15.5.2014 - Poklady z odpadků

Brož ze zbytků látky. Lampa ze zavařovací sklenice. Náušnice ze staré kazety nebo vinylové desky. Vyrobit si vlastnoručně něco, z čeho má člověk radost, je nový hit. Dvě dívky, které stojí za projektem jménem Zdrojovna, nabízejí odpočinek od monitorů, schůzí a stresu. Kdo zavítá do staré tovární haly, může se navíc seznámit s dalšími nadšenými kutily.

Nechcete si takovou ušít?" usměje se na mě blondýnka v růžových retro šatech za stolem s kupou látkových odstřižků. Brože z nepotřebného textilu, které sama vyrobila, jsou hezké – veselé a roztomilé. Navíc co kus, to originál. Slečna sama je v dobrém rozmaru. Trochu si jen tak tancuje v rytmech jazzu, který se rozléhá starou halou. Jindy tichá omlácená budova na pražském Smíchově se dnes proměnila v oázu nedělní pohody. Na festival jménem Zdrojovna se hrnou mladí lidé, zvědaví, co všechno se dá vyrobit z haraburdí, které jiní odhodí do popelnice. Jsem netrpělivý typ, na základní škole jsem při předmětu "domácí práce” dostávala záchvaty zuřivosti. Mořila jsem se s křížkovými stehy, a když se niť zatrhla, celou tu piplačku jsem roztrhala.

Marnivost, že můžu mít brož podle svých představ, tentokrát ale vítězí nad mou nešikovností. Nejdřív se hrabu v odstřižcích a přemýšlím, jakou barvu by můj zánovní látkový šperk měl mít. "Nejdřív si vyrobíš okvětní lístky," navádí mě slečna. Musím na látku nakreslit šest velikých koleček a ty pak vystřihnout. Zbytek je překvapivě lehký. Každé kolečko se dvakrát přeloží do trojúhelníku a tím nejprimitivnějším stehem čili "horkou jehlou" se prošijí po jedné straně. Na nit se navlékají jedno za druhým a kytka se začíná rýsovat. Trvá mi to snad dvacet let, ale moje zaujetí přitahuje ke stolu další dívky. Najednou nás u stolu šije osm, osoba vedle mě si z ústřižků zhotovuje dokonce motýla.
Všechny chtějí brož, jakou si jinde nekoupí.

V maminčiných šlépějích

Plést svetry s jeleny, háčkovat trochu nevkusné dečky, šít módu podle Burdy. Ještě naše maminky věděly, jak příjemné je odpočívat při "rukodělkách" – i když v totalitním Československu to při nedostatku zboží byla spíše z nouze ctnost. Ale i každá správná dáma z vyšší společnosti v dobách dávno minulých svírala svůj jehelníček posvátně jako růženec. Dnešní ženy, uondané zíráním do blikajícího monitoru a následnou "druhou směnou" v domácnosti, opět objevují kouzlo vlastních výtvorů. Stačí zavítat do některého z obchůdků s obyčejnými plastovými korálky: je v nich věčně narváno, neboť postmoderní ženy a dívky lační po háčcích na náušnice i silonových nitích, na které svá dílka mohou navléknout. Některé Češky se do znovuobjeveného rozptýlení zapálily natolik, že vyrobené šperky samy ani neunosí, a tak jimi obdarovávají širokou síť kamarádek. Za projektem Zdrojovna stojí dvě dívky, Tereza Klenorová a Jana Němcová – jedna je kavárnice a studentka filozofie (obor sociální práce), druhá pracuje na Úřadu vlády (odbor pro sociální začleňování). Ze Zdrojovny plánují udělat "nejvíc sexy sběrnu odpadu" v Česku.

Tereze, která miluje všechno staré, přišel ten nápad na mysl při studijním pobytu ve Francii. "Zaujalo mě, jak se tam nakládá s odpadem. Když se lidé chtějí zbavit starého nábytku, takzvané zdrojovny si pro něj přijedou autem a renovují ho. V truhlářstvích navíc pracují zdravotně handicapovaní, imigranti nebo prostě dlouhodobě nezaměstnaní," říká Tereza. Podobný model funguje i v dalších evropských zemích. V současné době se dívky snaží jednat s pražským magistrátem, který spravuje většinu sběrných dvorů v hlavním městě. Postup je v nich stejný: cokoli, co se tam dostane, se až na výjimky spálí. Přesto se občas podaří díky iniciativě samotných zaměstnanců zachránit nějaký poklad: takovým zjevením bylo například piano z devatenáctého století, které se nedávno objevilo ve sběrně ve Zlíně. Dalším cílem Terezy a Jany je otevřít dílnu, kam by kutilové víceméně kdykoli mohli přicházet nábytek sami opravit a pod dohledem zkušených truhlářů, kteří už dnes patří do týmu Zdrojovny, z něj vyrobit nový, osobitý kus. V řadě evropských metropolí fungují ještě daleko univerzálnější dílny, kde je možné využívat nástroje a nářadí, které člověk doma běžně nemá.

