6.11.2014 - Nemívám poslední slovo, ale to první

říká Zdeněk Jahoda, jehož skvěle profitující firma Emco zásobuje svět cereáliemi

Naučil jíst Čechy zdravé pokrmy z obilnin, v nichž jsou základní složkou ovesné vločky a sušené ovoce, takzvané sypané müsli. V současné době je česká značka Emco známá v 50 zemích světa. Když její majitel a zakladatel Zdeněk Jahoda vzpomíná na své podnikatelské začátky, přiznává, že si vlastně z počátku svůj byznys představoval poněkud jinak. Původně kalkuloval, že se bude živit jako poradce, pak působil jako obchodník, který dovážel a vyvážel všechno možné od kalhot přes dřevo, až začal budoval vlastní potravinářskou výrobu. Začínal v pronajatém bytě na pražských Vinohradech s jednou telefonní linkou a dvěma zaměstnanci v lednu 1991 a za tři měsíce si už pronajal 10 kanceláří s patřičným spojením.

"Nevěděl jsem, co budu dělat, jen jsem chtěl využít znalosti cizích jazyků, a tak jsem rozhazoval sítě. Naštěstí v nich uvízla žena, která byla ochotná dodat mi sedm palet margarínu z Německa a se zaplacením počkala, až je prodám. To bylo štěstí a můj první obchod. Pomohlo mi také to, že jsem začal přesně v den, kdy padl devizový monopol. Do té doby, když chtěl někdo něco dovézt, musel požádat centrální banku, aby mu přidělila devizy," vzpomíná na své pionýrské začátky Jahoda. Když je líčí, připomíná to tak trochu velké dobrodružství a pohádku s dobrým koncem zároveň. Zvláště když zdůrazňuje, že neměl peníze, aby mohl nakupovat ve velkém, a tak si bral úvěry.

"V roce 1992 to vypadalo, že skončím. Byl jsem v minusu a pamatuji si, jak manželka v domku, který nám postavil její otec a který jsme zastavili, při mytí schodů poplakávala, že přijdeme o střechu nad hlavou. Teď je všechno super, ale než se k tomu člověk dostane, prožije si svoje," míní byznysmen, který letos investuje přes 200 milionů korun do nových výrobních provozů. Zase si pomohl úvěrem, ale už dávno se on ani jeho rodina neobávají, že firma zkrachuje. "To je můj významný rys, já jsem se nikdy nebál úvěrů," tvrdí.

Měl jsem výčitky Pro začínajícího podnikatele v 90. letech minulého století byly finance tím nejdůležitějším. Takže Jahoda musel přesvědčit partnery v zahraničí, že za zboží, které mu svěřili, dostanou zaplaceno později. Zřejmě dokázal působit seriózně, věrohodně a také zasvěceně. Klíčem k úspěchu prý byl fakt, že mu obchodní partneři uvěřili. Takže se z něho stal především dovozce zboží. Do Česka přivedl mnoho významných zahraničních společností, z potravinářství třeba Milupu s dětskou výživou a Corny s cereálními tyčinkami. "Nakonec jsem začal mít výčitky, že vlastně podporuji cizí značky, a tak jsem v roce 1994 řekl německým partnerům, že už nebudu prodávat zahraniční brandy a že chci začít komunikovat se spotřebiteli na obalu," vzpomíná podnikatel.
V Německu mu odpověděli, že oni se překladem popisků na obalu nebudou zabývat a ať si udělá vlastní značku.

A tak název firmy použil i pro značku. Tehdy ještě s malým písmenem na začátku emco, od letoška už je na všech obalech velké sebevědomé Emco. "Už na podzim 1994 jsme na potravinářské výstavě Salima ukazovali německé produkty zabalené v českém obalu s českým popisem a naší značkou," vypráví byznysmen. Netrvalo ani rok a začal hledat náhradu za německé výrobce v tuzemsku a u nich vyráběl v letech 1995 až 1998. Ale ani to mu posléze nestačilo. "Postupně jsem zjišťoval, že je to cesta do pekla. Protože my jsme byli obchodně zdatní, měli jsme velké objednávky, a tak jsme vlastně roztáčeli kola našich potenciálních konkurentů. Vyráběli pro nás, dostávali od nás peníze a z těch peněz financovali svoji značku," líčí s tím, že do toho začínaly problémy i s obchodními řetězci. Ty prý začaly vyjednávat přímo s výrobci, nikoli s obchodníky, tlačily výrazně na ceny, a tak udělal Jahoda zásadní rozhodnutí.

