Udržet sportovní klub v chodu je čím dál těžší. Své o tom ví i Gustav Santarius, místopředseda fotbalového Avíza Města Albrechtice, říká:

Město Albrechtice – Finance, to je věčný problém sportu, hlavně toho amatérského a v menších městech či na vesnicích. Není třeba dodávat, že v těchto destinacích je nejvíce rozvinutý fotbal. Fotbalové kluby v nižších soutěžích tak v podstatě před každou sezonou řeší otázky přežití. Nejinak je tomu i ve Městě Albrechticích, kde funguje fotbalové Avízo. Místopředseda oddílu a trenér mužů Gustav Santarius povídal o těžkostech, se kterými se fotbal ve Městě Albrechticích potýká, a kdo mu nejvíce pomáhá.

• Město Albrechtice hrají 1. B třídu, po podzimu jsou třetí. Jenže přes zimu hodně hráčů odešlo a přišlo minimum. Je to asi dost o penězích. Financování oddílu ve vesnici nebo na malém městě je obecně asi problém, že? Navíc v bruntálském okrese. Vy máte jak dospělé, tak i mládež. Jak to teda funguje u vás?

My máme v klubu dvě přípravky, dvoje žáky a dorostence. Mládež nám kompletně financuje město, to znamená včetně cestovného a údržby fotbalového areálu. Říkám na rovinu, že bez příspěvku města by mládež u nás vůbec nebyla. Bylo by úplně nereálné sehnat peníze na mládež a ještě na muže, to v dnešní době nejde. Pokud město bude nadále mládež finančně podporovat, tak to bude fungovat. Tím bych chtěl samozřejmě městu a panu starostovi Luďkovi Volkovi moc poděkovat.

• U každého týmu musí fungovat samozřejmě i trenéři. Jak jsou ti u vás ohodnoceni? Taky je platíte z peněz města?

To vůbec ne. Všichni trenéři i činovníci klubu tady fungují zadarmo, bez nároku na odměnu a samozřejmě ve svém volném čase, protože ten fotbal mají rádi. Když si vezmete jakékoliv kroužky nebo cvičení žen s dětmi, tohle všechno jsou placené kroužky, kdo to vede, tak za to dostává odměnu. U nás ne.

• To znamená, že všechny peníze, které dostanete z města, dáte do chodu mládežnických družstev. To znamená nějaké cestovné, dresy, startovné do soutěží a tak?

Ano a k tomu ještě údržba areálu. Není na to extra člověk. V tom se nám taky snaží město pomoci. Rozbije se sekačka, tak nám tu pošlou sekačku. Jinak se všechno snažíme dělat sami, válcování, hnojení hřiště, setí trávy a další věci. Nedávno nám někdo rozbil tribunu, takže to spravujeme. S tím nám taky pomůže město. Ale nějaké nátěry a tak, to platíme z těch městských dotací. Pokryje to tak osmdesát procent, zbytek doplácíme my.

• Fotbalový areál ve Městě Albrechticích patří městu?

Ano městu, my jej máme ve výpůjčce od města, takže za něj zodpovídáme a staráme se o něho.

• To znamená, že platíte městu nájem?

Do letoška jsme platili nájem, ale teď se konečně povedlo vyjednat na městě jiné GUSTAV SANTARIUS, místopředseda

a trenér. Foto: Archiv

podmínky. Ještě za leden a únor jsme nájem platili a od března už platit nebudeme, budeme to mít za korunu.

• Dotace města jsou určené výhradně na mládež, jak řešíte financování mužů?

Tohle je obrovský problém, na ně dotace nejsou. U mužů začínáme každý rok na nule. První věc, kterou vždycky musíme udělat, je vybrat příspěvky. Druhá věc, snažíme se sehnat nějaké sponzory, což tady v regionu Bruntálsko je katastrofa. Je to tak, že máme sponzory ze Šumperka, z Opavska, dokonce z Bohumína, z Ostravy. Přímo z Města Albrechtic nás podporují tři firmy. Docela jsem byl zklamaný, když jsem tady obešel tři větší firmy, tak mi bylo řečeno, že přece fotbal má peněz dost. Já chápu, že v dnešní době mají i ty firmy kolikrát problém vydělat peníze. Ale přesto jsem se neubránil pocitu, že se na ten fotbal dívají negativně.

• Na co všechno u mužů je třeba sehnat peníze?

Je to podobné jako u té mládeže. Cestovné na zápasy, dresy, aby bylo na zápas vypráno, nachystané hřiště, balóny... ono se to nezdá, ale na tohle všechno musíme sehnat peníze. A to nemluvím o tom, že by mělo být k zápasu pití. My si tady napustíme vodu a je to. Snažíme se na čemkoliv ušetřit. Vím, jak to funguje v jiných klubech, mají normálně nachystaný pitný režim, není problém mít nové dresy. My, když chceme nové dresy, tak musíme obejít pět firem, aby nám je koupily. Zaplať pán bůh, že ještě existují lidé, kteří nám pomůžou. Ale nastala třeba i situace, kdy se kluci museli na cestu ke dvěma utkáním složit. Hrají ten fotbal zase ve svém volném čase, protože ho mají rádi, jak se říká za párek a pivo.