Truhlářka na podpatcích

Moje brož je skoro hotová. To, co v pracovním záchvatu předvádím, se prý nazývá "vrstvení". Doprostřed okvětních lístků jsem našila modrozelené kolečko, na to knoflík obalený v oranžovém hadříku. Celé jsem to završila trochu nešikovně našitým černým korálkem. Je pravda, že zavírací špendlík jsem nejdřív přišila špatnou stranou a po hodině mi už tak trochu docházel dech. Ale zapomněla jsem při tom na celý svět! Když konečně zvednu hlavu od práce, vidím, že podobně jsou na tom i ostatní: všichni takřka nepřetržitě pracují. Ze zavařovacích sklenic se vyrábějí penály, popelníky nebo květináče. Dívky berou do rukou tavnou pistoli a tvoří na zavařovačkách reliéfy. Chlapík u jednoho ze stolů ukazuje, jak vyrobit stylové náušnice ze starých audiokazet. Chce to jen pohrát si se štípačkami. Venku se sprejují kola na růžovo, ale největší ruch je v truhlářské dílně. Hobluje se, obrušuje, lakuje. Dívky ze Zdrojovny by na svůj projekt rády vybraly osmdesát tisíc korun přes webový portál Hithit.com. Pokud se jim to podaří, mají od jedné nadace slíbeno dalších osmdesát na vybavení dílny.

"Chceme, aby si lidé mohli sami něco vytvořit a naučit se dělat rukama něco nového, ale třeba taky jenom vypít kafe a poklábosit," vysvětluje Tereza a vypráví, jak si jeden pán na předchozím workshopu zhotovil pultík na popíjení piva ze starých lyží a desky od houpacího koně a umístil na něj i telefon s lampičkou. Ženy pochopitelně baží po originálních špercích nebo bytových dekoracích, ale rády opracovávají i nábytek a klidně se chopí i hoblíku. "Minule dorazila křehká blondýnka v kostýmku a lodičkách – asi přímo z práce – a začala opravovat oprýskaný dřevěný kufr,” směje se Tereza a dodává: "Na mužích bylo vidět, že jim to připadalo hodně sexy."

---

Udělej si sám

ZDROJOVNA

Rukodělné festivaly se pořádají jednou za měsíc, více informací nejlépe na Facebooku nebo na webu Zdrojovna.tumblr.com. Můžete si přinést vlastní věci, které si chcete pod odborným dohledem opravit v truhlářské dílně, případně si zhotovit šperky z domácího odpadu.

FLER

Háčkovaná kabelka, vlastnoručně zhotovené tričko, zvířátka z plsti… Na adrese www.fler.cz najdete nejen praktické návody, ale i tipy na různé kurzy – truhlářství, práce s vinutými perlami, výrobu cínových šperků nebo předení na kolovratu. Nabídky z celé republiky.

VESNĚNKA

Brněnské kurzy pod hlavičkou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Na konci každého z nich dostane účastník osvědčení způsobilosti, osvojené výtvarné a řemeslné techniky lze tudíž využít i při hledání zaměstnání. Podrobnosti: www.vesnenka.eu.

KREATIVNÍ KURZY PLZEŇ

V květnu a červnu se v plzeňském centru Tvořilka můžete naučit vyrábět drátkovaná srdíčka, pracovat s moduritem, vyrábět náušnice technikou zvanou ketlování nebo brože z filcu. Cena každého kurzu je 195 Kč, individuální kurzy 300 Kč. Podrobnosti: www.tvorilka.cz. Kde ještě se můžete vyřádit (příklady jednorázových kurzů)

KURZ PAPÍROVÉ KRAJKY

Dopolední kurz se koná 31. května v kulturním centru Bohumín. Za 150 korun se zájemkyně naučí pracovat s gelovými nůžkami nebo za pomoci vytlačování, lepení a stříhání vytvořit originální přáníčka. Více informací: www.k3bohumin.cz.

KREATIVNÍ ŽENA N

adšenkyně do rukodělných prací Hana Danková pořádá prázdninový seminář, na kterém ženy mohou tančit a malovat. Termín: 2.–6. července v Kostelci nad Orlicí, cena 5100 Kč včetně ubytování a stravy. Info: www.malujemesusmevem.cz. Designové haraburdí

Designové haraburdí

Pokud se vám nechce tvořit, ale nějaký ten klenot z odpadu byste si rádi pořídili, navštivte stránky www.remasystem.cz, sekci Trash Made. Své výrobky zde nabízejí k prodeji různí designéři, z výsledku vám může poklesnout brada. Tlačítka z telefonních budek umí proměnit v náušnice, součástky z elektroodpadu jim slouží jako materiál pro brože nebo manžetové knoflíčky, z vysloužilých počítačových chladičů vznikají náhrdelníky. Můžete tady najít i bytové doplňky, třeba lampy z měděných drátků od transformátorů. Počítače a jejich vnitřnosti jsou vůbec oblíbeným materiálem, šikovné ruce z nich dokážou udělat třeba i kapesní nožík nebo nástěnné hodiny. To, že jsou věci vyrobené z něčeho, co by se jinak válelo na skládce, ale neznamená, že jsou úplně za babku.