Zpravodajství
7.1.2015 - První elektrárnu měli v někdejší Polské Ostravě,
Zdroj: Karvinský deník
Ročník a číslo: 5
Strana: 5
Autor: Boleslav Navrátil
proud začala vyrábět před rovnými sto dvaceti lety
Když v roce 1895 byla v Polské Ostravě (dnešní Slezské) dána do provozu první parní elektrárna, radní v Moravské Ostravě se o tomto kroku teprve dohadovali.
Historie
Důvodem vzniku té první byl na počátku akutní nedostatek pitné a užitkové vody. Polská Ostrava se totiž silně rozrůstala a elektrické motory byly pro pohon čerpadel nesrovnatelně lepší než původní parní pohon. Čerpadla od roku 1908 vytlačovala vodu pro nově postavenou vodárnu v části Polské Ostravy zvané Hladnov. Ještě o rok dříve, než se rozběhly elektrické generátory v Polské Ostravě, rozsvítila se vůbec první žárovka v širokém okolí v tehdy novém a moderně projektovaném dole Evžen v nedalekém Petřvaldu. Uvážímeli, že se tak stalo pouhých pět let poté, co si Edison nechal žárovku patentovat, jde o pozoruhodný pokrokový čin. O rok později se rozsvítily žárovky na dole Gabriela, stejně jako začaly pracovat elektrárny na dolech Trojice, Albrecht a Hoheneger na Karvinsku.
Elektřina a voda
V roce 1895, kdy tedy byla dána do provozu první veřejná elektrárna sloužící městu, pracovalo v celém regionu pouhých dvanáct elektromotorů o výkonu 141 koňských sil. Do konce 19. století byly ovšem v horečnatém chvatu budovány další elektrárny, které vyráběly proud hlavně pro povrchové provozy dolů, ale už i pro některé průmyslové podniky, zejména hutní. Převahu ve výrobě elektřiny měly pak na dlouhé desítky let především podnikové elektrárny. Nová městská elektrárna stála na dnešním Gagarinově náměstí; v historicky chráněné budově je nyní stylová restaurace. Vedle pohonu vodních čerpadel začala zásobovat elektřinou řadu menších spotřebitelů, podílela se i na osvětlení některých částí města v nejbližším okolí.
Pohon tramvají
Již v roce 1896 uděluje město Moravská Ostrava budapešťské firmě Ganz Co. koncesi na zřízení a provozování městské elektrárny. Ta byla o rok později dána do provozu. Zpočátku dosahovala výkonu 260 kW, napětí v síti mělo 105 voltů. Ale už v roce 1898 byly provozy elektrárny rozšířeny a výkon zvýšen na 600 kW. Na přelomu 20. století se už na moravskoostravskou rozvodnou síť napojují Přívoz, Hrušov, Vrbice, Bohumín, Nová Ves a Svinov. Proud začíná odebírat Ostravskofrýdlantská dráha, Báňské dráhy a další. V roce 1907 je dána do provozu první pouliční elektrifikovaná dráha ve městě. Elektrárna pak střídala různé majitele, nakonec ji získala a držela až do roku 1945 Moravskoostravská elektrářská akciová společnost (MOEL), v níž měla většinu rakouská společnost AEG. Podnik velmi prosperoval a rozšiřoval se, výkon elektrárny dostoupil na 11 500 kW, takže dokázala zásobovat elektřinou velkou část města i s připojenými obcemi. Vítkovice a okolí zásobovala proudem elektrárna tamních železáren, Mariánské Hory elektrárna dolu Ignát.
Jednotný systém
Systémy rozvodů měly odlišné proudové sestavy, takže nebyly propojitelné. To působilo velké těžkosti po vzniku Československa, které již v roce 1919 schválilo zákon o jednotné soustavě elektrického rozvodu v celé republice, což by umožnilo využívat elektřinu i malým spotřebitelům. Jak podnikové, tak městské elektrárny v Ostravě se postavily proti, obávaly se, že se tento různorodý systém nepodaří sjednotit. Boje proti uplatňování tohoto zákona byly v Ostravě velmi ostré a největším nepřítelem jednotné soustavy elektrických rozvodů byl tehdejší generální ředitel Vítkovického hutního a důlního těžířstva Sonnenschein. Ale stát nakonec prosadil svou a kolem roku 1930 se vytvořil dobrý technický základ pro osvětlení domů i veřejných prostranství. Elektrické osvětlení vytlačilo z ulic zastaralé plynové lampy. Teprve nyní si mohli řadoví občané všech částí Ostravy kupovat elektrické spotřebiče, jako třeba žehličky, vařiče, ohřívače vody, kamna, rozhlasové přijímače, dokonce i první pračky a vysavače koberců. Spotřeba elektrické energie začala v Ostravě a jejím okolí prudce stoupat, takže byla dána do provozu elektrárna v Třebovicích, v té době nejvýkonnější v celém Československu.
Foto: ROZHLEDNA. Vodojem na hladnovském kopci ve Slezské Ostravě byl dán do provozu v roce 1908. Právě sem vytlačovala elektrická čerpadla pitnou vodu. Byla zde vyhlídková restaurace a ve věži rozhledna.
Foto: Deník/Boleslav Navrátil
Foto: ELEKTRÁRNA. Historická budova první elektrárny ve městě stále stojí; jde o chráněnou nemovitou památku. Objekt nyní slouží jako restaurace.
Foto: Deník/Boleslav Navrátil