"Začal jsem se bát, že nemohu pokračovat bez vlastní výroby, a tak mi nezbylo než ji ve skladech v Brně rozjet," přiznává. Měl tu výhodu, že ovládal obchod a věděl dost i o výrobě, jak se díval pod ruce zahraničním producentům. Přesto na první vlastní müsli, které na krabicích počeštil na mysli, vzpomíná s úsměvem dodnes. Na inzerát získal bývalou laborantku od potravinářů a pověřil ji vývojem výrobků Emco. "V životě to nedělala. Koupili jsme jí normální domácí troubu a ona se dala do pečení. Dávala tam plechy tak dlouho, až jsme řekli ano, to je dobré. Mimochodem, když jsme si nechali natočit první televizní spot, filmaři hledali záběry a vyjeli i do našich vývojových laboratoří. Hrozně se pak smáli, když viděli ženu, jak něco šudlá v mističce a peče v troubě."

K vývoji v Brně posléze přibyla v roce 1998 i výroba, o rok později rozšířilo Emco produkci ještě ve fabrice v Bohumíně a v roce 2007 přikoupil Jahoda objekt v Hrdlích u Terezína. Tam je aktuálně soustředěna veškerá výroba firmy a na přikoupených pozemcích vyrostl obrovský areál. Od května funguje nově postavená hala, nedávno byla zprovozněna další na výrobu bezlepkových tyčinek a pro příští rok zbývá ještě linka na balení sušenek. Celkem má Emco k dispozici zastřešené prostory o rozloze 9000 čtverečních metrů.

V nich se vyrábějí cereální produkty nejen pro tuzemský, ale i pro zahraniční trh. Aktuálně největší radost má Jahoda z dodávek do USA a z proniknutí do tamního významného obchodního řetězce Walmart. I když to s sebou nese až neuvěřitelné kontroly amerických kolegů. "Jezdí k nám auditoři z USA kontrolovat výrobu, ale řeší i třeba protipožární opatření. V Bangladéši totiž vyhořela fabrika, která dělala pro Walmart, a to jim poškodilo image, proto se nyní soustřeďují i na nevýrobní procesy. Ale jestli pro ně chceme dělat, musíme se přizpůsobit jejich přísným kritériím. Je to pro nás obrovská škola včetně kvality, termínů a podobně," vypráví Jahoda.

Americkému trhu nabízí především bezlepkové produkty, a na tomhle ataku Ameriky je výborně vidět, jaký je Zdeněk Jahoda byznysmen. První setkání s Američanem, kterého pozval do Prahy na jednání, bylo sice mírné faux pas, ale jinak uspěl. Byznysmenovi s váhou 140 kilogramů a zraněným kolenem z vietnamské války totiž nabídl netradiční projížďku na kole Prahou. To byl jediný přešlap, pak už jen bodoval. Třeba když přišla řeč na to, že v USA letí bezlepkové produkty, tvrdil, že samozřejmě bezlepkové müsli není problém, přestože o nich neměl ani potuchy, natož aby je Emco vyrábělo.

A stejně tak odvážně přislíbil, že Američan nedostane provizi ze získaných kontraktů, ale slušně velký plat.
"Za měsíc jsem za ním přiletěl do Ameriky se vzorky bezlepkových potravin, které jsme mezitím vyvinuli. Týden jsme se procházeli tamními obchody, abych viděl, jak fungují, co tam chybí a podobně. A tam přišel partner s požadavkem na plat za pět měsíců. Bez záruky, že něco prodá, chtěl celkem půl milionu korun. Doma jsem nad tím přemýšlel, ale nakonec jsem si řekl – teď, nebo nikdy. Kdy jindy budeme mít možnost prodávat do Ameriky?" Kolem nás jsou obrovské trhy Speciální bezlepkové cereálie a müsli tyčinky dodávané na americký trh vynesly loni společnosti Emco 50 milionů korun. V celkově miliardové tržbě firmy jde zatím o zlomek příjmů, ale je to slušný start v USA. Jahoda dokonce kvůli posílení postavení na americkém trhu založil společně s firmou Sam Mills, která už má v Americe silnou pozici, úplně novou společnost Emco Sam Mills, ve které mu zůstala majorita. "Zatím dodáváme do dvou amerických řetězců pod značkou Emco, pak vyrábíme privátní značku Walmartu, děláme pro Sam Mills a doufám, že tím to nekončí. Nyní je pro nás klíčový export do zahraničí. Kolem nás jsou obrovské trhy, když tam získáme nějaké procento nebo zakázku od velkého řetězce, je to více než jeden obchodní řetězec v Česku," míní devětapadesátiletý byznysmen.

