Původní trať je předchůdkyní dsnešní spojnice Havířova a Těšína. Před válkou vedla částečně i dnešním Polskem

Historie

Karvinsko, Těšínsko – Letos v září uplynulo 100 let od zprovoznění místní dráhy mezi obcí Suchá a Těšínem. Jejímu vzniku napomohlo, jak jinak na Karvinsku, rozvoj hornictví a potřeba přepravy uhlí i osob k práci v dolech. Původní trať vycházela z kolejiště stanice Suchá ve Slezsku, kde byla v roce 1911 ukončena místní dráha z Velkých Kunčic nad Ostravicí, kde byly v provozu dvě železniční vlečky, jež směřovaly k jámě Kaiser Franz Joseph Schacht, později jáma Suchá a druhá na jámu Erzherzog Franz Schacht, po roce 1918 jámaFrantišek. Nádraží v Suché, kde byla i výtopna pro lokomotivy, bylo časem napojeno jak na již vzpomínaný důl Suchá, tak i vlečkou přes důl František a Barbora propojeno s Karvinou. Po stavbě těchto vleček se výrazně navýšila doprava uhlí v této oblasti na hlavní tahy,a společnost Ostravsko frýdlantské dráhy přistoupila na vybudování další části ze Suché ve Slezsku do Těšína, a tím i propojení na Košicko­bohumínskou dráhu.

I když část Těšínského Slezska už od roku 1869 spojoval první úsek Košickobohumínské dráhy (KBD), vedoucí z Bohumína přes Orlovou a Karvinou do Těšína, oblasti v okolí Suché byli ještě dlouho bez železničního spojení. I díky tlaku těžařů, kteří na Karvinsku otvírali nové doly, získala v roce 1909 společnost Ostravsko ­frýdlantské dráhy, jejíž převážnou část akcií vlastnil stát, "Koncesi pro místní dráhu ze Svinova­ Vítkovic do Těšína s odbočkou do Fryštátu". Projekt trasy vycházel z části navrhované varianty železnice, kterou se později stala Severní dráha císaře Ferdinanda.

Ze Suché do Těšína

Trať byla dána do provozu 1. září 1914 a směřovala do Horní Suché, odkud trať vedla mírným obloukem na zastávku Albrechtice nedaleko stejnojmenné obce. Původní zastávka byla opuštěna po výstavbě nové staniční budovy v roce 1961 a následně asanována. Dodnes je vidět v blízkém lesíku původní drážní těleso. Mostem, jehož kamenné pilíře jsou patrné dodnes, se trať přes údolí říčky Stonávky dostala k úbočí Těšínské pahorkatiny a dlouhým zářezem dosáhla katastru obce Louky (snímek vlevo dole). Odtud přemostěním přes trať Košicko bohumínské dráhy, která zde již byla od roku 1869, a silnice Fryštát­ Těšín překročila mostem řeku Olši, kde se nacházela zastávka a nákladiště Marklowice, dnes v Polsku. Odtud po pravém břehu řeky Olše se před druhým mostem přes řeku napojila na trať Těšín ­Bílsko, otevřenou v roce 1888, a dosáhla stanice Těšín (dnes Český Těšín). To již v té době bylo společným nádražím jak pro Košickobohumínskou dráhu, tak i pro dráhu Kojetín­ Bílsko, nazývanou také Dráhou Moravskoslezských měst. Zde tato trať po 16km končila.

Dělil se Těšín i železnice

Po roce 1918 přešel celý původní úsek pod ČSD, ale po rozdělení území a definitivním určením hranic mezi Československem a Polskem v roce 1920, se stala část mezi Těšínem včetně zastávky Marklowice až po most přes řeku Olzu součástí Polska. Řeka Olza se tímto určením stala řekou hraniční. Na jaře roku 1930 byla dokončena přeložka vedoucí přes zastávku Podobora na trati Košicko­ bohumínské dráhy a tímto datem také byla původní část místní dráhy opuštěna a nová byla vedena ve směru z Českého Těšína souběžně s tratí Košicko bohumínské dráhy. Pravidelný provoz byl zahájen 15. září 1930 s novým jízdním řádem.

Napojení na KBD

Na této nové přeložce byl využit i původní most přes Košicko­bohumínskou dráhu, na který byla trať napojena za zastávkou Podobora, kde však zatím vlaky ve směru na Albrechtice nezastavovaly. Poslední velké změny se uskutečnily v letech 1957 až 1962, kdy prošla celá tato trať rekonstrukcí, a úsek z Havířova do Albrechtic byl uveden na novou přeložku mimo poddolována území v oblasti Prostřední Suché. První kolej byla dána do provozu v roce 1961 a druhá o rok později.

Problémy tvořil jen svažitý terén. Více o historii této místní dráhy včetně fotografií a projektů je možné se dozvědět v Železničním muzeu moravskoslezském. Na toto téma je tam možně zakoupit i brožuru. Muzeum se nachází ve výpravní budově železniční stanice Ostrava­Střed, kde je také připravena expozice o Košicko­bohumínské dráze a modelová železnice pro mladší návštěvníky. Terén mezi Albrechticemi a nadjezdem přes Košickobohumínskou dráhu. Výstavbou této přeložky zanikly původní zastávky a stanice Dolní Suchá, Prostřední Suchá, Horní Suchá a Albrechtice a vznikly nové, a to Havířov­ Suchá, Horní Suchá a Albrechtice u Českého Těšína.

V letech 1961 – 1963 byla postavena i přeložka po novém mostě (tzv. Gagarinův most) přes koleje Košickobohumínské dráhy ze zastávky Podobora, a spojka do nově vznikající zastávky Chotěbuz, čímž byla původní zastávka Podobora zrušena. Vroce 1963 byla zrušena i zastávka Zpupná Lhota. Pavel Sládek, autor je spolupracovníkem Železničního muzea moravskoslezského.

Foto: Na snímku z 30. let minulého století je strojvedoucí Břenek ve stanici Suchá.
Foto: Sbírka Žmms
Foto: autor a sbírka Žmms