6.10.2014 - Barvy Ostravy

TŘETÍ NEJVĚTŠÍ MĚSTO REPUBLIKY UDĚLALO V POSLEDNÍCH LETECH VELKÝ KUS PRÁCE. SNÍŽILO NEZAMĚSTNANOST I ZNEČIŠTĚNÍ A VÝRAZNĚ ROZVINULO KULTURU. JENŽE IMAGE "ČERNÉ OSTRAVY" SE NEMŮŽE ZBAVIT A POLITICKÁ SITUACE HROZÍ MIZERIÍ.

Největší výzva Ostravy zní – přestat se za své město stydět. Aglomerace dokázala absorbovat neuvěřitelné množství lidí, kteří museli změnit zaměstnání. V regionu se také za poslední roky dramaticky zlepšil stále omílaný problém s ovzduším. A ani vylidňování centra, aktuálně asi nejmódnější téma, nevnímají zdejší elity jako to, co musí Ostrava v první řadě vyřešit. Prioritním úkolem stojícím před moravskoslezskou metropolí se tak stává zlepšení její image. Zvýšení atraktivity Ostravy, proměna jejího obrazu coby "černého" města přesyceného davy nezaměstnaných dusících se emisemi. Zdůraznění, že jde o místo s výrazným růstovým potenciálem, které nabízí čím dál víc příležitostí mladým lidem, v němž vznikají nové fakulty a nová pracovní místa. A jehož kulturní scéna co do kvality snese srovnání s Brnem či Prahou (a často je i předčí).

Na téhle výzvě se shodnou bývalí i současní politici napříč politickým spektrem. Dvojice ostravských primátorů, bývalý hejtman kraje, zdejší exministr životního prostředí i někteří z momentálních kandidátů na primátora – ti všichni tvrdí, že Ostrava nyní musí ze všeho nejvíc pracovat na svém obrazu. "Vnímání místních lidí jako města pro budoucnost, nezbytnost zcela nového pohledu na město, jak má vypadat v příštích desetiletích, to vidím jako aktuální problém Ostravy. Neustálé zdůrazňování témat jako špatné ovzduší či nezaměstnanost nikam nevede. Politika kňučení a naříkání je k ničemu a jen snižuje zájem okolí investovat do města," říká europoslanec Evžen Tošenovský, osm let primátor Ostravy a poté osm let hejtman Moravskoslezského kraje.

"Pro mě je největší potíž Ostravy její mediální obraz, protože život je tady jiný, než jak říkají ty neustálé stereotypy," přizvukuje bývalý náměstek hejtmana a exministr životního prostředí Pavel Drobil. Tradiční problémy už nejsou problémy Co se ovzduší týče, politici se shodují, že se situace v regionu zhruba od roku 2007 výrazně proměnila. Zdejší podniky razantně snížily objem vypouštěných emisí, a pokud lze něco zlepšovat, jde už spíše o dopravní situaci (která je ale v Ostravě stále lepší než třeba v Praze) a o lokální topeniště. Největší podíl na znečištění připisují místní sousedům – v Polsku jsou výrazně benevolentnější emisní limity než v České republice.

Jako daleko reálnější problém je vnímána nezaměstnanost, ovšem i zde Ostravané v první řadě zdůrazňují, že situace je o mnoho lepší než před lety. "V nezaměstnanosti na tom nebudeme o mnoho hůř, než je průměr v celé Evropě. Ani ve srovnání s republikou to není špatné – máme u nás nezaměstnanost 11,3 procenta, což je asi jeden a půl bodu nad průměrem Česka," popisuje primátor Ostravy Petr Kajnar. Tato mírně nadprůměrná čísla jsou přitom mezi ostravskými politiky považována za ohromný úspěch. Před pár lety se nezaměstnanost blížila hranici 19 procent, takže výsledek lehce nad průměrem je nezpochybnitelné zlepšení.