Z loňských tržeb 1,05 miliardy korun představoval export 315 milionů. Kromě USA míří Emco na evropské trhy, hlavně do Polska, Dánska, na severu Afriky se firmě daří v Egyptě, Tunisku a Alžírsku. Od roku 2008 působí česká firma vyrábějící cereální produkty v Rusku, 240 kilometrů od Moskvy. Ve městě Tuli koupil Jahoda zkrachovalou pekárnu, kterou využil pro své produkty. Zatím tvrdí, že na této akvizici prodělává, ale vyklidit ruský trh ani zdaleka nemíní, přestože tamní řetězce jsou prý velmi agresivní. "Špatně jsem na začátku odhadl trh, müsli je tam velmi okrajová položka, všichni jedí ovesné či pohankové kaše," tvrdí Jahoda. Ale v současné době se už situace zlepšuje. "Vyrábíme tam müsli a kaše, tyčinky a sušenky dovážíme.

Jednak lépe uhlídáme kvalitu doma, a pak potřebujeme vytížit nové zařízení v Česku," prozrazuje a s nadsázkou dodává: "Kdybych věděl, jaké mě tam čekají problémy, tak bych do toho nešel, ale platí i druhé, že je to stále zajímavý trh, který má něco do sebe. Postupujeme tam krok za krokem, na podzim budeme mít zalistování do dvou dalších řetězců."

Zdeněk Jahoda je manažer, který, jak se zdá, přitahuje výzvy. Evidentně ho těší úspěch, kterého dosáhne s námahou, s úsilím a v jeho případě i velkým zápalem. O svém dosavadním podnikání hovoří jako o boji jednoho muže, přestože v začátcích mu hodně pomáhala manželka.

"Dlouhé roky to byla one man show, teď se zdá, že mají o firmu vážný zájem i děti," prozrazuje otec dvou dcer a jednoho syna. O všech třech dětech si myslí, že by byly pro firmu užitečné, ale zatím rozvažuje jak. V současné době je zakladatel firmy vlastníkem 70 procent, manželka a děti mají zbytek. "Zodpovědně promýšlím, co bude s firmou a dětmi v budoucnu. Musím být opatrný, abych někoho neznevýhodnil a abych rozhodnutím prospěl i firmě," míní. Jistě to nebude při "Sofiině volbě" určující, ale společnost Emco vznikla vlastně od jména syna zakladatele firmy. Chtěl mezinárodní název, protože plánoval mezinárodní byznys.

Takže koketoval s názvy jako El company (Elco), Es company (Esco). "Pak jsem se podíval na Martina, řekl jsem si první písmeno Em, a bylo jasné Emco."

Ročně tato firma přináší na trh zhruba 10 novinek. Aktuálně nabízí po dlouhých testech nové ovocné tyčinky. Zdeněk Jahoda přiznává, že každý týden přinášejí vývojáři na marketingovou poradu ochutnávku toho, co vytvořili. A kdo rozhoduje, co se bude vyrábět? "Při novém výrobku nemívám poslední slovo, ale to první. Řeknu, do čeho bychom mohli jít, co vyvinout, jakým směrem jít dál, ale co budeme konkrétně nabízet trhu, o tom rozhodují chutě většiny," prozrazuje.

Tento byznysmen má charizma, které dokázal v obchodní sféře dobře zúročit. Ale také se dokázal odpoutat od přeprodávání zboží a začal obchodovat s vlastním. K tomu už by talent obchodníka nestačil, i když podle jeho názoru právě umět dělat obchod je ten správný kumšt. "Když jsem před 10 až 15 lety procházel výstavou Salima, říkal jsem si, panebože, jak my můžeme v téhle konkurenci uspět. Ale je jednodušší vyrobit výrobek na výstavu než ho úspěšně dostat ke spotřebiteli. Musíte mít v pořádku náklady, být schopen proplout přes obchody, aby se zboží dostalo ke spotřebitelům, a dlouhodobě si musíte budovat důvěryhodnost," míní Jahoda. Přes dosažené výsledky se chová a působí velice skromně. Dokonce v pražském sídle firmy nemá ani vlastní kancelář, ale sedí v open space. A důvod? "Jsem rád uprostřed dění."

---

Emco

- Firmu založil nejprve jen jako obchodní v roce 1991 Zdeněk Jahoda, který o rok dříve začal podnikat jako fyzická osoba.
- V současné době dováží potraviny jako těstoviny Panzani, Carbonell olivový olej, Lorenz chipsy, ale také vyrábí vlastní cereální produkty.
- Loni utržila společnost 1,05 miliardy korun, z toho více než polovina jde na vrub výrobků Emco.
- Vývoz představoval 315 milionů korun do 50 zemí světa, především do USA, Dánska, Polska a států severní Afriky.
- Letošní tržby dosáhnou 1,1 miliardy korun.
- Zaměstnává 200 lidí, z toho 130 v Hrdlích u Terezína, kde je soustředěna veškerá výroba.

50 mil. Kč Tolik loni firmě Emco vynesly bezlepkové cereálie a müsli tyčinky dodávané na americký trh.

Filmaři se v našich vývojových laboratořích hrozně smáli, když viděli ženu, jak něco šudlá v mističce a peče v troubě.