Zpravodajství
6.3.2015 - NEJ slavnější velcí průmyslníci
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Ročník a číslo: 55
Strana: 3
Autor: Petra Bartíková
Všechno začalo arcivévodou Rudolfem, který postavil Vítkovické železárny. Kde by ale byly, nebýt Rothschilda a Kupelwiesera? O nejslavnějších průmyslnících je šestý díl seriálu MF DNES o krajských NEJ.
OSTRAVA Dnes jej obdivuje také současný generální ředitel Vítkovic Jan Světlík, pro kterého je Paul Kupelwieser doslova vzorem. "Dokázal z Vítkovic vybudovat špičkovou fabriku. Byl vizionářem a Vítkovice neuvěřitelně posílil. Dostal je do takové kondice a pozice, že skvěle fungovaly až do druhé světové války," uvedl Světlík. Jeho předchůdce Kupelwieser patří mezi nejslavnější průmyslníky Moravskoslezského kraje. To díky němu se Vítkovické železárny znovu postavily na nohy.
- Jak ale vznikly? Důležité bylo setkání vídeňského technika s arcivévodou...
NEJ Arcivévoda Rudolf Internetové zdroje říkají, že býval nevýrazný a pomalý ve vyjadřování. Kardinál, olomoucký arcibiskup i schopný manažer miloval umění a byl štědrým mecenášem – podporoval třeba Beethovena, který Rudolfovi věnoval svou Missu solemnis (Slavnostní mše svatá – pozn. red.). Rudolf Habsburský, který se narodil v roce 1788 ve Florencii, se zasloužil o rozvoj průmyslu v Ostravě – založil Vítkovické železárny.
Klíčové bylo jeho setkání s profesorem vídeňské techniky F. X. Rieplem, který arcibiskupovi vysvětlil pudlovací systém výroby kvalitního železa podle postupu skotského inženýra Johna Baildona, při němž se k tavení používá černé uhlí. Riepl Rudolfovi navrhl, aby postavil novou huť ve Vítkovicích, poblíž zásob uhlí a vodní energie. Arcivévoda souhlasil. Olomoucká kapitula ale s přesuny železáren nesouhlasila, a tak se Rudolf rozhodl, že postaví pudlovnu a válcovnu železa vlastním nákladem. Železárny nazvané Rudolfova huť vznikly v roce 1828.
NEJ Salomon M. von Rothschild Baron, bankéř a investor. Člen jedné z nejbohatších rodin všech dob a nejvýznamnější průmyslník Ostravska 19. století. Salomon Mayer von Rothschild se narodil roku 1774. V jedenašedesáti letech si pronajal Rudolfovu huť ve Vítkovicích a o osm let později ji spolu s několika doly koupil.
Rothschild nastartoval hornický a hutnický rozkvět kraje. Nechal postavit novou, na svou dobu moderní huť, kterou pojmenoval po svém synovi Anselmovi. Otevřel strojírenské dílny a několik nových dolů, například Šalamoun, Karolina, Hlubina, v Petřkovicích. Jen díky dodávkám jeho železa mohla být Severní dráha císaře Ferdinanda vystavěna z Vídně až do Ostravy. V roce 1868 jeho syn Anselm Rothschild začal spolupracovat s bratry Guttmannovými při těžbě uhlí i při výstavbě Žofinské huti. Později vytvořili společnou firmu Vítkovické horní a hutní těžířstvo.
NEJ Paul Kupelwieser údajně nejlepší ocelářský manažer se narodil roku 1843 ve Vídni. Generálním ředitelem Vítkovických železáren se stal v roce 1876, tedy ve svých třiatřiceti letech. Díky němu se Vítkovice přeměnily v jeden z největších ocelářských gigantů v Evropě. Takřka ihned po svém nástupu na post ředitele zajistil dodávku kvalitních železných rud z Uher a započal s radikální modernizací, například postavil extrakční zařízení, které vyluhovalo z hutního odpadu měď, zlato, stříbro a kobalt.
Kupelwieser byl tak úspěšný, že o něj projevil zájem i německý ocelářský magnát Alfred Krupp. Jeho velkorysou nabídku stát se technickým ředitelem závodů v Essenu s ročním platem osmdesát tisíc marek ale Kupelwieser odmítl. Ve Vítkovicích nechal postavit jesle, mateřské školy, odborná učiliště, ale i takzvanou pokračovací školu pro mladé mistry a školu pro dělnické dívky. Z Vítkovic odešel v roce 1903, kdy se nepohodl s Rothschildy, majiteli železáren.
