Zpravodajství
11.3.2015 - ZAVŘEL BAR a je zpátky
Zdroj: Sport
Ročník a číslo: 59
Strana: 11
Autor: Richard Šíma
Fotbalovou kariéru měl velmi slušně rozjetou. Byl u mistrovského titulu, který získal Baník Ostrava, přispěl také k ligovému triumfu Viktorie Plzeň v roce 2011. Tehdy se ale zranil a už nikdy se do vrcholového fotbalu nevrátil. Kolena ho zpátky nepustila. V šestadvaceti letech ukončil z donucení aktivní kariéru. Teď se Aleš Neuwirth k fotbalu vrací v nové roli. Je trenérem FK Bohumín, účastníka Moravskoslezského krajského přeboru.
Na fotbal už jednu dobu zanevřel. Vítěz soutěže deníku Sport Král ligových trávníků ze sezony 2009/2010 se vzdal naděje, že by ještě někdy mohl aktivně hrát. Otevřel si bar na Stodolní ulici v Ostravě a svou životní náplň hledal v jeho provozování. Pak ale dal Aleš Neuwirth řeč s Igorem Bruzlem, nynějším místostarostou Bohumína a bývalým tiskovým mluvčím Baníku. Bruzl ho nalákal na myšlenku stát se v FK Bohumín asistentem trenéra Bohuše Kelera. Neuwirth kývnul a dnes, po Kelerově odvolání, je jeho hlavním trenérem.
- Copak? Bar na Stodolní už vás nebaví?
"Přiznám se, že mi došel elán, takže jsem to pustil. A cítím, že jsem udělal dobře, alespoň pro tuto chvíli. Na hřišti je mi dobře. Kariéru jsem kvůli zdravotním problémům skončil docela brzy, ale chtěl bych v tom prostředí zůstat. Práce trenéra mi to umožňuje."
- Takže k pohostinství už se nevrátíte?
"Třeba ještě někdy ano. Ale spíše než víkendový bar na Stodolní si možná v létě otevřu hospůdku, která bude v provozu každý den."
- Jak dlouho jste nad nabídkou pomoci Bohumínu zprvu jako asistent, pak dokonce jako hlavní trenér, přemýšlel?
"Nebylo moc nad čím uvažovat. Je to fotbal, ten jsem nikdy milovat nepřestal, navíc jsou to úplně nové zkušenosti. Učím se a uvidíme, třeba u toho zůstanu. V listopadu, pokud mám informace, se budou dělat přijímačky na studium trenérské profilicence. Chci se přihlásit."
- Přiznejte, měl jste ještě myšlenky na to, že se do fotbalu ještě někdy vrátíte?
"Měl, ale nevěděl jsem, jestli se mi to podaří. Časem jsem se smířil s tím, že hrát už nikdy nebudu. Ale v nějaké roli jsem fotbal chtěl dál dělat. Jen jsem nevěděl, jestli přijde nějaká šance. Teď přišla."
- Baru na Stodolní jste se vzdal, práce trenéra v Bohumíně je teď tedy vaším hlavním zdrojem příjmu?
"Ne ne, jen částečný. Dělám to spíše pro zábavu. I když z toho nějaké peníze mám. Mnohem cennější jsou ale zkušenosti, které získávám."
- Čím se ještě živíte?
"Vlastně ničím. Spolupracuju s jednou firmou ohledně úrazových pojistek. Uvidíme, jak půjde tady tohle."
- Z let, která jste strávil ve vrcholovém fotbale, jste zvyklý na profesionální přístup k tréninkům. V Bohumíně si asi musíte zvyknout na něco poněkud jiného, že?
"Na něco úplně jiného. Kluci studují nebo chodí do práce a já nikdy nevím, kolik lidí mi přijde na trénink. Připravím si dopředu, na čem bychom měli pracovat a pak mi jich přijde třeba jen pět. S tím se člověk musí naučit pracovat."
- Jaké omluvenky akceptujete?
"Hlavně musím akceptovat to, že fotbal není pro kluky v Bohumíně zdroj obživy. Nemám problém uvolnit ani toho, kdo se zrovna potřebuje učit. Horší by bylo, kdybych přišel na to, že si někdo vymýšlí. To už by následoval trest."
- Už jste měl někdy podezření?
"Jednou dvakrát ano. A pak se z toho vyklubal nechtíč toho hráče. Kluci to občas zkoušejí. Mají jako nějaký problém a když je s tím pošlu k doktorovi, najednou ten problém není až tak horký. (usmívá se) Najednou vám řeknou, že to den dva vyleží a na další trénink teda přijdou."
- Všiml jsem si, že vám hráči tykají…
"Až na jednoho mladého klučinu z dorostu mi všichni tykají a já s tím problém nemám. I tak si myslím, že si respekt a pořádek v kabině zjednat dokážu. Oni poznají, kdy už končí sranda. A taky vědí, že zařvat umím."
- Během přípravného utkání s Vratimovem jsem na lavičce neviděl žádného náhradníka…
"Taky tam žádný nebyl. Přišlo mi akorát jedenáct lidí plus třetí gólman. A na druhý poločas dorazil ještě jeden kluk z práce. Takže to vyšlo a mohli jsme ten přátelák hrát. Nějak se to poskládat musí. Den před zápasem bylo asi pět kluků na plese. Ale přišli na zápas docela v pohodě."
- Na plese? Vy jste byl zvyklý hlídat si životosprávu. Požadovat totéž v krajském přeboru asi nelze. Nemáte s tím vnitřně problém?
"Člověk musí najít tu optimální cestu. Na soustředění jsem klukům řekl, že jsou dospělí a vědí, co si mohou dovolit. A pokud to někdo s pivem přežene a ví, že druhý den se maká, žádný odpustek ode mě nikdy nikdo nedostane. Ať se na hřišti třeba pozvrací."
- Vedete si doma třeba hráčské statistiky svého týmu? Nějaký trenérský sešit, nebo cokoliv podobného?
"Ne ne, doma si vedu tak akorát docházku. Abych pak mohl klukům, kteří tvrdí, jak všechny tréninky odchodili, ukázat, jak na tom opravdu jsou."
- Sníte o tom, že někdy jako trenér povedete prvoligový klub?
"Jsem teprve na začátku, učím se. Na nějaké sny je čas. Chtěl bych se tomu věnovat, být na hřišti mi dělá dobře. Hrát už nemůžu, jen občas si na tréninku čutnu do míče, ale kolena mi moc nedovolí. Zatím mě to moc baví, člověk má pocit, že má těm klukům co říct a dát. Jestli u toho zůstanu, uvidíme. Chtěl bych."
ALEŠ NEUWIRTH
Trenér FK Bohumín (Moravskoslezský krajský přebor) Narozen: 4. ledna 1985 (30 let) Stav: Svobodný, bezdětný Kariéra: Baník Ostrava (2003– 2011, mezitím hostování Drnovice 2004–2005 a Kladno 2005–2006), Viktoria Plzeň (2011–2012, mezitím hostování Mladá Boleslav 2012). Ligové starty/góly: 100/3 Reprezentace: U-19 (17 zápasů/1 gól), U-21 (2/0). Největší úspěchy: 2 mistrovské tituly (v roce 2004 s Baníkem, v roce 2011 s Plzní), vítěz soutěže deníku Sport o Krále ligových trávníků (2009/2010). Zajímavost: Poslední ligový zápas odehrál ve svých 26 letech. Kvůli vleklým zraněním kolena už se nikdy na hřiště nevrátil.
Foto: