14.5.2014 - Ferdinandka je nádherná. Pořádně se dívejte, radí památkářka

Tisíce cestujících denně projedou alespoň částí Severní dráhy císaře Ferdinanda, která se začala stavět už před 177 lety. Památkářka Alena Borovcová o půvabu a zajímavostech trati napsala knihu.

Není čas na rozhlížení. Nebo už nám nádraží a další drážní stavby přijdou na nějaké kochání příliš všední? "Chyba. Pořádně se z okének vlaků dívejte, zastavte se na nástupištích, projděte si nádražní výpravní budovy a všimněte si i dalších staveb. Nebudete litovat," vybídla památkářka Alena Borovcová. Už při studiích na Ostravské univerzitě se zaměřila na Severní dráhu císaře Ferdinanda a pokračuje v tom i jako pracovnice Národního památkového ústavu v Ostravě. A o všem, co zjistila, napsala knihu. Alespoň kusem Ferdinandky, jak se trati mezi Vídní a polským Krakovem přezdívá, projel snad každý. Co se Zlínského kraje týče, stačí cestovat po trati přes Staré Město, v rámci výstavby systému místních tratí Severní dráhy sem patří například i železnice Valašské Meziříčí - Vsetín nebo Otrokovice - Zlín - Vizovice.

Ochrana trati je náročná

Ferdinandka byla první parostrojní železnicí v rakouském mocnářství a tedy i v českých zemích. "Moravě a Slezsku umožnila prudký rozvoj průmyslu a spojila i odlehlejší místa s Vídní. Umožnila také přesun pracovních sil na Ostravsko," popsala Borovcová. Stavba Ferdinandky byla velmi náročná. "Ani si pořádně neumíme představit, jak byla namáhavá. Žádná mechanizace, většina činností se dělala ručně. Mzda přitom nebyla nijak vysoká a navíc dělníci ještě museli platit za jídlo," přiblížila památkářka. Na Ferdinandce často pracovali dělníci z Itálie, kteří měli se stavbou železnice bohaté zkušenosti. Zaujme i pohled na rozdělení vagonů v polovině 19. století. Vážení a movití cestující jezdili první třídou, ale za komfort se považovalo už to, že měli prosklená okna.

"Lidé ve čtvrté třídě cestovali v otevřeném vagonu a mohli jen stát. To asi bylo hodně dobrodružné cestování," usmála se Borovcová. Ve své knize se zaměřuje na různé typy staveb související s dráhou. Výpravními budovami počínaje, dále výtopnami, acetylenovnami, strážními domky a konče třeba vodárnami. "Každá etapa výstavby měla typickou architekturu a bylo zajímavé sledovat proměny," řekla Borovcová. Známé jsou například budovy z neomítnutých cihel. "Ferdinandka je prostě nádherná. A naši předci dovedli spojit technické požadavky s výtvarnou kvalitou," dodala. Památková ochrana staveb podél trati je poměrně složitá. Památkáři obvykle vyberou jednoho typického zástupce objektu, který je pak chráněn. Hodně budov padlo nedávno při stavbě druhého železničního koridoru, protože stály v ochranných zónách. "V devadesátých letech se vytvořila skupina nadšenců, kterým se podařilo najít finance na mnoho oprav. To skončilo s nástupem krize. Nyní se hledí hlavně na úsporu peněz," povzdychla si Borovcová.

---

FAKTA
Alena Borovcová
Pracovnice Národního památkového ústavu v Ostravě se specializací na technické památky, hlavně dopravní stavby. Pochází z Frýdku-Místku. Severní dráha císaře Ferdinanda

• Železniční trať z Vídně přes Břeclav, Přerov, Ostravu, Bohumín do Polska s odbočnými křídly do Brna, Olomouce a Opavy.
• Pojmenována podle císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (vládl v letech 1835-48).
• První parostrojní trať v rakouské monarchii, teď druhý koridor.
• Autorem projektu hlavní trati Franz Xaver Riepel.
• Finančně stavbu podporoval bankéř Solomon Mayer Rothschild.
• Stejnojmenná společnost vznikla v roce 1836, o rok později začala železnici stavět. Později působila i v důlním průmyslu.