NEJ Rodina Wilczeků s pravidelnou těžbou uhlí na Ostravsku začal v roce 1787 František Josef Wilczek. S olomouckým arcibiskupem Rudolfem, majitelem huti, uzavřel smlouvu, v níž se zavázal k dodávce uhlí o hmotnosti čtrnáct tun ročně. Dohoda však nebyla zpočátku zcela realizovatelná, protože Wilczekovy mělké štolové doly nedosahovaly ani zdaleka tak vysoké roční produkce.
Hraběcí štolné doly ve Slezské Ostravě zdědil Jan Nepomuk Wilczek, který se zaměřil na těžbu zejména v hlubinných dolech – v Dole Trojice nebo v Dole Michálka, kde zavedl maximální elektrifikaci a mechanizaci. Kompresory, které Wilczek pořídil, fungovaly ještě v roce 1962. Oba Wilczekové se podíleli na hospodářském i sociálním rozvoji ostravského uhelného revíru, čímž se zařadili mezi významné podnikatele habsburské monarchie a výrazně přispěli k rozvoji Ostravy.
NEJ Jindřich Larisch-Mönnich II. Slezský šlechtic, průmyslník a uhlobaron. Jindřich hrabě Larisch-Mönnich se narodil v roce 1850. Již za otcova života se staral o správu rodových statků a průmyslových podniků. Jejich vedení převzal roku 1884. Věnoval se rozvoji důlních a chemických podniků, v roce 1887 založil rafinerii petroleje v Bohumíně a roku 1895 v areálu Dolu Jan Karel nechal zprovoznit elektrárnu.
Jak se praví v knize Dějiny hornictví aneb jak to bylo s uhlím na Ostravsku, na přelomu 18. a 19. století patřilo důlní podnikání na severní Moravě a ve Slezsku pouze třem šlechticům – hraběti Wilczekovi ve Slezské Ostravě, svobodnému pánovi Gruttschreiberovi na Hlučínsku a hraběti Larisch-Mönnichovi v Karviné. A právě mezi těmito těžířstvy se rozpoutal po údobí třiceti let největší konkurenční boj o uhelné trhy v celém regionu.
NEJ Jan Nepomuk Hückel Psal se rok 1799 a do cechu novojičínských kloboučníků byl přijat mladý tovaryš Jan Nepomuk Hückel, jenž založil kloboučnickou manufakturu. Jeho výrobky byly kvalitní, a tak brzy pronikly nejen na rakouské, ale i na další zahraniční trhy. V roce 1865 zavedl Hückel pracovní stroje a založil mechanizovanou tovární výrobu srstěných klobouků. O dva roky později již otevřel velkou továrnu, vybavenou moderním technickým zařízením. Roku 1869 podnik převzala veřejná obchodní společnost J. Hückel a synové. Název si firma ponechala až do svého znárodnění a vzniku firmy Tonak (TOvárna NA Klobouky).
NEJ Adolf Landsberger Majitel textilní továrny ve Frýdku patří dodnes k nejvýznamnějším postavám města. Narodil se v roce 1840 v rodině židovského obchodníka Philippa Landsbergera, který se věnoval textilní výrobě a po čase převedl svůj podnik na syna Adolfa. Firma se pod jeho vedením začala rychle rozvíjet. Adolf Landsberger koupil několik frýdeckých domů, které přizpůsobil potřebám textilního průmyslu. V roce 1888 v továrně pracovalo 775 lidí. Firmě se dařilo. Adolf otevřel další tovární prostory u frýdeckého vlakového nádraží, šlo i o přádelnu a sklady. V době největšího rozmachu zaměstnávala Landsbergerova firma 1 072 dělníků.
Seriál krajských NEJ Vážení čtenáři, každý pátek v moravskoslezské příloze MF DNES vychází seriál krajských NEJ. V něm vám přinášíme přehled společenských, přírodních, historických, sportovních či vědeckých rekordů, tipů a zajímavostí. Ty se týkají osobností, které v našem kraji žijí či z něj pocházejí, míst, jež se v regionu nacházejí, anebo událostí, které se odehrály třeba ve vašem blízkém okolí. V příštím díle našeho seriálu vám přineseme povídání o nejstarších dochovaných písemnostech našeho kraje.
Foto: Průmyslníci a schopní manažeři Nejvýznamnějším průmyslníkem Ostravska 19. století byl Salomon Mayer von Rothschild (muž v křesle), který koupil hutě arcivévody Rudolfa (muž v červeném hábitu). Dalšími významnými průmyslníky byli Adolf Landsberger (na fotce se ženou) a Jindřich hrabě Larisch-Mönnich (muž v klobouku).
Foto: Zemský archiv v Opavě a Státní okresní archiv Karviná
Velikost: 400 x 274 bodů - 42 kB