1.10.2014 - Proč vadí nepřizpůsobiví lidé

V Karviné včera vzniklo memorandum vládě o řešení několika sociálních problémů.

Karviná – Kšefty s ubytováváním tzv. nepřizpůsobivých lidí a jejich koncentrace do stejné lokality. Toto například vnímá starosta Varnsdorfu ze Šluknovského výběžku Martin Louka jako jeden z hlavních důvodů problémů s takzvaně sociálně vyloučenými lokalitami a napětí mezi jejich obyvateli a zbytkem většinové společnosti. To a mnohé další z dané oblasti se včera probíralo na konferenci o takzvaně nepřizpůsobivých obyvatelích měst, která proběhla v karvinském domě Družba. Na akci se sjeli představitelé měst Varnsdorf, Přerov, Bohumín, Havířov, Ostrava i hostitelské Karviné. Všichni si pak vyměňovali zkušenosti z dané oblasti a pokoušeli se najít různá řešení.

"Ti lidé do daných lokalit určitě nepřicházejí za prací, protože v nich většinou už tak panuje velká nezaměstnanost. Láká je možnost bydlení, kterou jim nabízejí různí podnikavci. Takto začínají i problémy s tím spojené," řekl dále redakci Deníku starosta Varnsdorfu. Zároveň uvedl i zářný příklad, jak takové lokality vznikají. A nemusí jít jen o místa s klasickými ubytovnami. Ve Varnsdorfu je to například Kovářská ulice. Když zde před dávnými lety začala privatizace bytů, několik jich skoupili podnikavci, kteří zde pak vytvořili tzv. sociální bydlení. Noví nájemníci takových bytů začali s přibývajícím množstvím vadit původním obyvatelům. Navíc zde kvůli tomu začaly klesat ceny bytů. Původní obyvatelé se začali stěhovat pryč a stále levnější byty skupovali zmínění podnikavci. Dnes je tak ráz této ulice zcela jiný než dříve.

Frustrace, vztek i rostoucí rezignace. Takto popsal vztahy mezi nepřizpůsobivými lidmi a zbytkem obyvatel Přerova zástupce ředitele tamní městské policie Miroslav Komínek. "Drobná kriminalita, výtržnosti, pokřikování, někdy dokonce i plivání, sahání nebo štípání do kolemjdoucích žen. Problémem jsou i skupinky dětí obyvatel ubytoven, které často nechodí do školy, potulují se, obtěžují, žebrají nebo kradou," popsal přerovský strážník. "A přitom ti původní obyvatelé těchto čtvrtí, mezi kterými jsou i mnohé romské rodiny, z těch nově příchozích radost rozhodně také nemají," uvedl dále v rozhovoru s Deníkem Miroslav Komínek.

Stejně jako ve Varnsdorfu také v Přerově vnímají problém především v koncentraci takových lidí na jedno místo a také v tom, že se do měst stěhují lidé, kteří zde původně nikdy nepatřili. V této souvislosti se obecně hovoří například o příchodech obyvatel původních romských osad ze Slovenska a podobně. Účastníci akce pak společně sepsali memorandum, podle kterého by obce měly mít daleko větší pravomoce v oblastech regulace ubytoven, sběren a přestupků. Text memoranda pak půjde parlamentu, vládě a Svazu měst a obcí.