Zpravodajství
16.5.2014 - Nespláchne města velká voda?
Zdroj: Karvinský deník
Ročník a číslo: 113
Strana: 1
Autor: Tomáš Januszek
Za čtyři roky od poslední povodně vyrostly nové hráze i varovný a informační systém.
Deník sleduje
Region – Aktuální vydatné deště a zvýšené hladiny Olše, Stonávky, Lučiny a dalších menších toků prověří, jak se vodohospodáři, případně města, poučili z poslední povodně v roce 2010. Ta tehdy kromě jiného utrhla kus silnice v Karviné Loukách a poškodila most přes Olši v Ostravské ulici v Karviné natolik, že se následující rok musel postavit nový. Karvinský primátor Tomáš Hanzel říká, že po povodních opravovalo především samo město, co bylo třeba. "Tady bych ale trochu rýpl do státu, protože kvůli planým slibům jsme měli velký skluz při řešení sesuvu v Ráji, je už ale naštěstí hotovo, opraveno a zpevněno. Dokončili jsme to vloni," řekl Hanzel.
Oprava hrází
Připomněl také, že Povodí Odry a OKD konečně i na katastru Karviné staví a opravuje protipovodňové hráze. "Ty by měly být hotové na podzim. Víc vody v případě potřeby taky umí pojmout kanalizace, kterou jsme dobudovali my sami," dodal karvinský primátor. V Havířově vytrvalé deště v květnu 2010 způsobily několik sesuvů půdy ve městě a jeho blízkém okolí. Jeden svah se utrhl pod Hálkovou ulicí. Vohrožení bylo několik domů a hrozilo, že zemina zavalí koryto potoka Stružník. Po provizorním zajištění byl svah později kompletně sanován, aby nedocházelo k dalším pohybům. Přestože Havířov leží pod Žermanickou přehradou a řeka Lučina je regulována, i tak se stalo, že voda po přívalových deštích vystoupila z koryta a zaplavila nejnižší území města. Proti dalším záplavám fotbalového hřiště a koupaliště město nechalo na pravém břehu postavit protipovodňovou hráz, která byla dokončena v létě 2010. Téměř jednu miliardu korun stálo 32 protipovodňových staveb, které od roku 2007 do roku 2013 v regionu nechalo vybudovat Povodí Odry. Pět jich bylo v Bohumíně, v Petrovicích u Karviné se upravovalo koryto Petrůvky a pracuje se na druhé etapě v Závadě. Suchá nádrž vznikla také na Lutyňce. "Při výběru míst, kde vybudovat přírodní ochranu proti velké vodě, vycházíme ze zkušeností zejména z povodní v roce 1997 a pak také požadavků měst a obcí," řekl technický ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček.
Varovný systém
V Českém Těšíně zase instalovali varovný informační systém, který je tvořen vodoměrnými latěmi a čidly, která průběžně informují krizový štáb o pohybu hladiny vody v nejrizikovějších místech. Největší a nejčastější problémy v Českém Těšíně přináší nikoli hraniční řeka, která je v centru regulovaná, ale její přítoky s četnými propustky a mostky. Při současných vytrvalých deštích chtějí poprvé "naostro" odzkoušet systém nainstalovaný vloni v rámci projektu Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany. "Bude to poprvé, co si odzkoušíme přesnost čidel během zvýšené vody a budeme moci vyladit případné nepřesnosti," říká tajemník povodňové komise Petr Nestrašil. Město je pokryto systémem rádiového hlášení, který umožňuje informovat obyvatelstvo v celém městě nebo jeho části. Hlášení se používá třeba v případě neprůjezdnosti komunikací nebo evakuace.