To vše v situaci, kdy Ostrava a okolí prošly nesmírně složitou transformací. Region ztratil desítky tisíc pracovních míst v původních profesích, jejich celkový počet odhadují politici na 150 tisíc. 150 tisíc lidí, kteří museli v posledních letech dramaticky změnit životy své a životy svých rodin. A z Ostravanů je cítit pýcha na to, že tento proces jejich město zvládlo se ctí. Přesto si všichni uvědomují, že problém není provždy vyřešený, ale že stále ještě hrozí ztráta dalších desítek tisíc pracovních míst. A že nejvíce ohroženi jsou nejméně vzdělané i nejméně majetné skupiny obyvatel, které jsou v Ostravě i vinou historického vývoje početně silnější než ve srovnatelně velkých městech.

"Do Ostravy se v minulosti sestěhovávali lidé spíš na manuální, nízko kvalifikovanou práci a pro ně tu teď tolik práce není. Bohužel tu někteří vyrůstají i v přesvědčení, že nemá cenu se tu vzdělávat, že je tu nic dobrého nečeká," říká dlouholetý starosta největšího městského obvodu Ostrava-Jih Karel Sibinský. "Bude to stále mezi hlavními úkoly budoucího primátora – vytvářet pracovní místa. Podniky, které tu zaměstnávají desetitisíce lidí, jako OKD, tady za deset let jistě nebudou. Musí se řešit sanace budoucí nezaměstnanosti, jež bude vznikat na úrovni méně kvalifikované pracovní síly. Vytvořit tlak, aby přicházely hi-tech firmy, podpořit Vědecko-technologický park," vyčísluje doporučení pro svého nástupce primátor Kajnar. "Obrovsky věřím v budoucnost Ostravy" I on však jako současný nejpalčivější problém Ostravy vnímá něco jiného. "Je to ztráta talentů. Když budu chtít studovat biochemii, půjdu do Brna nebo do Prahy. A asi tam i zůstanu, protože tady nebudu mít pracovní uplatnění," uvádí primátor s tím, že je nutné, aby město nadále podporovalo vznik a růst nových fakult vysokých škol, ale i dalších, třeba soukromých vzdělávacích institucí.

V posledních letech vznikla při Ostravské univerzitě třeba nová lékařská fakulta, ale dost místních by přivítalo i rozšíření možností na nižších úrovních vzdělávání. "Dnes už město nabízí víc možností vysokoškolákům než středoškolákům či nekvalifikovaným. Přišla sem spousta firem, které sem přesunuly svůj vývoj. Velmi dobře se tu uplatní třeba lidé s IT vzděláním," soudí exministr Drobil. Také on považuje za obrovský problém, že mladí lidé často necítí důvod v Ostravě zůstávat. "Je nutné, aby člověk, který tu vystuduje vysokou, měl perspektivu získat slušné zaměstnání a slušné bydlení. Zčásti mají tihle lidé skutečně lepší podmínky v Praze a Brně než v Ostravě. Ale z velké části toto negativní PR Ostravy neodpovídá realitě. Obrovsky věřím v budoucnost tohoto města."

Když se mluví o způsobu, jak Ostravu zatraktivnit, napravit její pošramocenou pověst a vtisknout jí novou image, místní často zmiňují Dolní oblast Vítkovice. Revitalizace rozsáhlého průmyslového areálu v národní kulturní památku zapsanou v seznamu evropského kulturního dědictví je jedním z nejvýznamnějších počinů dějin města. "Ostravské Hradčany" se díky tomu staly jednou z nejnavštěvovanějších českých památek vůbec. A vedle toho se Ostrava pyšní unikátní kulturní scénou. Zdejší divadla jako Komorní scéna Aréna či Divadlo Petra Bezruče svou kvalitou strčí do kapsy i mnoho divadel v hlavním městě či v Brně. Populární festival Colours of Ostrava zase těží z jedinečné industriální architektury zmíněných Vítkovic.