• Kdybyste to měl říct procentuálně, kolik peněz na muže vám dávají firmy a kolik si platíte z příspěvků?

Zatím se nám daří pokrýt šedesát procent rozpočtu na muže ze sponzorských peněz a zbytek je z příspěvků anebo se snažíme udělat nějakou zábavu pro lidi na hřišti, diskotéku a podobně, prostě mimo fotbalové akce. Tady bych chtěl znova zmínit, že u těchto akcí nám pomáhá město.

• Zmínil jste, že máte sponzory docela z daleka, Šumperka, Bohumína, Ostravy. Jak jste se k nim dostali? Přece jen nemají s tímto regionem nic společného.

Je to dlouhodobé, většinou jde o kontakty od lidí z výboru, z klubu. Je to po známostech, víceméně jsou to všechno lidé, kteří mají vztah k fotbalu, takže neřeší, že jsme třeba z jiného okresu. Rádi na fotbal přispějí, protože v tom nevidí nějakou černou díru, nebo že by se na tom někdo obohacoval. Berou to tak, že chtějí pomoci tomu fotbalu, což u firem u nás moc není. Z jejich jednání cítím takovou nedůvěru, že ty peníze nejdou jen do fotbalu.

• Mládež platí také příspěvky?

Taky platí příspěvky. A jejich příspěvky jdou zase výhradně na jejich činnost. Je to tak, že z dotací z města nesmíme kupovat třeba balóny a sportovní vybavení pro děti, takže to se snažíme zase zajistit těmi penězi z příspěvků. Balóny, dresy a podobně.

• Není problém si zjistit, jak velký grant fotbalový klub z města dostává. To je veřejné. Co se týče místních sponzorů, není třeba problém v tom, že je mezi nimi malé povědomí o tom, že to jsou peníze výhradně na mládež? Že si myslí, fotbalisté dostali peníze z města, tak proč chtějí něco po nás?

Je to určitě jedna z příčin. A druhá je ta, že lidi, kteří do fotbalu nevidí, nemají vůbec představu, kolik chod toho klubu stojí. Můžu zmínit, že jenom cestovné mládeže na sezonu spolkne sto padesát tisíc. Celkovou dotaci na mládež dostaneme tři sta třicet tisíc a sto padesát jde hned na dopravu. Nemluvím ani o tom, kolik jde do údržby areálu, když se dvakrát týdně seká hřiště, válcuje se. Já vím, že hřiště nemáme na takové úrovni, jakou by mělo mít, protože kvůli financím děláme jen to základní, nějaké hnojení a to je všechno.

• Problémy s financemi řešíte, předpokládám, jak v létě, tak i přes zimní přestávku. Že chod klubu je vždycky zajištěn na tu půl sezonu.

Je to přesně tak. Nikdy ten klub není stoprocentně zajištěný, proto je třeba teď před jarní sezonou problém, kdy se mají získávat posily. I když podepíšete hráče ze III. třídy, tak ten klub chce za něj nějaké peníze. Největší problém je právě ten rozjezd, sehnat nějaké peníze, abychom hráče získali. Úplně nejhorší je, že po nás chtějí oddíly peníze i za žáky a dorostence. My jim je vlastně vychováváme. V dorostencích hrajeme po Krnově nejvyšší soutěž, v žácích jsme dokonce ještě výše. Mládež z okolních obcí se sjede právě k nám, my je vychováme, naučíme je fotbal a ještě jim za to platíme. Oni se potom v dospělosti vrátí do svých mateřských oddílů, jsou tam nejlepší. A když je chceme získat k nám do mužů, tak za ně musíme zaplatit znova. My jsme se snažili udělat takovou věc, že stáhneme děti z okolí zdarma, my jim je vychováme. Pak se můžou vrátit zpátky. A když je my budeme chtít do mužů, tak by byl stanoven nějaký paušál, řekněme deset tisíc. Ale kluby bohužel na tohle to neslyší. Většinou chtějí hned teď peníze a hlavně co nejvíc.

• Zase na druhou stranu i ostatní kluby řeší peníze.

Ano, to je druhá stránka věci, kdy ty kluby taky chápu, že musí z něčeho žít, taky řeší finance. Člověk by pro ten fotbal chtěl udělat spoustu věcí, ale kolikrát to nejde. S některými kluby se nám podařilo domluvit, že nám ty děti dají zadarmo, tímto bych jim chtěl poděkovat. Bohužel jich je menšina. Pokud je někde na vesnici talent, který by se u nás mohl rozvíjet, tak se snažíme orodovat i přes rodiče. Jenže na těch vesnicích se všichni znají, takže nikdo si nějakým odchodem jinam nechce udělat peklo. Ty jsi šel do Albrechtic, tak my už se s tebou nebudeme bavit, to se bohužel stává.