20.3.2015 - Od roku 1997 Povodí Odry realizovalo v 86 akcích protipovodňová opatření za necelé dvě miliardy korun

Kanál Dunaj – Odra – Labe nebo tah lososa krajem. I na to se ptali v on­line rozhovoru Jiřího Pagáče, generálního ředitele Povodí Odry, Miroslava Janoviaka, investičního ředitele, a Břetislava Turečka, vedoucího odboru vodohospodářských koncepcí, čtenáři Deníku

- Kdo patří mezi největší odběratele vody v našem kraji? Je nějaká firma, která převyšuje odběrem ty ostatní?

Povodí Odry dává vodu pro pitné účely a průmyslové využití. Největším odběratelem vody pro pitné účely jsou SmVaK,pokud se jedná o průmyslové odběry, jsou největšími odběrateli ArcelorMittal a Biocel Paskov. Za rok 2014 bylo celkově odebráno 134milionů metrů krychlových vody.

- Chystá se nějaké opatření na řece Opavě v Kravařích­ ­Dvořisku?

Ano,Povodí Odry připravuje na řece Opavě v Kravařích pro osadu Dvořisko protipovodňovou hráz. Byla zpracována studie proveditelnosti,na kterou navážou projekční práce. Předpokládaná realizace je v letech 2017 až 2018. Dojde ke zvýšení zabezpečenosti této osady ze 130na 230m3/s.

- Je podle vás reálné, že se někdy vybuduje kanál Dunaj – Odra – Labe? Jaký by byl jeho přínos pro náš kraj?

Úvodem musíme konstatovat, že úvahy a příprava průplavního spojení Dunaj – Odra –Labe patří do kompetence ministerstva dopravy. V případě, že by naše vláda, potažmo EU rozhodla o přípravě tohoto projektu,Povodí Odry bude v rámci něj odborně spolupracovat, poskytovat dostupné podklady a hájit zájmy vodního hospodářství, zejména ochranu proti povodním města obcí, minimální zůstatkové průtoky v tocích a jakost vod. Náš názor je, že naše generace se tohoto projektu aktivně nezúčastní.

- V současnosti je prý Ostravice v lepší kondici než bývala a při bedlivějším pozorování lze zahlédnout i v Ostravě pstruhy. Jaké další druhy ryb už se v Ostravici vyskytují?

Všechny druhy ryb aktuálně žijících v Ostravě neznáme, ale o jejich nárůstu svědčí větší počet rybářů na březích Ostravice. A ke zlepšení kvality vody v centru Ostravy přispělo také prodloužení odpadovodu Biocelu Paskovse zaústěním do Odry pod soutokem s Ostravicí.

- Děláte na řekách něco pro to, aby původní druhy ryb mohly táhnout zpět proti proudu?

Povodí Odry se dlouhodobě aktivně zabývá přípravou zprůchodnění vodních toků přes migrační překážky, jako jsou jezy a spádové objekty. V současné době realizujeme zprůchodnění jezu Přívoz a Lhotka, dále zprůchodnění spádových stupňů podél Polaneckého lesa a dále se zahájí realizace rybochodu staroměstského stupně na Ostravici,na Olši ve Věřňovicích a na jezu na Odře v Ostravě­ ­Zábřehu. Cílem je zprůchodnit řeky Odru, Opavu a dolní úsek Moravice pro lososa obecného a jeho tah do roku 2030. Což předpokládá současně i práce na Odře u polských partnerů,kde je dnes na plavební cestě 22neprostupných překážek,právě pro tah lososa obecného. Dále je cílem pokračovat ve zprůchodnění Odry přes CHKO Poodří až po město Odry a zprůchodnění řeky Olše po její soutok se Stonávkou do vznikající poklesové kotliny s předpokládanými vzácnými biotopy.

- Jaký posun jste udělali v protipovodňových opatřeních od roku 1997. Jaké další projekty proti velké vodě chystáte a kde?

Odroku1997 státní podnik Povodí Odry realizoval v rámci různých programů zaměřených na výstavbu protipovodňových opatření 86 akcí za asi 1,9 miliardy korun. V současné době připravujeme k realizaci 17 akcí v rámci programu Podpora prevence před povodněmi (2015 až 2020), a to v celkové hodnotě dvě miliardy korun. Jedná se napříkla do přípravu ochrany Krnova(vodní dílo Nové Heřminovy), rekonstrukce vodního díla Šance, ochrana Českého Těšína, Bohumína­-Pudlova, Jeseníku nad Odrou a další.

Celý rozhovor najdetena www.msdenik.cz

Foto: JIŘÍ PAGÁČ (zleva), Břetislav Tureček a Miroslav Janoviak při on­line rozhovoru.
Foto: Deník/Pavel Sonnek