obvod ORP, definice dalšího společného tématu a jeho rozpracování do konkrétní strategie, v případě aglomerací vytvoření systémové spolupráce mezi městem a okolními obcemi, nastavení podmínek pro pokračování spolupráce od neformálního shromáždění až po vytvoření speciálního svazku obcí, samozřejmě dle vůle starostů. Rizika, po pravdě řečeno, jsou obvykle spatřována úředníky v jisté přísnosti smlouvy o spolupráci mezi Svazem a partnerem projektu. Ta však není zapotřebí akcentovat, pokud se partner a jeho tým ztotožnili s cíli projektu. Jedním z rizik se může stát nízká angažovanost partnerů a starostů v návrhové části zpracování společné strategie. Pak můžeme zůstat na úrovni zajímavé analýzy, ale ne konkrétní ambiciózní strategie, která se připravuje pro společný rozvoj regionu v návaznosti na podmínky legislativních změn a dotačních trendů státu a EU. Za riziko rovněž považuji nedotažení systémové podpory meziobecní spolupráce. Vznikne sice společná strategie, ale bez nástroje k jejímu společnému prosazování.

• Jaké jsou první reakce obcí na projekt a liší se v nich nějak region od regionu?

Z 22 ORP v Moravskoslezském kraji se jich do projektu různou formou zapojilo dvacet. Od přímého zapojení ORP – např. Ostrava, Bohumín, Orlová, Havířov, Nový Jičín, přes dobrovolné svazky obcí – např. Odersko, Frýdlantsko, Osoblažsko, Slezská Harta, Povodí Stonávky, Povodí Sedlnice, Rýmařovsko, Kravařsko, až po jednotlivé obce – např. Bystřice, Hrádek, Slatina, Vřesina u Hlučína apod. Rozhodnutí o vstupu do projektu bylo ovlivněno řadou faktorů, ať už šlo o autoritu a zkušenost představitele obce s rozšířenou působností nebo o odvahu a zájem převzít na sebe odpovědnost za celé území ORP či třeba o postoj tajemníka úřadu. Do postoje obcí k projektu se velmi často a někde zcela zásadně promítlo úspěšné působení místní akční skupiny. Díky aktivní spolupráci místních akčních skupin byl pro realizaci projektu Podpora meziobecní spolupráce v ORP Opava založen Dobrovolný svazek Opavsko, který má dnes již 17 členů. Osobně si velice vážím smluvních partnerů s nízkým počtem obyvatel, kteří v rámci projektu převzali na sebe odpovědnost za mnohonásobně větší města a jejich správní obvod.

• Najdou zúčastněné obce v projektu skutečně vždy »svá« témata pro všechny tři základní oblasti řešené v rámci jejich samostatné působnosti? Tedy v předškolní výchově a základním školství, odpadovém hospodářství i sociálních službách? Nebo se jim někde příliš nechce otevírat např. otázku školství v obavě, že by jim tak mohlo ubýt žáků v místní škole, což by vedlo k jejímu zániku?

V podmínkách projektu se nelze vyhnout některému ze tří vyjmenovaných základních témat. Ano, realita podložená čísly může být určitým nepříjemným zrcadlem pro práci samosprávy. Avšak v samosprávě jsou oblasti – a školství mezi ně patří – v nichž se musíme rozhodovat v širších souvislostech. Uzavřít školu v malé obci – a utlumit tím sounáležitost občana se svým bydlištěm – může často napáchat více škody než nechat školu v provozu. Obvykle se navíc budova škol nehodí pro jiné účely a po jejím opuštění chátrá a »vyrábí« ještě větší ztráty. Návrhová část strategie je v rukou starostů. Bude taková, jakou si ji podpoří.

• Ve kterých volitelných oblastech se obce z Moravskoslezského kraje chystají nejčastěji spolupracovat?

Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji jde zejména o podporu vzniku nových pracovních míst, o bezpečnost, sporadicky o podporu cestovního ruchu. V této chvíli probíhá v území diskuse o navrhovaných tématech, která by měla být ukončena v průběhu dubna až května na jednání velkých shromáždění v jednotlivých ORP. Podle výsledků budou do jednotlivých týmů vybíráni tematičtí experti, kteří by se po dobu jednoho roku měli vybranými tématy zabývat.

• Jak se osvědčují čtyřčlenné týmy ve smluvních obcích či dobrovolných svazcích obcí? Je o tuto práci zájem a hlásí se skutečně vhodní uchazeči?

S lítostí musím konstatovat, že zájem vysoce překročil počty pracovních míst a nebylo uspokojeno mnoho uchazečů. Mezi pracovníky v týmech najdeme jak zkušené matadory z místních akčních skupin či zkušené zaměstnance úřadů (ve velmi malých počtech), tak i zcela nové zaměstnance, obvykle vysokoškolsky vzdělané lidi s praxí i bez ní. Pracují v kolektivu, a proto se i začínající rychle vypořádají s danou problematikou. Obrovský rozsah dat a údajů, které musí do konce května zpracovat pro analytickou část společného dokumentu, jim jiný styl práce ani neumožňuje. Obrovskou přidanou hodnotu projektu vidím právě v tomto lidském potenciálu. Členové týmů pracují ve specifických tématech pro specifické území na dokumentech, které se uzavřou k 31. 5. 2015. Tito lidé však v území zůstávají a mohou se stát velmi kvalifikovanými zaměstnanci ve veřejné správě. Je to z mého pohledu vzorové naplnění cíle Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost MPSV ČR.

• Je v Moravskoslezském kraji i dostatek »motivujících starostů«? A jaké by mělo být v projektu vymezení úloh regionálního koordinátora, motivujících starostů, čtyřčlenných profesionálních týmů?

Koordinátorkou projektu jsem od 1. července 2013. V průběhu posledního půlroku jsem se setkala se starosty a primátory celého území bývalého Severomoravského kraje. V každém správním obvodu se najde dostatek zkušených starostů, kteří nemyslí jen k hranicím katastru své obce či města, ale vidí budoucnost v rozvoji celého regionu. Ten se sám nedostaví. Můžeme ho dosáhnout vzájemnou spoluprací při definici a následném prosazováním opodstatněných cílů a potřeb. Regionální koordinátor je spojovacím článkem mezi výkonným projektovým týmem Svazu a jednotlivými ORP v území. Vedle řady administrativních povinností, souvisejících s projektem, kontroluje a řídí postup projektu v území ve spolupráci zejména s motivujícími starosty a koordinátory jednotlivých týmů v ORP. Motivující starostové vedle pravidelné komunikace se svým týmem rovněž komunikují se svými kolegy ohledně získávání informací k analytické části dokumentů. Svolávají dílčí jednání, kterých se účastní členové týmu i koordinátor. Největší úkoly však zřejmě přijdou s návrhovou částí dokumentu, kdy by se starostové měli dohodnout na společné strategii ve všech řešených tématech projektu.

• Navázala jste kontakt i s krajem?

Dosud ne, ale v nejbližší době bude jednání s krajem iniciováno. Přenos informací mezi místní a krajskou samosprávou je zde velice důležitý.

• Na podzim nás čekají komunální volby. Mohou podle vašeho názoru nějak – ať už pozitivně či negativně – ovlivnit projekt Podpora meziobecní spolupráce?

Projekt Systémová podpora meziobecní spolupráce má jednoznačně nastaven harmonogram prací, které musí zvládnout tým ve spolupráci s koordinátorem a s projektovým týmem SMO, a to i v případě politických změn. Pochopitelně by bylo nepříjemné, kdyby došlo ke změně smluvního partnera, nositele projektu a autority v území. Nicméně největší penzum práce bude odvedeno ještě před komunálními volbami. Proto předpokládám, že pro projekt by případná politická změna neměla fatální důsledky. Z lidského hlediska však vždy jde o nepříjemnou skutečnost. *