Byl to včera rychlý proces. Po týdnech tahanic poslanců kolem platů ústavních činitelů se včera senátoři raději odmítli detaily návrhu platového zákona probírat. Využili pravidel horní komory, která jim – na rozdíl od Sněmovny – dává možnost návrhem se nezabývat. V praxi to znamená souhlas s předlohou. A ta počítá s tím, že od začátku příštího roku si ve srovnání s dneškem všichni ústavní činitelé přilepší o 2,9 procenta.

V případě základního platu a náhrad poslance a senátora to znamená růst z 84 900 až 95 300 korun hrubého měsíčně na 87 600 až 100 200 Kč. Rozdílnou výši způsobují náhrady na dopravu, které se odvíjejí od vzdálenosti místa bydliště do Prahy. "Máme to štěstí nebo možnost se zákonem nezabývat," řekl šéf klubu ČSSD Petr Vícha, který tak vyjádřil pocity většiny senátorů, že už nemá smysl dál "rozmazávat něco, co pro voliče hodně zapáchá".

Politici by neměli být srabi

Jediný ze senátorů, šéf klubu ODS Jaroslav Kubera, se podržel svého dávného hesla, podle něhož by politici neměli být srabi, protože voliči to stejně neocení, a politické sebemrskačství kolem platů znovu zkritizoval. Kubera připomněl počátek zmrazování a snižování platů politiků, které už v roce 2002 naordinoval kvůli povodním premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Od té doby vzrostly platy v nepodnikatelské sféře, od nichž se příjmy ústavních činitelů odvíjejí, o 63 procent, zatímco platy politiků stagnovaly.

"Kvůli tomu by to byl takový skok," řekl senátor v narážce na fakt, že pokud by parlament nepřijal novelu platového zákona, poskočily by příjmy činitelů od ledna o 26 procent. "Všichni by měli dostat spravedlivě to, co navrhovali," podotkl žertem Kubera s tím, že lidovci by měli dostat nulu, protože prosazovali další zmrazení. "Já a Jandák pak 26 procent," dodal v nadsázce na adresu poslaneckého kolegy, který jako jeden z mála také veřejně kritizoval pokles platů politiků.

Kubera to označil za populismus, který by podle něj klidně mohl skončit i návrhem, na jehož základě budou senátoři nosit do senátní kasy každý měsíc deset tisíc korun. "Lidé vždy budou mít pocit, že za to, co zákonodárci dělají, si nezaslouží nic," prohlásil Kubera. Dodal, že proto se debaty na toto téma všichni bojí. "Babiš měl pravdu, když říkal, že by chtěli všichni víc, ale bojí se to říct nahlas," dodal senátor.

Přidali soudcům i žalobcům

Schválený návrh počítá s tím, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý rok. Ta byla v roce 2013, který připadá v úvahu, 23 674 korun. Další dva roky by se koeficient zvyšoval vždy o desetinu, v roce 2018 by činil 2,5. Pak by se automaticky vrátil na konečných 2,75, což je v zákoně nyní.

Zákon také řeší platy soudců a státních zástupců, kterým hrozilo, že pokud se včas neschválí, nebude od začátku roku existovat žádné pravidlo, podle něhož se jejich příjmy počítají. Po letošním rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil koeficient výpočtu jako 2,75násobku platové základny, bylo nutné stanovit nový koeficient. Ten se nově vrací k původní verzi, tedy k trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Zákon by měl brzy vyjít ve Sbírce, protože i prezident Miloš Zeman už ohlásil, že ho nebude vetovat.

Lidé vždy budou mít pocit, že si nezasloužíme nic. Jaroslav Kubera