5.12.2014 - Historie města: Soudní okres hranický

Stavitel Jambor měl 70 zaměstnanců, továrna na hospodářské stroje v Miloticích 60, Geisler a Srna, kamenolomy v Hrabůvce 63

5. DÍL Doprava v Hranicích
a okolí

Poštovní ředitel v Hranicích, pan Martin Doležel, ve svém příspěvku konstatoval, že Hranice měly dobré železniční a poštovní spojení. Po hlavní trati k Přerovu a Bohumínu projíždělo denně 14 rychlíků, 19 osobních vlaků a 64 vlaků nákladních. Na trati

Seriál

K Vsetínu projíždělo denně 12 osobních a 6 nákladních vlaků. K severnímu vlakovému nádraží jezdily z města autobusy. Poštovní úřady byly v Hranicích dva, po jednom v Drahotuších, Kelči, Černotíně, Miloticích, Hustopečích, Paršovicích, Stříteži nad Ludinou, Potštátě, Bělotíně, Polomi a Spálově. Další dopravu obstarávaly vlakové pošty a autobusy. Silnice soudního okresu měřily celkem 235 kilometrů. K železniční trati nebyly připojeny obce Boňkov, Heřmánky u Potštátu, Heltinov u Luboměře, Michálenka u Padesáti Lánů, Winkelsdorf u Boškova a Rybáře u Drahotuš. V letech 1929 až 1930 byly vydlážděny silnice v okolí Hranic a Teplic, státní silnice Lipník – Hranice – Dub k Novému Jičínu. Nově byla vybudována silnice od vápenek za Teplicemi k Opatovicím a silnice z Hranic na Zbrašov byla vydlážděna. V městě Hranicích byly vydlážděny ulice Čaputova a Komenského s odbočkami ke hřbitovu a v ulici Kropáčově byla vozovka vyasfaltována.

Úprava řeky Bečvy

Inženýr Antonín Kubík, zemský rada, v úvodu svého příspěvku konstatoval, že podnik úpravy Spojené Bečvy, prováděný v letech 1897 až 1933 zemí Moravskou, případně Moravskoslezskou jako stavebníkem, za přispění státu a poměrně nepatrnou částkou z příspěvků "zájemníků", byl dle projektů zemského stavebního úřadu v Brně řádně dokončen. Za účelem zvýšení ochrany proti škodám z povodní, zejména v území od Hustopeč nad Bečvou až po Hranice, kde zvlášť intenzivní zemědělství, rozkvět a rozvoj lázní Teplic a města Hranic, vyžadují větší bezpečnosti, než původní projekt zaručoval, projektoval zemský úřad ochranné hráze a retenční nádrž u Kamence.

V nádrži by se zachycovaly škodlivé vrcholy povodňových vod a při opadávání vody měla být voda z nádrže vypouštěna zpátky do Bečvy. Nezájem účastníků a poměrně značný finanční náklady na výstavbu této nádrže (přes 4 miliony korun), jakož i zlepšení odtoku v důsledku výstavby retenčních nádrží na Rožnovské a Vsetínské Bečvě, odsunuly provedení retenční nádrže u Kamence na neurčito.

Hospodářské poměry okresu

Hospodářským poměrům se ve svém příspěvku věnoval finanční rada Antonín Balík z Hranic. V přehledu větších závodů na Hranicku najdeme například firmu "S. Heller, vdova a syn" továrna suken v Hranicích, která zaměstnávala 130 zaměstnanců. Firma "Ant. Kunz", továrna na vodovody Hranice, zaměstnávala 160 zaměstnanců. Stavitel Ing. A. Jambor měl 70 zaměstnanců, Družstvo "Hospodář", továrna na hospodářské stroje v Miloticích 60, Geisler a Srna, kamenolomy v Hrabůvce 63, Zemská donucovací pracovna v Olšovci 13 a Lázně Teplice nad Bečvou, 90 zaměstnanců.

Samotné město Hranice zaměstnávalo 79 a Okresní úřad Hranice 33 lidí. Zemská zbrojnice Hranice měla 24, parní pila Osvalda Loserta Hranic, stavební firmy Josefa Vostřeže, Val. Kopeckého a Vladimíra hudce zaměstnávaly po dvaceti lidech. Ve třech cihelnách Groda a Czeike v Hranicích a Rabl v Polomi dávali majitelé práci dohromady 108 zaměstnancům. Dříve byla v Potštátě továrna na hedvábí, která patřila firmě "Frid. Deri", Tu pak převzala firma "Her. Schefter" v Zábřehu. Tato továrna pro nedostatek vývozu (dříve vyvážela až na Balkán) nakonec zastavila provoz úplně.

Sociální a zdravotní péče

Od závodů je jenom krok k sociální a zdravotní péči. Tomuto tématu se věnoval JUDr. Alois Němec, vrchní soudní rada v Hranicích. K zlepšení péče o mládež byla hranickému okresu přidělena jedna sociální pracovnice. Splněn byl také poža­davek, aby přespolní mládež měšťanských škol byla v poledne stravována výživnou polévkou s chlebem. Pro nemajetné studenty a živnostenský dorost bylo požadováno vybudování společného útulku vedle okresního dětského domova. Po delším úsilí bylo na okrese zřízeno osm bezplatných lékařských poraden pro nemajetné děti a pro těhotné a kojící ženy, dále denní útulek v Hranicích pro děti, jejichž rodiče odcházejí do práce. Ve všech větších městech je nutno zavést instituci školních lékařů a v Hranicích zřídit zubní kliniku pro studenty a živnostenský dorost.

Nezaměstnanost je nutné zmenšit zřízením průmyslových závodů, které by zpracovávaly zdejší suroviny, například ovoce a proutí. Pro staré, nemajetné a zchudlé osoby bez rodiny je nutno vybudovat chudobinec. Dále je třeba zřídit útulky pro přechodné ubytování, zejména přenocování, cizích osob a to nejen z důvodů humanitních, ale i zdravotních a mravních. A protože dosavadní nemocnice v Hranicích je malá a nevyhovuje, bude třeba vybudovat moderní nemocnici. Úseky silnic, které vedou obcemi, je nutno dláždit nebo asfaltovat. Zdraví je také třeba pozvednout dobrou a kvalitní pitnou vodou, zřizováním vodovodů obecních nebo skupinových a rovněž kanalizací.

Zdravotnictví na Hranicku

Příspěvek, věnovaný zdravotnictví na Hranicku, zpracoval MUDr. Zdenko Štekl, vrchní okresní lékař. Ve zdejším okrese, především v Hranicích, značně poklesl počet případů výskytu tuberkulózy. I na venkově poklesl počet úmrtí na toto onemocnění, s výjimkou Milenova. V městě Hranicích byl nápadný vysoký věkový průměr. Lidé umírali průměrně ve věku 64 let, zatímco ve venkovských obcích umírali, lidé průměrně ve věku 56 let. Pokračování v příštím čísle