15.1.2015 - Nejkvalitnější šrot býval jen pro české hutě, teď ho firma Trojek raději vyveze

Ostravská společnost Trojek v provozech po celé republice ročně zpracuje přes půl milionu tun šrotu, letos ale výrazně poroste i v Polsku. Trojek, který u severního souseda už vlastní dceřinou společnost Trojpol, totiž před dvěma týdny dokončil akvizici polského konkurenta Noan. Do firmy s třiceti zaměstnanci v následujících měsících Trojek investuje několik desítek milionů korun, díky novému provozu zvýší v Polsku o polovinu svůj obrat.

"V Polsku nyní zpracováváme zhruba 10–12 tisíc tun šrotu měsíčně, což je asi třetina oproti našemu obratu v tuzemsku. Akvizicí teď k polskému byznysu přidáme dalších pět tisíc tun šrotu měsíčně," řekl HN Zdeněk Trojek, majitel jedné z největších šrotařských firem v republice. Více šrotu do Itálie a Rakouska Firma vykupuje kovy ze sběren, od jiných šrotařských firem na trhu, ale především z průmyslových podniků. Na dvoře šrotoviště Trojek v Ostravě je pak z kamionů a vleček vykládají na obrovské hromady, kde se do nich se skřípěním zakusuje rameno bagru.

"Jeden takový bagr stojí i 12 milionů korun, nůžkolis, který pak plechy a šrot stříhá, vyjde na 45 milionů korun," ukazuje Trojek na obrovské stroje okolo. Největší podíl tvoří železný šrot, ten ve firmě Trojek dál zpracovávají a prodávají hlavně do oceláren v Česku i ve světě. "Podle požadavků hutí šrot lisujeme nebo stříháme. Hlídáme jeho složení a příměsi a šrot připravujeme do finální podoby tak, aby ho mohli rovnou použít," vysvětluje Michal Trojek, syn majitele rodinné firmy, který má funkci ředitele pro správu společnosti.

Část vykoupeného šrotu jeho společnost prodá českým ocelářům, stále zajímavější je ale pro firmu dodávat dál do Evropy. "Už dlouho jsme významným dodavatelem pro italské elektroocelárny, kterým prodáváme pro české hutě nepoužitelný méně kvalitní šrot. Ale Itálie byla poslední měsíce v krizi, proto se teď orientujeme víc i na Rakousko, třeba společnost Voestalpine," vysvětluje.

Nejkvalitnější šrot, jako jsou třeba kolejnice, firma dříve prodávala jen českým hutím, s drahým eurem se teď ale vyplatí jej také exportovat. "V tomhle byznysu platí, že prodáváme za nejvyšší cenu. Tu dřív nabízely české ocelárny, dnes ale rozdíl mezi českou cenou supertěžkého kvalitního šrotu a zahraniční cenou dělá na tisíci tunách i 800 tisíc korun," říká Zdeněk Trojek.

Chtěli koupit Evraz Ani to ale nic nemění na tom, že s ocelárnami v ostravském regionu má šrotařská firma úzké vztahy, stále patří mezi její klíčové odběratele. "Navíc v Evrazu obsluhujeme jejich vlastní šrotiště, takže jim děláme kompletní logistiku šrotu i nakládky koryt pro vsázku (do konvertorů na výrobu oceli, pozn. red.)," zmiňuje mladší Trojek jednu z významných tuzemských hutí. Bývalý Evraz, který se dnes pod novým (a opět ruským) vlastníkem jmenuje Vítkovice Steel, se rodina Trojků dokonce neúspěšně pokoušela koupit. Podle informací HN za něj nabízeli 120 milionů eur. Ocelárnu ale nakonec za nezveřejněnou částku koupila ruská banka V něšekonombank.

Trojek tak zůstává u svého primárního byznysu, tedy obchodu se šrotem. Za rok 2014 firma jen v Česku utržila 3,5 miliardy korun, v Polsku pak dalších 750 milionů. Loňský rok byl ziskový, Trojek vydělal v řádech desítek milionů korun. Firma se kromě zpracování ocelového a železného šrotu věnuje i dražším materiálům, v uplynulých dvou letech investoval Trojek třicet milionů do stavby haly na barevné kovy v Bohumíně. "Tam můžeme zpracovat až 1500 tun měsíčně. Barevné kovy se na obratu podílejí asi 15 procenty, teď budeme moct podíl zvednout na 35," dodává Michal Trojek. Cena hliníku je přitom zhruba šestkrát vyšší než cena železa, a měď je dokonce dvacetkrát dražší.

V Bohumíně Trojek staví také velké logistické centrum, rozrůstá se ale i pobočka v jihomoravských Otrokovicích. "Do rozvoje firmy investujeme průběžně do sta milionů ročně, jak do oprav a do technologií, tak do nových provozů," říká Zdeněk Trojek.

---

4,3 mld. korun utržil loni Trojek v Česku a Polsku. V rodinné firmě zaměstnává Zdeněk Trojek (na snímku) manželku i syny Martina a Michala.