19.3.2014 - Ze Zemanova kanálu může být aspoň "kanálek"

Vodní doprava

Místo odepsaného projektu Dunaj–Odra–Labe se rodí plán vybudovat spojení Ostravy s Polskem.

Jen padesát kilometrů od českých hranic leží polské město KędzierzynKoźle. Jednou z jeho dominant je velký říční přístav, který tam ještě před válkou vybudovali Němci. A který je dnes také posledním splavným místem na řece Odře. Právě přístav Koźle se nyní stal hlavním lákadlem pro zastánce zrušeného projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe. Podle nich by se Česko mělo napojit alespoň na něj. "Protáhnutí polské vodní cesty na naše území by zajistilo celému Ostravsku i s jeho těžkým průmyslem spojení s Baltem a s přístavy v Německu," říká bývalý šéf Ředitelství vodních cest Jan Skalický. Ten dnes zastupuje Asociaci DOL sdružující desítky rejdařů a projektantů odhodlaných lobbovat u Sobotkovy vlády, aby jako náplast za kanál Dunaj–Odra–Labe podpořila alespoň splavnění Odry. "Spojení Ostravy a přístavu Koźle bylo sice součástí celé této stavby, nicméně smysl by dávalo i jako samostatný projekt," doplňuje Skalický. Ministerstvo dopravy se k nápadu zatím staví opatrně. "Je to širší téma k diskusi," tvrdí ministr Antonín Prachař.

Vodaři mají nicméně na své straně například majitele vítkovických strojíren Jana Světlíka, který si dlouhodobě stěžuje na chybějí napojení Ostravska na říční přístavy. A na projekt by mohl slyšet i prezident Miloš Zeman, který v posledních dnech za zrušení příprav ke kanálu Dunaj–Odra–Labe kritizoval vládu. "Pan prezident dlouhodobě podporuje projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe, a tím pádem i výstavbu cesty Koźle–Ostrava," říká mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Ani tento "kanálek" by ale nebyl zadarmo. Minimalistická varianta počítá s tím, že by se na české straně upravilo 10 kilometrů břehů Odry za zhruba dvě miliardy korun. A k tomu by ještě bylo potřeba vybudovat přístav v Bohumíně, který by i s navazujícími železničními mosty vyšel na dalších pět miliard. "Většinu nákladů by nicméně mohla hradit Evropská unie," zdůrazňuje Skalický. Podmínkou ovšem je, aby se projekt dostal na seznam významných koridorů, jejichž výstavbu zastřešuje Evropská unie. Což je věc, na kterou odkazuje i ministr dopravy. "Ten projekt nemůže stát mimo transevropskou síť," říká Prachař. A hlavně: projekt by musel dostat zelenou především v Polsku, které by si pak prokopalo vlastních 50 kilometrů.

V tomhle směru by nicméně obě strany mohly společnou řeč najít. O propojení Koźle a Ostravy čeští a polští politici příležitostně mluví již několik let. A sám Zeman toto téma zmínil i při loňské návštěvě Polska. "Chci, aby se Štětín stal vedle Hamburku jedním z českých přístavů," řekl tehdy prezident. Naposled se Poláci o vodní spojení s Českem zajímali koncem února, kdy Zeman zahajoval v prostorách Evropského parlamentu výstavu k projektu Dunaj–Odra– Labe. "Zavítala sem početná delegace, ve které byli například lidé z polského ředitelství vodní plavby. Mluvili o tom, že se nyní snaží hledat různé způsoby, jako oživit říční přepravu," říká europoslanec a organizátor výstavy Vojtěch Mynář. Projekt již nyní podporuje také samospráva v Opolském vojvodství,přes jeho žúzemí bytra savedla. "Kędzierzyn-Koźle jsou ekonomickým centrem v našem vojvodství, podobně jako Ostrava v Moravskoslezském kraji. Vzájemné spojení by zlepšilo hospodářskou výměnu mezi oběma místy a zvýšilo by význam přístavu Koźle jako překladiště," říká Violetta Ruszczewská, mluvčí Opolského vojvodství.

---

Splavnění Odry 7 miliarD korun jsou minimální odhadované náklady na napojení Ostravska na splavnou Odru. Pro srovnání: celý kanál Dunaj–Odra–Labe by vyšel na 300 miliard korun.