7.6.2014 - Máme tým na páté místo v krajském přeboru

Záložník fotbalového Bohumína Dušan Socha v rozhovoru pro Deník říká:

Bohumín – Bohumínští fotbalisté si dlouhodobě klestili cestu krajským přeborem pouze ve třinácti, maximálně čtrnácti lidech. To pochopitelně otevíralo otázku, co se bude dít, až přijdou početnější zranění. Odpovědi přicházejí právě teď, kdy kádr trenéra Marka Poštulky je zdravotními neduhy zkoušen prakticky po celé jaro. Lapálie zasáhly většinu hráčů, a i díky tomu se nedaří navázat na povedený podzim, byť naposledy dali na ztrátu formy zapomenout velmi dobrým výkonem a především vítězstvím nad Brušperkem (1:0).

Nejčerstvějšími přírůstky na marodce jsou útočník David Jatagandzidis (stehenní sval) a Dušan Socha (kotník). První jmenovaný má ještě šanci, že si zahraje alespoň v posledním kole v Rýmařově, naopak pro Sochu sezona už definitivně skončila. Vazy v kotníku si pochroumal minulou středu v dohrávaném zápase s Pustou Polomí, když se střetl s Tomášem Kosňovským. "Šel jsem s ním do souboje a nějak jsem špatně došlápl, možná mi stoupl na nohu, každopádně mi křuplo v kotníku a ucítil jsem bolest," vypraví třiadvacetiletý záložník Bohumína, který v sezoně zaznamenal šest branek.

• Tušil jste hned, že to nebude zranění, které vyřeší obstřik, nebo jste věřil, že se dáte rychle dohromady?

V podstatě hned, co jsem ucítil bolest, jsem věděl, že to nebude jen tak. Když jsem si sundal štulpnu a chránič, viděl jsem, jak mi to nateklo. Nakonec je z toho výron, tak uvidíme v polovině června, kdy jdu na kontrolu, jak dlouho bude trvat, než začnu zase trénovat.

• Na jaře je to už vaše druhé zranění.

To je pravda. Kvůli problémům s naraženou patou jsem chyběl už v některých dřívějších zápasech nebo jsem jen střídal, teď navíc tohle. Je to smůla, ale to bohužel k fotbalu také patří.

• Kuriózní na tom je fakt, že vám to způsobil kamarád, se kterým se znáte z působení v Baníku Ostrava.

Neřekl bych, že by mi to způsobil on, respektive, že by mě zranil. Spíše to byla taková nešťastná událost, při které jsem si to především udělal sám, bohužel. Tomáš (Kosňovský) mi ale po zápase psal, co mi je, takže vše proběhlo v pohodě.

• Nejen vás, ale celý bohumínský tým kosí na jaře zdravotní potíže.

Ano. Za všechno mluví fakt, že jediný zápas, kdy jsme byli prakticky v plné sestavě, tak byl proti Heřmanicím. Také si myslím, že to na našem výkonu i konečném výsledku bylo vidět. Jinak nám ale pořád někdo chybí, což při našich počtech není příjemné. Nicméně podobné problémy nemáme jen my, ale určitě i jiné týmy v soutěži, takže bych nějak nezveličoval.

• Je to ale přece jen důvod toho, proč se nedaří tak jako na podzim?

Je to možné. Říkám si ale, že už něco podobného muselo někdy přijít, protože prakticky dva roky hrajeme ve dvanácti třinácti lidech, tudíž by byl asi zázrak, kdyby nás po celou dobu nic nepotkalo. A výsledky jsou tím samozřejmě ovlivněny, byť musím přiznat, že některé zápasy jsme si prohráli vyloženě sami svojí blbostí. I hra někdy vypadá, jako bychom se viděli poprvé v životě. Takové to bylo třeba naposledy proti Pusté Polomi.

• Jaro je tedy zklamáním?

(zamýšlí se) Dá se to tak říct. Určitě se nám nedaří tak, jak by mělo. Sami to víme. Dolehla na nás deka, ale opravdu velká. Jednou hrajeme dobře, ale poté přijdou zase dva tři zápasy, kdy nám to nejde a trápíme se. Nepřispívá tomu ani fakt, že je nás málo a chybí konkurence. Věřím ale, že se to v létě před startem nové sezony zlepší.

• Jste schopni dvakrát po sobě dát tři góly, ale zároveň v nich dostanete šest, respektive čtyři góly. Poté hrajete doma, kde inkasujete jen jednou, ale žádnou branku nevstřelíte. To jsou velké výkyvy. Čím si to vysvětlujete?

To mluvíte o zápasech v Háji ve Slezsku a Kravařích, kde jsme dohromady dostali deset branek. Problém je, že sedm z nich bylo po vyloženě našich chybách. Proti Pusté Polomi jsme si toho moc nevytvořili, což je zase velký kontrast proti poslednímu zápasu s Brušperkem. Bohužel z velkého množství šancí skončila v brance jen jedna. Někdy to tak bývá.

• Tým ale vyhrál…

Musím říct, že kluci hráli perfektně. Když se ohlédnu za zápasem s Pustou Polomí, tak to bylo sto a jedno. Vítězství 1:0 sice není nic extra, ale důležité je, že se povedlo získat tři body a také výkon jsme výrazně zlepšili. Soupeře jsme většinu zápasu tlačili, vyjma krátké pasáže, ve které si Brušperk vytvořil velké šance. Mohlo se prohrát, ale naštěstí jsme vyhráli.

• I přes nedělní vítězství je zřejmé, že páté místo z minulého ročníku a podzimu už neobhájíte. To je po vydařené první polovině sezony škoda, nemyslíte?

Jistě, vždyť jsme uhráli 24 bodů a byli jsme pátí, kdežto během jara máme jen deset bodů. Zároveň si myslím, že máme tým, abychom se vlezli do první pětky v soutěži. To, že tam nebudeme, mrzí jak ve vztahu ke klubu, fanouškům, tak také k městu, které tímto reprezentujeme. Je to škoda, že se nedaří navázat na poslední rok a půl, kdy jsme hráli dobrý fotbal a vyhrávali. V zimě jsme přitom tvrdě dřeli, byli na soustředění, podmínky máme perfektní. Snad se zvedneme směrem k příští sezoně.