4.4.2014 - Obce svádí zápas se zloději kovů

Například Jeseníku způsobují zloději ročně desetitisícové škody. Zlepšení by mohla přinést změna zákona

Jeseník – Problém krádeží kovů trápí obce na Jesenicku. V samotném Jeseníku se škody jen na městském majetku každoročně šplhají do desetitisíců korun. Některé samosprávy chtějí provoz výkupen kovů regulovat vyhláškou, naráží ale na komplikace. Zlepšení by mohla přinést změna zákona. Pohádku o perníkové chaloupce připomíná případ jesenické Katovny. I když zde ukradené měděné svody město nahradilo novými, zloději je znovu "oloupali". To se opakovalo několikrát. Jedna z měděných rour v současnosti u objektu opět chybí. "Zatím se nám daří s pojišťovnou nějak dohodnout. Cítím ale, že u Katovny je otázka času, kdy pojišťovna řekne dost. Je to totiž už čtvrtý nebo pátý případ ve velmi krátké době," řekl místostarosta Jeseníku Libor Halas. Nedávno jednoho ze zlodějů, který památku okrádal, policisté dopadli díky fotopasti. Místostarosta si zlepšení situace slibuje poté, co se opuštěnou budovu podaří opravit a zprovoznit.

Jaké škody zloději kovů na městském majetku v Jeseníku napáchají? "Jsou to ročně asi desetitisíce korun, možná někdy statisíce," odhadl místostarosta Halas. Ve srovnání se škodou, kterou způsobí, přitom zloději ve sběrnách druhotných surovin dostanou často za odevzdaný materiál jen zlomek peněz. Zloději kovů byli ve městě aktivní na podzim minulého roku. V posledních měsících se situace uklidnila. Například v prosinci se policistům podařilo dopadnout šestadvacetiletého muže, kterému prokázali několik krádeží. Zhruba před měsícem policisté ve spolupráci s úředníky zkontrolovali všechny výkupny kovů na Jesenicku. Žádné věci pocházející z trestné činnosti zde nenašli. Policisté nicméně sběrny kontrolují i namátkově. Na tyto provozovny se zaměřují i kriminalisté, když objasňují jednotlivé trestné činy nebo přestupky. Policisté nepotvrdili spekulace, že by někdo výkup kradeného kovu organizoval nebo že by materiál putoval jedné konkrétní výkupny v regionu. Končí v různých sběrnách na celém území okresu. "Šetřením případů zejména z roku 2013 ale bylo zjištěno, že kradený šrot putuje i do sběren v polském příhraničí," řekla policejní mluvčí Tereza Neubauerová. Právě tento fakt by představoval komplikaci v případě, pokud by se obce na Jesenicku rozhodly na svém území provoz sběren kovů regulovat vyhláškou. "Takový průkopnický čin, jakým je zákaz sběren na území města, zatím nepřipravujeme," řekla starostka Jeseníku Marie Fomiczewová.

V současnosti se k regulaci chystá například Bohumín, Dolní Lutyně nebo Rychvald na Ostravsku. Samosprávy se odkazují se na pravomoc omezit na svém území činnosti, které narušují veřejný pořádek, jsou v rozporu s ochranou bezpečnosti, zdraví či majetku. Platnost takových vyhlášek však obvykle pozastavuje ministerstvo vnitra. Případy pak končí u Ústavního soudu. Ten zkoumá, zda je intenzita krádeží kovů a jejich následného prodeje taková, že narušuje veřejný pořádek. Změny nevyhovujícího stavu okolo výkupu kovů dlouhodobě prosazuje Svaz měst a obcí České republiky. "Není totiž možné, aby dnes a denně docházelo k odcizování obecního i soukromého majetku. Mimo jiné to ohrožuje bezpečnost lidí i životní prostředí," vysvětlila mluvčí organizace Štěpánka Filipiová. Svaz usiluje například o zákaz výkupu kovů od fyzických osob. U podnikatelů by umožnil pouze bezhotovostní platby za odevzdaný šrot. Taková opatření by měla situaci zlepšit.