16.10.2014 - Dají se školy bránit před útokem? "Zcela to nejde"

Tragický útok duševně nemocné ženy ve Žďáru nad Sázavou silně ovlivňuje i dění v kraji. Útočnice totiž pochází z Ostravska a léčila se v Psychiatrické nemocnici v Opavě. Její ředitel nyní kvůli tomuto případu odstoupil. Navíc všechny školy mají prověřit, jak jsou proti vstupu cizích lidí zabezpečeny.

OSTRAVA - Ministr školství Marcel Chládek v návaznosti na žďárskou tragédii vyzval, ať všichni ředitelé prověří, zda jsou školy dostatečně zabezpečeny. Ředitelé škol v Moravskoslezském kraji se ovšem shodují: stoprocentní zabezpečení zřejmě není možné. Při příchodu prvňáčků do školy ještě cizího člověka zahlédnete, ale mezi středoškoláky se dospělý lehce ztratí.

Šestadvacetiletá Barbora Orlová, která trpí paranoidní psychózou, zaútočila poprvé v květnu 2012 v havířovské základní škole, kde pobodala družinářku a takřka dvě hodiny držela jako rukojmí sedmiletou dívenku. Žena na téměř dva roky skončila skončila v Psychiatrické léčebně v Opavě. Jenže letos v únoru soud na návrh lékařů rozhodl o změně ústavní léčby na ambulantní. Ředitel opavské nemocnice Ivan Drábek po včerejší schůzce s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem na svou funkci po 24 letech rezignoval. "Všichni vědí, že jsme nemohli nic ovlivnit. Vše proběhlo lege artis, ale neustál jsem silné mediální tlaky. Je mi téměř 68 let, proto jsem se rozhodl rezignovat, i když jsme neudělali žádnou chybu," konstatoval Drábek.

Současně školy na ministrův příkaz prověřují, zda se dovnitř nemohou vetřít cizí lidé. Například Wichterlovo gymnázium v Ostravě-Porubě má vrátnou i kamery, přesto zástupce ředitele Libor Klubal říká: "Je hrozně těžké školu zabezpečit. I když zavedete jakýkoli způsob – od snímání otisků prstů přes čipové karty po vrátného, tak mezi půl osmou a osmou ráno je nápor studentů vždycky takový, že se v davu cizí člověk ztratí." Ideální formou zabezpečení podle něj není ani zmíněné snímání otisků prstů. "Znám gymnázium v okrese, které to využívalo, ale funguje to tak, že jeden student prst otiskne a další projdou s ním." Klubal si tak už nedovede moc dobře představit, že by se zabezpečení školy dalo ještě výrazně vylepšit. "Posledním krokem bylo zavedení kamer, díky nimž má vrátná přehled o tom, co se děje kolem školy a na dvoře. Je to i o ostražitosti učitelů, kteří chodí do školy třeba i se žáky a sledují, jestli tam není někdo, kdo tam být nemá."

Ani starosta Českého Těšína Vít Slováček si neumí představit lepší zabezpečení, než jaké školy zřizované městem mají dnes. "Školy jsou uzamykané, do objektu se může návštěvník dostat jen po komunikaci přes videofon nebo telefon se sekretariátem. Okolí škol ve velké míře vidí i dozorčí městské policie díky kamerovému systému. Větší zajištění si nedokážu představit. Žádná bezpečnostní opatření nejsou stoprocentní," dodal starosta Slováček. Kraj prověřoval opatření na školách, jež zřizuje, už po havířovském útoku v roce 2012. "Po technické stránce máme školy zabezpečeny velmi slušně. Do žádné z nich by se cizí člověk neměl dostat během vyučování, riziko ale stoupá v době začátku a konce vyučování," řekla náměstkyně hejtmana Věra Palková. Výchovní poradci, případně další učitelé, kteří musí častěji zasahovat v rizikových situacích, by na to podle náměstkyně měli být lépe připraveni. "Pořádáme kvůli tomu semináře a workshopy."

Fakta
Co se stalo ve Žďáru?
Šestadvacetiletá Barbora Orlová s nožem v ruce na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou v úterý ráno pobodala několik lidí. Šestnáctiletý chlapec zemřel, další dvě žákyně a jeden policista vyvázli se zraněním. Zásahová jednotka ženu zadržela několik desítek minut po činu ve škole. Policie útočnici zpacifikovala paralyzérem. Včera byla obviněna z vraždy a braní rukojmích, za což jí hrozí trest 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Policie podala návrh na vazbu. I nyní však může být ženino stíhání nakonec zastaveno kvůli její nepříčetnosti a Orlová by poté nejspíše skončila opět na psychiatrii.

Mezi půl osmou a osmou ráno je nápor studentů vždycky takový, že se v davu cizí člověk ztratí.