6.5.2014 - Rodáci, které zná celá naše zem

Rodáci. Mnohým teď vyvstal na mysli název film Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, ale o tento film tady nejde. Rádi bychom seriálem, který budeme pro týdeník Karvinsko/Havířovsko připravovat, připomněli ty, o kterých můžeme říkat, že jsou místní rodáci. A že není málo těch, kteří mají v rodném listě místo narození Karviná, Havířov či jiné z okolních měst. Někteří se tu jen narodili a už se třeba do rodného města nikdy nepodívali. Pak jsou ale i tací, kteří byť dávno žijí jinde ve světě, sem pravidelně jezdí a ve svém novém domově nezapomínají, odkud pocházejí, a na své rodné město nezapomínají. Jsou mezi nimi umělci, sportovci, vědci nebo politici. A jména mnoha z nich vám chceme v následujících medailoncích připomenout. (toj)

Marie Glázrová, noblesní hvězda

Horní Suchá – Česká herečka Marie Glázrová se narodila 12. července 1911 v Horní Suché. Dcera venkovského lékaře a nadšeného ochotníka nejdříve studovala herectví soukromě, následně pak na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze. Po dokončení školy nastoupila na rok do divadla v Plzni. V letech 1932 až 1937 hrála v pražském Divadle na Vinohradech. Od roku 1939 byla stálým hostem Národního divadla v Praze a o rok později se stala členkou činohry ND. Její poslední divadelní rolí byla Adelaida Molnárová v Kočičí hře V letech 1934 až 1977 dostávala také významné role v mnoha českých filmech, kupříkladu Velká filmová loupež nebo televizní filmu Nejlepší žena mého života. Působila také v rozhlase, především v oboru umělecká recitace. Glázrová byla manželkou operního pěvce a sólisty opery Národního divadla Eduarda Hakena. Slavná hornosušská rodačka obdržela řadu vyznamenání, Národní cenu, titul Za vynikající práci, Zasloužilá členka Národního divadla a Zasloužilý umělec. Zemřela 19. února 2000 v Praze. Je pochována spolu s manželem na Vyšehradském hřbitově. (jp)

Za hvězdami přes Austrálii zpět domů

Karviná – Vystudovala až v daleké Austrálii, ale táhlo ji to domů. Adéla Kawka, žena, která se (na příslušnici něžného pohlaví) věnuje neobvyklé profesi, je astronomkou. V Karviné se narodila v říjnu 1977, ale v necelých devíti letech odešla s rodiči přes Rakousko do západoaustralského Perthu, kde na Murdochově univerzitě vystudovala fyziku a v roce 2004 získala doktorát. Poté se vrátila do rodné vlasti a dnes působí jako vědecká pracovnice stelárního oddělení Astronomického ústavu v Ondřejově u Prahy, kde se zabývá mj. studiem bílých trpaslíků. To jsou hvězdy, které už jsou v konečném stadiu svého vývoje. Už v nich neprobíhají termojaderné reakce a svítí jen díky své teplotě a postupně chladnou. Jsou důležité např. pro výzkum stáří naší galaxie. Právě jednu z nejstarších a nejrychlejších hvězd v naší galaxii – bílého trpaslíka – o extrémně nízké hmotnosti objevili v roce 2009 spolu s kolegou Stéphanem Vennesem. Za rok 2009 získala prémii Jana Friče od Astronomického ústavu AV ČR jako vůbec první v historii tohoto ústavu. (toj)

Neslavně slavný hokejista Luděk Čajka

Český Těšín – Hokejista, jenž se stal synonymem smrtelného úrazu v hokeji. Luděk Čajka se narodil 3. listopadu 1963 v Českém Těšíně. Rodiče ho odmalička vedli k tomu, aby se věnoval nějakému sportu. "Nejvíce se mi líbil lední hokej. Začínal jsem ve dvanácti letech v Havířově." V Havířově nebyly hokejové podmínky moc dobré. Měl však štěstí, že se dostal do ligového dorostu TJ Gottwaldov. Během své krátké kariéry prošel několika českými kluby a v roce 1987 byl draftován klubem NewYork Rangers zNHL. Jenže život Luďka Čajky skončil předčasně. Ve 32. kole ligového ročníku 1989/90 narazil těsně před koncem zápasu VSŽ Košice – SK Zlín hraného 5. ledna 1990 v souboji s košickým hráčem Bartanusem při dojíždění puku hlavou na mantinel a zůstal ležet v bezvědomí. Pravděpodobně najel do rýhy v ledu a následkem byl nekoordinovaný pád. Přiněm utrpěl frakturu prvního a druhého krčního obratle a vážně si poškodil míchu. Po 40 dnech Čajka v 26 letech svému zranění podlehl. Jeho smrt vyvolala změnu pravidel ledního hokeje, která spočívá v tom, že nově se zakázané uvolnění odpíská, jakmilepuk přejde přes brankovou čáru neprovinivšího se mužstva. Po Luďku Čajkovi je pojmenován zlínský hokejový stadion.

Nadějná opěrní pěvkyně z Bohumína

Bohumín – Mluví se o ní jako o jedné z nejperspektivnějších pěvkyň mladé generace. Bohumínská rodačka Kateřina Kněžíková se narodila v roce 1982, absolvovala Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu pražské AMU. I přes své mládí už na operních prknech dokázala mnohé. Je laureátkou mnoha soutěží, přehlídek amána svém kontě i ocenění za své operní role. Je členkou operního souboru Národního divadla v Praze, ale diváci ji mohou vidět například i v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě nebo Divadle J. K. Tyla v Plzni. V Národním divadle v Praze debutovala v roce 2005 v roli Zerliny v Mozartově díle Don Giovanni. O rok později se stala stálou členkou ansámblu. Účinkovala také na řadě festivalů u nás i v zahraničí. A velké cti se Kateřině Kněžíkové dostalo také v souvislosti s českým vlastenectvím. Nahrála totiž také poslední oficiální verzi české národní hymny pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. (rich)

Radim Uzel, lékař, kterého ženy milují

Doubrava – Není snad v Česku muže či ženy, kteří by ho neznali. A nejde rozhodně jen o ty, které jejich zdravotní stav donutil vyhledat jeho odbornou ordinaci. SexuologagynekologRadimUzel patří mezi tváře známé také z médií, kde se vyskytuje jako odborný rádce v souvislosti se svou sexuologickou praxí. Stejně tak platí za osobnost, která dokáže coby lékař poradit, ale také dobře pobavit ve společnosti. Radim Uzel se narodil 27. března roku 1940 v Doubravě. Působí i jako politik či vysokoškolský pedagog. Po maturitě v roce 1957 na gymnáziu v Orlové nastoupil na Lékařskou fakultu MU v Brně, kterou také v roce 1963 absolvoval. Později pracoval jako ženský lékař v Ústí nad Orlicí a v Brně jako vědecký pracovník, působil i ve Františkových Lázních a v Sexuologickém ústavu v Praze. Stal se krajským ordinářem v Ostravě, kde zůstal až do roku 1989. S manželkou Helenou mají dceru Kateřinu, která se věnuje opernímu zpěvu. (rich)