30.3.2015 - "Čekal jsem, že lidé přijdou. Ale že jich bude tolik…"

Je krátce před devátou hodinou, když přijíždíme k čerpací stanici nedaleko Bohumína, kde se již srocují první nedočkavci, kteří se přišli podívat na průjezd konvoje amerických obrněných vozidel. Po chvíli čekání přijíždí auto vojenské policie a odváží mě na místo setkání s Američany na polské straně hranice.

Netrvá dlouho a v dálce se objevuje kolona vozidel, ze kterých hned po příjezdu na odstavné parkoviště vyskakují vojáci a tankují palivo do obrněných transportérů. Po krátké rozmluvě s mluvčím konvoje se ocitám v jednom z vozidel Stryker, kde mě ve spartánském interiéru vítají dva unavení, ale přátelští vojáci. Tři další muži ve vojenských uniformách stojí v otevřených průlezech. Na řidiče v přední části vozidla není přes veškeré elektronické vybavení téměř vidět.

Kolona se dává do pohybu a vojáci za obrovského hluku motoru, takže na sobě musíme křičet, vyprávějí o své cestě z Pobaltí. "Cvičení byla poměrně rutinní záležitost, až na několik úkolů, které byly opravdu náročné. Na cestě jsme už několik dní a ještě si ve strykeru nějakou dobu posedíme, než dorazíme na naši německou základnu. Včera jsme navštívili Krakov, kde jsme měli volno na vycházku po městě a moc se nám tam líbilo. Teď se těšíme hlavně do Prahy. Zde nás čeká další volno, které využijeme opět k návštěvě města," vysvětluje mladý americký voják Witman.

Po chvíli mi vojáci uvnitř dávají možnost otevřít jeden z příklopů a podívat se z obrněného transportéru ven. Za jízdy na střeše vozidla fouká tak silně, že se posádka strykeru proti mrazivému větru chrání kuklou přes obličej a hned dvěma páry rukavic. Kolona obrněnců zrovna projíždí Ostravou, kde ji na každém mostě a přístupném úseku dálnice nadšeně vítají davy přihlížejících lidí, kterým Američané odpovídají máváním a zdviženými palci. Během průjezdu klímkovickým tunelem voják Burrows ve vedlejším průlezu oznamuje, že konvoj musí zastavit kvůli poruše jednoho z vozidel. Za tunelem konvoj zajíždí ke krajnici.

V okamžiku jsou všechna vozidla obklopena nadšeným davem, lidé podávají své děti vojákům v průlezech transportérů a bez ustání fotí. Nucená přestávka v jízdě nabízí možnost rozhovoru s Georgem Burrowsem ve vedlejším průlezu. "Pocházím z Dallasu v americkém státě Texas a v armádě sloužím už tři a půl roku. Zúčastnil jsem se bojové mise v Afghánistánu a teď jsem měl možnost navštívit i vaši zemi," vypráví. Asi po půlhodině se transportéry opět dávají do pohybu a míří k areálu dálniční údržby v Mankovicích, kde budou znovu tankovat. "Čekal jsem, že se na nás lidé přijdou podívat, ale netušil jsem, kolik jich bude. Popravdě jsme ještě v žádném ze států, kterými jsme projížděli, nezažili takto přátelské uvítání, jako tady v České republice. Jen jeden z hloučku lidí mávajících ruskými vlajkami na nás vystrčil holý zadek, když jsme projížděli okolo jedné z čerpacích stanic," s úsměvem uzavírá velitel vozidla Stryker.

Foto: K VOJENSKÉ koloně se za česko­polkou hranicí připojila "spanilá" jízda českých motorkářů. FOTOGALERIE na www.msdenik.cz
Snímky: Deník/Lukáš Kaboň