23.6.2014 - Dozvuky kauzy metanol

Aféra s přimícháváním jedovatého metanolu, který v Česku zabil desítky lidí, si vybírá daň také mezi menšími výrobci alkoholu. V roce 2015 může kvůli vysokým kaucím skončit výroba v řadě malých a středních likérek.

Vláda totiž po propuknutí metanolové kauzy reagovala zpřísněním zákonů. Zejména zákon o povinném značení lihu vnímá ale řada menších výrobců jako diskriminační, protože zavedl kauce nutné pro podnikání. Výrobci mají nyní na výběr – buď složí kauci půl milionu korun, za niž získají 25 tisíc kolků, nebo v případě větší produkce musí složit pět milionů korun. Pětadvacet tisíc kolků podle menších výrobců prakticky neumožnuje existenci. "Protože pokud na půllitrové láhvi vydělám reálně deset korun, tak tisk činí čtvrt milionu korun, ale přitom musím mít složený půlmilion na účtu," uvádí majitel likérky v Prádle Petr Jenčík. Menší výrobci, kteří zatím složili nižší kauce, vyčkávají. "Většina likérek nemá pět milionů v hotovosti a získat peníze bankovní garancí je pro malé likérky naprosté sci-fi. U počtu 25 tisíc kolků vázaných navíc na kusy, a ne objem, nemáte šanci se ekonomicky uživit," souhlasí Martin Němec, šéf likérky Helsinki Group. Podle něho to letos ještě nějak zvládnou, ale rok 2015 bude pro řadu z nich rozhodující. "Pokud se něco nezmění, může až polovina malých výrobců skončit," nastiňuje černý scénář.

Problematické kauce

Menší výrobci se proto snaží bránit a zkusit podmínky změnit. Nové zákony představují podle nich velké bariéry vstupu do odvětví, a snižují tak konkurenci na trhu. Producenti chtějí změnit hlavně kauce: navrhují, aby byly nastaveny nejlépe na odstupňovanou výši výroby, a proto založili Odborné sdružení likérek a pálenic. Jedním z iniciátorů je právě Petr Jenčík. "Chceme dosáhnout toho, aby došlo ke změně parametru, který z hlediska kauce rozlišuje mezi malými a velkými výrobci," říká Jenčík. Podle Martina Žufánka, majitele rodinného lihovaru Žufánek, je největší problém, že kauce je počítána na množství kolků, nikoli na logičtější množství vyrobeného alkoholu. "Jsou výrobci dárkových lahví o objemu třeba jen 0,1 litru. Za nižší kauci získají 25 tisíc kolků stejně jako výrobce, který za ně vyrobí 25 tisíc litrových lahví. První prodá za stejnou kauci 2500 litrů, druhý desetkrát tolik," vypočítává nepoměr Žufánek.

Jelikož nemá jeho firma složenu vyšší kauci, uměle udržuje výrobu tak, aby se do počtu kolků vešel. Navíc firma už byla nucena zrušit výrobu některých menších lahví. Se změnou chtějí proto zmínění výrobci přijít do konce roku, příští rok bude totiž pro řadu likérek zlomový. Letos mají "výhodu" v tom, že zákon začal platit od prvního prosince loňského roku, a protože se kolky nakupují za kalendářní rok, vyřešili to podle Jenčíka předzásobením – nakoupili jich celkem padesát tisíc. Příští rok už však půjde jen o 25 tisíc kolků. "Řada firem kolky za půlmilionovou kauci spotřebuje ještě před koncem roku, a pokud nemají na kauci pět milionů, mají smůlu," upřesňuje Jenčík. V otázce kauce by podle malých likérek bylo logičtější rozdělení firem podle velikosti. Tak je tomu například v případě pěstitelských pálenic, které mají poloviční sazbu spotřební daně. Podobně využívají nižší daňové zatížení malé pivovary.

Senátní obrátka

Martin Němec byl jedním z iniciátorů stížnosti k Ústavnímu soudu, kterou chtěli malí výrobci podat prostřednictvím senátorů. "Přestože jsme měli příslib 19 senátorů, prakticky všichni nám před soupisem přestali brát telefony a nakonec to podepsali jen dva. Nyní se připravujeme na podání stížnosti individuálně procesním způsobem," popisuje další kroky Němec. Podobně se vyjádřil i Jenčík, který dodal, že šlo hlavně o senátory za ČSSD. "Každý senátor se samozřejmě může rozhodovat podle sebe. Když jsme slyšeli, že se chystá taková akce, tak jsme dali všem doporučení, že by hlasování pro stížnost nebylo vhodné. My zákon v současném znění považujeme za dobrý," tvrdí předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha. Naopak senátor za ODS Tomáš Jirsa snahu malých likérek podpořil. "Zákon byl podle mě přijímán v až hysterické atmosféře, aby se zabránilo dalším mrtvým v metanolové aféře, takže se tam dostaly klauzule o kaucích a kamerových systémech," říká Jirsa.