Politická mizerie Co však může Ostravu ve vývoji brzdit, je nezdravá politická situace. Navenek nejsilnější strana města, ČSSD, je uvnitř v katastrofální kondici. Posledních osm až deset let je sociální demokracie v Moravskoslezském kraji prakticky zaručeným výtahem k moci – podobně jako jím ještě nedávno byla v hlavním městě ODS. A navlas stejné problémy jako někdejší dominantní stranu pravice potkaly v Ostravě ČSSD. Tvrdý boj o moc, ve kterém se vylučují členové strany i ruší celé místní buňky. Nekompromisní vnitropartajní likvidace názorových oponentů a obklopování se skupinou loajálních lidí bez vlastního programu, jejichž jedinou hodnotou je přikyvování momentálním vládcům – šéfovi ostravské ČSSD, poslanci Adamu Rykalovi, a hejtmanovi Miroslavu Novákovi. Současný kandidát ČSSD na primátora Lumír Palyza je v Ostravě vnímán jako součást této sítě.

Na straně poražených jsou "staří" členové sociální demokracie. Mezi nimi například končící primátor Kajnar, který byl ze strany vyloučen na začátku tohoto roku. Letos se pokusí kandidovat s vlastním sdružením Ostravské fórum, znalci místních poměrů mu však příliš vysoké šance nedávají. Mezi poraženými je i zmíněný starosta největšího městského obvodu Sibinský. I na této úrovni zvolila vládnoucí klika ostravské ČSSD razantní postup. "Z třiadvaceti lidí, které teď máme v obvodu, kandiduje do dalšího zastupitelstva jediný člověk – Eva Petrašková, tchyně pana Rykaly," popisuje odcházející starosta, který vedl obvod posledních 16 let. A stejně jako měla pražská ODS a primátor Pavel Bém svého "politického podnikatele" Romana Janouška, má vládnoucí klika v ostravské ČSSD také zákulisního hybatele z pomezí politiky a byznysu – Martina Dědice. Muže, jehož v březnu zatkla policie kvůli podezření, že přijímal desítky milionů na úplatcích od firem, kterým u politiků zajišťoval vítězství v lukrativních zakázkách. Tato rozsáhlá kauza dosud není u konce.

Vedle ČSSD má nejvýraznější naději na úspěch hnutí ANO Andreje Babiše. Stejně jako na dalších místech republiky však toto seskupení nabízí kandidáty bez jakékoliv politické zkušenosti či minulosti, a proto nikdo neví, co od nich čekat. Do voleb půjde i řada nových subjektů, u kterých je problém identický. ODS či TOP 09 se vysoké šance nepřisuzují. Kromě nezkušenosti a malé prověřenosti kandidátů navíc Ostravě hrozí i silné rozdrobení budoucího zastupitelstva. Z posledních preferencí vyplývá, že novou koalici může teoreticky skládat i čtyři až pět subjektů. Navíc subjektů, které na sebe v rámci kampaně často nevybíravě útočí. Skládání koalice, která bude třetímu největšímu městu republiky vládnout, tak bude velmi složitým procesem.

---

OSTRAVA V ČÍSLECH
27 000 NEZAMĚSTNANÝCH - Zhruba tolik uchazečů o práci registrují místní úřady práce v samotné Ostravě, další desítky tisíc nezaměstnaných jsou v blízkém okolí. Město ovšem dokázalo za poslední roky srazit nezaměstnanost z 18–19 procent na dnešních jedenáct.

1994 - V tomto roce byla zastavena těžba uhlí ve městě Ostrava. Zhruba od té doby začíná rozsáhlá fáze restrukturalizace, během níž se musí desítky tisíc lidí přizpůsobovat nové životní situaci a měnit svoje kariéry.

680 tis. - NÁVŠTĚVNÍKŮ přilákala loni Dolní oblast Vítkovice. Dostává se tak velmi vysoko v žebříčku nejnavštěvovanějších památek celé republiky. Pro srovnání: hrad Karlštejn mívá kolem 200 tisíc návštěvníků ročně.

2. - V REPUBLICE Aglomerace obcí Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald a Rychvald má téměř půl milionu obyvatel, a je tak po Praze druhou největší aglomerací v Česku.