13.9.2014 - Bylo Karvinsko vždy levicové?

Ohlédnutí za historií volebních preferencí na Karvinsku od roku 1920 do roku 1946.

Karvinsko – Region Karvinska má většina lidí spojené s levicovou politickou orientací. A dokonce i při pohledu na historický vývoj volebních preferencí se zdá, že plným právem. Již ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1925, do kterých se na rozdíl od těch v roce 1920 zapojilo i naše území, většina Karvinských volila KSČ. Na území Těšína pak zvítězilo PZLR neboli Polský lidový a dělnický svaz, v celorepublikovém měřítku ale nedosáhlo na významný úspěch a po volbách se toto uskupení rozpadlo. Polské strany již od tohoto roku samostatně nekandidovaly.

Celorepublikově tehdy zvítězila RSZML tedy Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, známá též pod pojmem Agrárníci. Na druhé příčce se umístilo KSČ. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1929 okrsky Bohumín a Fryštát volily KSČ. Na území dnešní Orlové zvítězilo ČSDSD neboli Československá sociálně demokratická strana dělnická a v Těšíně zvítězilo PaŽ, plným názvem Koalice polských a židovských stran. Celorepublikově své prvenství obhájilo RSZML a v těsném závěsu za nimi bylo ČSDSD.

Těšín se vždy lišil

V roce 1935 se již významně prosazovaly německé strany a tento stav byl patrný také ve volbách do poslanecké sněmovny. Na území Karvinska stále vedla KSČ a ČSDSD, v Těšíně pak AB, což byla koalice vzniklá sloučením Hlinkovy ludovej strany, polské strany a Autonomního zemědělského Sojuzu nazvaná Autonomistický blok. Na celorepublikové úrovni však v tomto roce hlasy z příhraničních území umístily Sudetoněmeckou stranu před RSZML i ČSDSD. Po osvobození republiky následovalo ustavení Prozatímního národního shromáždění a vytvoření národních výborů, které ale nebylo výsledkem standardního volebního procesu. Řádné volby do Národního shromáždění se konaly v květnu 1946, kdy s 31,1 procenta zvítězila KSČ.