Ani jedno, ani druhé podle něho těm, kteří chtějí šidit s lihem, nezabrání. "Proč si někteří senátoři rozhodnutí rozmysleli? Nevím, jestli za tím stojí velké likérky, nemám o tom žádné přímé informace." Unie výrobců a dovozců a lihovin ČR (UVDL), která sdružuje třináct členů představujících osmdesát procent tuzemského trhu, si zákonné změny pochvaluje. "Dříve se nevědělo, kdo může prodávat alkohol, protože na to stačila volná živnost, kterou mělo přes dva miliony subjektů. Nyní víme, že máme kolem 200 tisíc vázaných živností, a zjednodušeně můžeme říct, že celníci vědí, kam jít," uvádí Jaroslav Burkart z UVDL. Podle něho černý trh bujel v malých a středních likérkách, kdy dopoledne "jela" výroba legální a odpoledne nelegální. Velcí hráči na trhu tvrdí, že zavedení kaucí je naopak nezbytným opatřením. "Trh poškodily právě malé a účelově založené firmy, které způsobily miliardové daňové úniky. Takové by se na trh neměly dostat," říká Petr Pavlík, generální ředitel firmy Stock Plzeň.

Velký bratr se (ne)dívá

Další věcí, která je podle menších likérek takzvaně na hraně, je povinnost instalovat do provozů, kde se značí líh, a do daňových skladů kamerový systém, který daný prostor neustále snímá. Jedním z problémů instalace kamerového systému je nejednotný přístup celní správy v jednotlivých krajích. V Moravskoslezském kraji ho už podle Jenčíka musí mít všichni, v některých regionech ale dostali odklad do června či srpna. "Celní úřady přistupují při vydávání povolení k firmám individuálně. Proto mohou být ve spouštění kamerového systému mezi jednotlivými výrobci rozdíly bez ohledu na to, zda jsou z jednoho, či více krajů," tvrdí Jiří Barták, vedoucí oddělení vztahů s veřejností Generálního ředitelství cel. Výrobci si ovšem neberou servítky, podle nich to zavání "Velkým bratrem".

"Z kamerového systému vznikl paskvil. I někteří řadoví celníci přiznávají, že je to k ničemu. Máte povinnost skladovat záznamy 35 dnů, což je ale v přímém rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů, to ovšem nikdo neřeší," tvrdí Martin Němec. S tím souhlasí i Martin Žufánek: "Kamerový systém s on-line přístupem nemá ve světě obdoby. K tomu není zapotřebí žádných slov. To by musely být kamery všude, v každém sklepě, garáži, skladu. Tam všude se dá míchat nelegální alkohol." Obvinění v kauze metanol ostatně často míchali alkohol právě ve skladech a garážích. Podle UVDL i dnes hodně hostinských nakupuje lihoviny od nelegálních distributorů bez licence. "Pokud se nezavře pár hospod, které neprokážou, že lihoviny nakoupily od licencovaného distributora, bude legislativa dále obcházena," připouští Burkart z UVDL.

Více pití z dovozu

Kauza pančovaného alkoholu ovlivnila i preference Čechů ve vztahu k tvrdému alkoholu – začali si více vybírat. Podle průzkumu společnosti Rémy Cointreau Češi v poslední době upřednostňují prémiový alkohol, který konzumují stále častěji doma než v barech a restauracích. "Změna preferencí ve výběru alkoholu je určitě způsobena ‚metanolovou aférou‘, kdy část konzumentů ztratila důvěru v levnější produkty a přiklonila se spíše k importním značkám," komentuje situaci Ondřej Roček, marketingový ředitel Rémy Cointreau ČR. S tím souvisí nárůst spotřeby zahraničních značek, který eviduje i Unie výrobců a dovozců lihovin. "Ztráty z prodejů se už nikdy nenahradí, protože vzrostl import lihovin, který nahradil prostor uvolněný českými výrobci," tvrdí Jaroslav Burkart z UVDL. V roce 2011 tvořily dovezené značky v přepočtu na peníze 32 procent trhu, letos už je to 36 procent. Tento fakt potvrzují víceméně všichni výrobci a dodávají, že i přes postupný růst v loňském roce stále nedosahují hodnot prodejů jako před vypuknutím kauzy metanol.

---

Kauza metanol v číslech a datech

Aféra kolem výroby lihovin pančovaných jedovatým metylalkoholem vypukla začátkem září 2012. První oběť zemřela 3. září v Havířově, po otravách spojených s metylalkoholem zemřelo celkem 48 lidí, z toho 23 v Moravskoslezském kraji. Dále je přibližně 140 poškozených, kteří si často ponesou trvalé následky (například oslepli). Metanolová kauza je z hlediska obětí druhou nejhorší katastrofou v dějinách samostatné České republiky. Více lidských životů si vyžádaly jen povodně z roku 1997. Vláda reagovala dočasnou prohibicí vztahující se na produkt s obsahem vyšším než dvacet procent alkoholu. Stále však chybí několik tisíc litrů z až 15 tisíc litrů nebezpečného alkoholu. Parlament v reakci na kauzu schválil zákon o povinném značení lihu. Přijal i novelu živnostenského zákona, která zavádí koncese pro prodejce lihu a lihovin. Celkem bylo obviněno přes 70 lidí, většina z ohrožování zdraví závadnými potravinami. V takzvané hlavní větvi kauzy je stíháno 31 lidí včetně hlavních původců a distributorů. Unie výrobců a dovozců lihovin odhadla celkové škody nejméně na jednu miliardu korun, přičemž největší ztrátu, kolem 600 milionů, utrpěl stát na výběru spotřební daně. Další stamiliony pak musely vydat pojišťovny na úhradu léčebných výloh.